V Pátek mi má rodinka opět odjížděla do jejich lake house u kanadských hranic, takže já měla barák opět po 14ti dnech volný. HF mi říkal, že si klidně mohu zase udělat nějakou party, ale já mu povidala, že mám s kámoškami víkend tak nadupaný, že už ani na párty nezbude čas.
Večer jsem zajela pro Páju (nějaké 3min autem) a pak se pokračovalo do "centra" našeho Wayne (další asi 3min autem), že dorazí Gabča ještě s jednou Němkou se kterou se seznámila na cluster meetingu a zašlo by se na jedno. Já Páje říkala, že fakt ale dáme jen jedno, protože další den se vyráželo do NYC na Československý Festival. (Vím, kdo čtě blogy, tak to opět bude číst už asi po 150té). Chtěli jsme si zajít do našeho oblíbeného Great American Pub(u), ale ten večer tam byla zrovna live music a jak mi tam byli až po 8mé, tak pro čtyři lidi fakt nebylo možno sehnat místo. Zašlo se o pár baráčků vedle do jiného podniku a pivko padlo opravdu jen jedno, ale i tak se docela pokecalo a domů se dopracovalo kolem půl jedenácté. Já si ještě v rychlosti připravila věci na další den, abych ráno nezmatkovala, dala sprchu a stejně to dalo úsínat až o půl noci.
Jenom ještě v rychlosti písnu pár slov o Němce Vale. Holčina není vyloženě z naší oblasti (jiný cluster,,cca 25min jízdy). Holčina, která je právě docela naštvaná z toho, jak tu Němky "hang out" spolu, takže ona je jedna z vyjímek, která si snaží udělat kamarády jinde. Je tady krátce, tak doufám, že jí to vydrží a třeba se ještě někdy potkáme. Vale Gabča potkala na cluster meetingu, kde se sešly dva clustery. Můj a potom ten, kde je Gabča a Vale. Nevím, jestli někomu teď přijde divné, co jsem napsala, ale nevím jestli si někdo pamatuje, tak Gabča byla původně v mém clusteru, páč bydlíme asi 5min od sebe autem. Já to zatím nemohu rozebírat, zeptám se Gabči na její svolení a pak vám třeba jednou sesmolím její příběh. Snad nebude vadit, když tu jen prozradím, že s rodinou to nefunguje, až se rozhodlo jít do rematch a její HM si vymohla jinou Koo, pač "má" Koo řekla Gabče něco, co se její HM nelíbilo.
No nic, vrátím se k víkendu, kdy se v sobotu muselo docela brzy vstávat, protože se razilo už do toho výše zmiňovaného NYC. Super bylo to, že když mi rodinka odjíždí takhle pryč, tak mi tu nechávají jedno auto a já tak mám možnost ho využívat i o víkendu, což normálně nemám. (Sice auta máme dvě, ale au-pair moc dobře ví, jak to chodí. HF má něco planu s jedním dítětem, HM s druhým a pro au-pair auto není. Já tohle věděla předem, takže jsem s tím počítala). Jen holky, co ještě nejste v USA, tak opravdu dbejte na to, ať vám rodina buď nechává jedno auto neustále k dispozici, nebo se ubezpečte, že jste walking distance od nějakého vlakového/autobusového nádraží. Ať pak se nekopete v USA samou nudou, že se nikam nedostanete. Tady v USA to opravdu bez auta nejde - (vyjímka může být, když se vám poštěstí být někde v v blízkostí metra v NYC). Já tedy mám naštěstí zastávku vlaku do Philly 7min chůze takže se to v pohodě dá. Dnes tedy jsem mohla vzít i auto. Né že by se to nedalo dojít, ale spíš večer se plánoval návrat v pozdních hodinách a tady se moc pouliční lampy nevedou, takže to pak bylo praktičtější pro večerní návrat.
