Samozřejmě vím, že je v Americe jiné časové pásmo a tak když je u nás ráno, tak nemůžu čekat žádnou akci, ale bylo to přesně tak, že jsem celý den musela pracovat na mém deníku praxe, který musím zítra odvést do školy a snad ulovím i poslední podpis do indexu, který schází. Každopádně se mi den strašně táhnul a počítám, že denník praxe nebude úplně bez chyb, páč jsem z toho byla už úplně zdegenerovaná a chyby stejně neviděla. Hf, který mě včera kontaktoval jsem slíbila, že bych měla být k zastižení na počítači celý den.
Do nějaké půl sedmé večerní byl takový klid před bouří. Potom konečně přišla vytoužená hláška o žádost o přidání do kontaktů. Hned dvě minutky na to se skype rozřinčel. Musela jsem se přestěhovat do pokoje, kde vím, že je nejlepší signál. Ozval se HF - že se strašně omlouvá, ale jestli může zavolat tak za hodinku, že musí jít vyzvednout syna, abych byla ještě "avalable" - protože jsem mu včera napsala, že se mi to nejvíce hodí do osmé večerní a neví jestli to stihne. Samozřejmě, že jsem mu řekla, že není žádný problém.
Na to jsem překlapla na mail a viděla několik mailu od Helči/Kamči, které jsem zkusila napsat mail, jestli třeba náhodou nezná současnou au-pair rodiny a zkusit se na rodinku trochu optat, hlavně, jak je těžké zvládat čtyři děti. Hned mi napsala, že jsou rodinky od sebe vzdáleny asi jen tři bloky. Co se týče rodinky, tak její kamarádka je dobrá kamarádka právě s rodinou au-pair a tak jí zkoušela napsat, ale co mohla říct s osobního setkání s Annicou (tou součastnou au-pair) tak říkala, že jí neslyšela si na rodinu si stěžovat, což je prý dobrý znamení.
Následoval asi hodinový rozhovor s HF a byl mi představen i šestiletý Ben. Celkově se povídalo o tom, co on ode mě očekává, co já očekávám od práce. O dětech - fakt ani nevím, jak ta hodina uběhla. Sám mě upozorňoval, že jde opravdu o čtyři děti a práce je opravdu hodně. Tedy podle toho co povidal, tak by to snad byla převážně práce s dětmi. Co se týče light housekeepingu - tak bych uklidila po snídani, po tom co bych se vrátila z odvozu dítěte do školy a měla bych na starosti jejich pokoje. Což mi po zkušenostech z Anglie přijde málo, ale vím, že to bude hodně kompenzováno dětmi, což mi na druhou stranu vůbec nevadí. Každopádně náš hovor končil v přátelském duchu, že se mu mám do mailu ozvat s mým rozhodnutím, popřípadě dalšími otázkami.
Po telefonátu na mě čekal další mail od Helči/Kamči, že jí odpověděla kamarádka na rodinku - s dovolením to sem zkopíruji.
"Ahoj Kamco,
Annika je s tou rodinou asi v pohode. Je to ale asi dost prace. Rodice maji 4 deti a asi budou trosku rozmazleny. Maminku ma moc rada, ale ta je porad v praci, takze vetsinou musi dealovat s otcem, kterej doma, pze nepracuje, ale studuje. Vis jak to je s tohle praci. Zacatky tezky, ale pak si nejak zvyknes. Takze rodinu nedoporucuju ani nevyvracim. Vsude je neco. Vetsinou ma volne vikendy, coz je plus a myslim, ze jeji plat neni $200 ale $245 nebo tak nejak. Muzes jeste napsat Annice a zeptat se ji.
Mej se hezky. Papa" Než jsem Kamče sesmolila odpověď, našla jsem na mailu další nabídku na rodinu - nějakých 30mil od Chicaga a teď mi od nich přišel asi na tři stránky zpracovaný dopis. Zítra brzy vstávám a potřebuji zajet naposledy do školy Teď už jsem brutálně utahaná. Dopis si v rychlosti prolétnu, ale nevím, jestli se zmohou na nějakou odpověď. Každopádně zítra strávím celý den cestováním a myslím si, že dovalím dost pozdě domů.
Současné rodince v jednání jsem napsala, že jim řeknu moji definitivní odpověď ve čtvrtek. Takže doufám, že budu mít už více jasno.
Žádné komentáře:
Okomentovat