Cesta do NYC magabusem byla nejrychlejší, co jsem snad kdy absolvovala. Nikde žádná zácpy a v NYC se opravdu za ty psané dvě hodinky mohlo být. ČS festival začínal až v poledne a to bylo ještě hodně brzy tam vyrážet, tak se zašlo kouknout na Times Square, páč tento víkend tam měli být vojáci a nějaké akce pořádané od nich. Chvilku jsme tam ta namakaná těla obdivivali, poté se selno na metro směr Astoria a my tam opravdu na tu dvanáctou mohli dorazit. Tenhle brzký příchod měl tu výhodu, že se nám povedl ukořistit stůl pod pergolou, takže v ten pekelně teplý den (kolem 90F .. nevím, přesně kolik je to C, ale kolem té třicítky to bude), určitě to bylo velké plus. Neumím si představit sedět někde na slunci nebo být někde na stojáka. Ještě v tu dobu nebyl nějaký frmol a jelikož byl přesně čas oběda, tak to u mě vyhrál řízek s bramborovým salátem a obloha :D. Vím, jak v ČR dnešní moderní kuchaři na oblohy nadávají. Prý to jen opticky zveličuje porci. Já osobně nic proti obloze nemám, náhodou mi tady přišla i docela milá. Jako opravdu neříkám, když máte u porce napsáno, že dostanete 200g maso a ve výsledku je to nějaký 100g chcípák a zamaskuje se to oblohou, že je to dobře. To vůbec. Ale když jsou kuchaři poctiví a opravdu vám dají porci, kterou máte napsanou, tak já opravdu těmi pár kousky zeleniny navíc nepohrdnu, protože já sama o sobě mám právě zeleninu k jídlu ráda. A pro mě to v ČR šetřilo koruny, protože jsem si nemusela při objednávat extra salát. (ještě tedy oproti Americe a skoro všem jiným zemím jak máte v jídelácích v ČR napsanou gramáž, tak si člověk může představit, kolik toho asi dostanete. Teď tohle není zrovna americký problém, páč tady jsou porce v restauracích obrovské, ale třeba v UK, když jsem pracovala v restauraci, tak člověk si něco objedná a nikdy neví, jak velká porce skutečně bude a může se stát, že se z toho opravdu nenajíte a i po snědění máte pořád hlad.) Jéžiš, koukám, že jsem opět odbočila. Jinak samotný řízek byla porce jak pro arzenál, ale já si s tím poradila, až mi pak ještě hodinku po tom bylo dost těžko. Bramborový salát bych hodnotila průměrně. Nebyl jak domácí...spíš, jako kupovaný, ale i ten potěšil. Jako dezertík padl věneček, který si opravdu byl. Sice na něm nebyla taková ta typická bílá poleva, ale chuti to vůbec neubralo. Prodávaly to tam dvě, možná tři, takové postarší babičky, které i asi po hodně letech v USA v pohodě ovládaly češtinu. Všechno jsem pak zapíjela tmavými Krušovicemi. Já nevím, ale já prostě česká tmavá piva můžu. Kozlík je u mě favorit :).
K našemu stolu si pak přisedali známí, kteří postupně přicházeli a zase odcházeli. Co si tak pamatuji, tak dorazila Míša Bublík, s kterou jsme si btw koupily takový ten typický květinový věnec do vlasů. Mohu říct, že my v sobě ty Slovanky nezapřeme :). Paní co nám to prodávala byla Američanka, která česky nemluvila, ale říkala, že se o naší kulturu hodně zajíma. To mě až potěšilo, že se najdou i takoví Amíci, pro které přijdeme zajmavý :). Dál s Míšou přišla Anet. Později Nikča s kámoškou Annou. Gabča s její kámoškou Slovenkou z DC (ony zůstávaly v NYC až do pondělí) pak ještě dorazil Martin, Martina a Barča + její kamarád SVK ..všichni bydlí tady poblíž Philly.
Jsem člověk, který zrovna dechovce neholduje, ale tady v NYC to mělo svoji atmosféru a po tak dlouhé abstinenci se mi to i líbilo a člověk se cítil, jak někde na vesnické zábavě. Ještě do toho předvedli své gymnastické vystoupení Sokolíci, kteří ještě tady v USA nevymřeli. Berte to tak, že je to gymnastický klub, kteří pravdě podobně založili českoskovenští přistěhovali a asi nebudu daleko od pravdy, když pak převážně jejich potomci tento klub nadále navštěvují a nadále tedy funguje. Není to jen Sokol, ale něco podobného bude i pěvecký sbor, který tu na festivalu také zpíval.
No nic, nachýlila se nám hodina odchodu, páč chce nechce se muselo vydat na zpět do našich končin. Cesta busem a nadále hodinové čekání ve Philly mi tak trochu zkazily do té doby úplně super den. Já jsem člověk, který nikdy nebyl kamarád s klimatizací, ale takový headache, který jsem z klimi v buse dostala, to se mi snad ještě nestalo. Hlavně, když pak člověk v deset večer ještě musí čekat hodinu na vlak, protože mu opravdu ujel před nosem. Ještě jsme ho viděli :(. Nálada spadla úplně pod psa a žádná řeč se mnou nebyla. Chudák Pája se mnou musela snašet moji blbou náladu. Byla jsem ráda, že se ráno jelo autem, protože i to ušetření 5ti min mi přišlo strašně vhod. Já si doma šla jen vyčistit zuby, vzala si prášek a zalehla. Byla jsem tuhá, než Pája zvládla rutinu v koupelně.
V neděli mi naštěstí bylo ráno úplně v pohodě a já mohla normálně fungovat. Tento den se naplánovala návštěva Devon Horse Show. Devon je městečko hned u Wayne a jelikož tady se nevedou při silnicích značky vesnic jako u nás (nepočítám to, když někde občas narazíte na ceduli Welcome "někde")..já bych ani nevěděla, že je to tedy už jiné město než Wayne. Jelo se ještě do Paoli (10min jízdy) vyzvednou Martinu a dorazilo se na show. Zase začaly teploty růst hrozně vysoko a my měli dost štěstí. Nějaký starší děda nám věnoval 4 lístky na tribunu se střechou, kde se mohlo sedět a sledovat. Lístky na tribuny se musely kupovat v předprodeji na netu. My s lístky kupovanýmu až tam meli nárok jen na nezakrytou tribunu na slunci nebo pak být na stojáka kolem ohrady. Tak nějak se celá show odehrála v tempu, kdy jsme si prošly přilehlé obchůdky a mini luna park, který k této příležitosti vyrostl, koukalo se na show, koupilo něco k jídlu, opět koukalo na show, odebralo se kouknout na koně a asi hodinu a půl kecalo v jednom skoro liduprázdném bufetu, pod pergolou s kelímkem fresh limonade. Marťa se musela odvést domů, protože pracovala a já s Pájou jsme se ještě vrátily na místo činu, protože hlavně já chtěla vidět parkur poníků. Nevrátily jsme se v úplně nejšťastnější dobu. Asi třetí holčinu (typuji 12let), co jsme sledovaly, tak jí po přeskočení překážky poník zavalil a v bezvědomí byla převezena do nemocnice. Takže doufám, že třeba vyvázla jen s nějakou zlomeninou a né ničím horším. Když se bylo na odchodu, tak Páje volal kámoš - SVK, kterého už dobu neviděla a já ho vlastně za těch 9měsíců, co tu jsem také ještě nepotkala, že tam je. Našli jsme se ...ještě asi hodinku kecali a vyrazilo se k Najimu (čti Najdží(mu)) .. do starého baráku v King Of Prussia (dříve jsem tam docela trávila dost času). Naji je přítel Mayy (čti Maji), kámošky au-pair z Bosny. Byli jsme tam pozváni na bbq. Chtěli jsme s Pájou koupit při cestě nějaká pivka, ale ani mně na ČR občanku (která občas projde) ani Páje na mezinárodní řidičák to neprodali. Takže smůla. Docela vtipné bylo to, že pak Pája jela koupit pivka ještě znovu z Georginou (ten o kterém jsem se zmiňovala minule, jak mi pořád píše- Páji úkol bylo mu vysvětlit, že opravdu nemám zájem a ať mě fakt přestane psát, protože mi to bylo už i nepříjemné). Georgina a Pája šli tedy do obchodu společně, vybrali piva a u pokladny chtěli doklady od obou, když prodavačka viděla, že jsou spolu, ale jelikož Pája měla jen ten mezinárodní řidičák, tak jim to opět neprodali. Nakonec museli jet někam jinam. Pája čekala v autě a tak se nakonec asi po hodině dopracovalo k pivům. Příjemně jsme se najedli a většina měla chuť ještě na dezertík, který se zase musel jet koupit. S tím tedy naštěstí prodavači už problém neměli. Moje rodinka se ten den měla vracet z lake houseu..bylo už kolem jedenácté večer, co já se dostala domů a oni ještě nikde. Jen jsem se ujistila, že přijíždí, abych jim nechala otevřeno a šla jsem na kutě. My totiž zásadně boční dveře od baráku nezamykáme. Jen na noc. Pete (HF) žije v tom, že náš barák je jeden z nejošklivějších tady z těch okolních, takže si zloději prý vyberou nějaký jiný. :). Tak ok, tedy. Zloději tedy prý v naší oblasti stejně nehrozí. Takže doufám, že to tak i je.
Poslední volným dnem byl ten pondělní Memorial Day. Tady ve Wayne je tradice, že se dělá "parade" (průvod). Sešlo se opět s Pájou, ale nakonec se na dobu průvodu rozdělilo, páč já jsem člověk, který nevydrží stát. Začímám být po delším stání dost protivná, takže já si šla radši sednou do první řady na silnici na přímé slunce a Pája zůstala ve stínu koukat z po vzdálí. Wayne průvodu se účasnila má host rodinka jako přímí aktéři. Kluk s HF se skauty a HM s mladší holkou pod Brownies - což je zas holčičí skaut. Průvod byl takový normální...nic extra, ale já nemohu říct, že bych se za nějakou tu hodinku a půl, co to travlo začala nudit. Ještě jsem tam vyfásla americkou vlaječku, takže jako všichni ostatní jsem také mávala americkým válečným veteránům, waynéskemu hasičskému sboru, různým marching bands a spusty dalším.
Na odpoledne byl naplánován Philadelphia Premium Outlet. Všude v radiích byly reklamy, že jsou všude obrovské slevy, právě k příležitosti Memorial Weekend, tak se to muselo jet zkontrolovat. Já byla ta, co se docela odvázal. Na začátku ani nevypadalo, že s nějakým větším nákupem odjedeme. Jak se bylo na tom průvodu, tak se trochu vykydlo a hlavně vedro jak v udírně. Po hodince chození po obchodech, jsem si pořídila jen sluneční brýle ve Forever 21, za nějaké tři dolary a to bylo vše. (Stejné brýle jsem si už mimochodem kupovla před měsícem, ale stihla je už zdemolovat, ale libíly se mi tak, že si je koupila znovu :) ). Po té hodince se zašlo na oběd do Ruby Tuesdays a to nás všechny docela nakoplo a já pak docela provětrala peněženku.
Poslední zastávkou toho dne, po vyložení Marti byl bazén v Golf Clubu, kterým je členem Pajina host rodina. Bohužel už se nestihly vzít plavky, páč byla hodina do zavíračky a jet ke mně, pak k Páje pro plavky by bylo na to tam dojet a skoro se zas otočit. Ten Golf Club je fakt paráda. Skoro mě to připadalo jak ty cluby ze seriálu třeba - Beverly Hills ...jen tedy, tady se nezbavilo křičících dětí. Ale jako lehátka, plavčíci vám mění mokré ručníky za suché, jídlo a pití se dá objednat na kod, který vám připíší k účtu a zaplatí se třeba až na konci sezoný. Tento den to bylo i s živou hudnou a možností teplého bufetového občerstvení. (švédské stoly). Mě potěšilo i smočení nožek do bazénu a krátká relaxace na lehádku.
Celkově celý víkend byl famozní a určitě mě vyšel na víc, než byla má výplata, ale co..tak jednou za čas se to takhle zvrhnout může :).
Kdo se prokousal až sem, děkuji za pozornost. Vím, je tam trochu víc té omáčky okolo, ale nemohla jsem si pomoci. Zdraví Miška X X X
Fotky:
NYC - ČS festival
Vojáci na Times Square
Vojáci na Times Square
NYC ČS Festival - zahájení
NYC ČS Festival - pěvecký sbor
Hold ty slovanské předky nezapřu
Já - Míša Bublík - Anet
Řízeček - bramborový salát - obloha :)
věneček jako dezertík
Gymnastické vystoupení Sokolíků
Gymnastické vystoupení Sokolíků
S nějakou náhodnou holčinou v kroji
The End
----------------------------------------
Devon Horse Show
Návrat k americké stravě - kranolky s roztaveným sýrem a pizza :D
The End
-----------------------------------
Memorial Day - Wayne Parade
-----------------------------------
Memorial Day - Wayne Parade
Typická americká rodinka (btw..Páji rodinka)
-----------
-----------
Nějaká náhodná kára před Golf Clubem
Uvnitř - bazénová část
------------
------------
Nějaké ty nákupy ... těm cenám prostě nešlo odolat. Když vám tričko vyjde na přepočet o 50kč víc od Tommyho Halfigra, jak o Větnamců ... tak to potom prostě nejde :)
Zase bordel do skříně
-------------------------
-------------------------
Jen tak vsuvkou z vedlejší ulice :)
Jen tak vsuvkou z vedlejší ulice :)
THE END
Žádné komentáře:
Okomentovat