Víkend - už myslím čtvrtý

(pomalu začínám ztrácet pojem o tom, jak dlouho tu jsem :) - už si ale mohu odškrtnout první měsíc a musím se pochlubit, že homesick nebo brečící záchvaty se mi zatím úspěšně vyhýbají )

     Konečně jsem se dostala k napsání příspěvku z uplynutého víkendu. Nebude žádné překvapení, že se na nudu rozhodně stěžovat nedalo.
     V pátek večer se vydalo na rozlučkovou párty Petra (český kluk au-pair) - z prvu se mi ani nějak nechtělo, ale nakonec se mi tam hodně-hodně líbilo. Do Philly se dorazilo kolem desáté a párty byla na říčním mole (jemovalo se to myslím - River Dock/Deck už ani nevím) - kde se mohlo být jak uvnitř, tak venku. Konečně mě netížilo svědomí, že musím řídit, tak jsem si dopřála pivko. Čepovali Fosters, který znám z UK a vím, že mi po něm určitě nebude bolet hlavinka. (po některých pivech se mi stává, že si můžu dát jedno a druhý den hlavu trochu stejnak cítím). Trochu mě překvapilo, že ho točí do umělých kelímků, velikosti tak 3dcl a jedno stálo asi 4.75 $ - což, kdyby to bylo za pul litr nebo pintu, tak je to srovnatelné s UK, takhle to je tedy docela drahé, ale co - chutnalo :). Seznámilo se s dalšimi lidmi a muzika se mi taky zamlouvala. Prostě neremixované radiové hitovky i postarší, což mě vůbec neva. Trochu mě mrzelo, že se to muselo kolem pul1 zabalit, páč Pája, která řídila ( a chudák byla celý cečer o cole) slíbila kamarádce - Srbce, že ještě zaskočí na její narozeninovou párty, která se konala zas kousek od nás z Wayne. Já mohla být kolem jedné doma, sice mě bylo nabídnuto, ať ještě pokračuji, ale na mě pak v autě sedla únava a stačilo to. Další den jsem zjistila, že když Pája přijela na zmiňovanou párty, tak se prý kamarádka trochu víc připicla a v tu dobu už byla párty stejně ukončená. Takže se mohlo bývalo klidně ve Phille ještě chvíli pobýt.
      V sobotu jsem si dopřála pořádného šlogíka asi do půl 12. S Martinou (Italka) bylo dohodnuto, že k ní příjdu a něco podnikeme. Chuděrka na příští týden nemá od rodiny naplánovaný ani jeden den off :(. Každopádně po navštívení Farmers Marketu (farmářský trh) ve Wayne a dopřání si pizzy a ovocného smoothie k obědu se vydalo do asi 15min vzdáleného městečka vlakem, kde měla Martina dohodnutý pohovor na hudební konzervatoři, kam by chtěla docházet na hodiny. Po chvilkovém procházení jsem tam objevily školku, která mi trochu připomínala Bradavice (HP) - fakt jsem nepobírala, že by se mohlo jednat o školku. Martinu konzervatoř jsem si představovala jako rozsáhlou školní budovu, ale nakonec se jednalo jen o větší starší dům ve viktoriánském stylu. Uplně mi to připomělo Anglii a ač moc na tenhle styl nejsem, strašně to k té konzervatoři hodilo. Fakt jsem se cítila jak ve starodávném filmu. Martina měla pohovor asi hodinku. Bylo mi nabídnuto se ho účastnit, ale to jsem odmítla, protože já si neumím představit, že bych někde zpívala a chtěla tam společnost. Měla jsem s sebou knížku, takže žádný problé. Stejně se se mnou dala do rozhovoru postarší američanka, která čeklala na vnuka až mu zkončí hodina klavíru a půl hodinka se ukrátila klábosení s ní. Martina nakonec byla na konzervatoř přijata s tím, že si má vybrat den a může tam docházet. Jedna hodina jí výjde na 50$.  Z výplaty 195$ mi to príjde dost, ale ona zpěv miluje, takže mi je jasné, že peněz určitě litovat nebude.
      Já kdybych si takhle našla nějaké kurzy herectví na jeden den o víkendu pro začátečníky, tak bych to taky hned brala, ale prostě už jsem proseděla dva dny na internetu hledáním něčeho podobného a bez uspěchu :( . Při cestě na zpět se dost ochladilo a já se proklínala, že si vzala jen strašně slaboučkou mikinu. Volala mi Pája, jestli nechci s ní jet k libanonkým přátelům na film, ale já se dostala domů kolem půl9 celá vymrzlá, udělala si čaj, měla horkou sprchu a nikam se mi vůbec nechtělo, takže jsem si udělala filmový večer u mě v pokoji. Pája mi pak říkala, že nakonec zase jeli někam kalit, tak jsem ráda, že jsem nejela. Na to bych náladu ani neměla.
     V neděli byl na programu obr cluster meeting, seskupením asi 8mi clustru dohromady. Bylo to pořádané v Hard Rock Cafe ve Phille od půl 5 - společná večeře. S holkami byl sraz v jedenáct na vlak, aby se Philla konečně také trochu prozkoumala. Kromě dvou Němek, které už znám z dřívějška, naší skupinu dotvořila ještě holčina z Namíbije ( říká o sobě ale, že je z JAR, protože Namíbii většinou nikdo nezná :D - ta teď bude ještě rok prodlužovat ) a pak Australanka, která se rozhodla neproudloužit a pomalu se jí to chýlí k odjezdu. Musím vám upřímě říct, že čtyř hodinová chůze po Phille byla dost náročná a byla jsem docela i dost zklamaná. Představovala jsem si to jak Londýn - prostě sobota/neděla všechno otevřené, ale ono ne. I když jsme byly na jedné z nejfrekventovanějších ulic, polovina obchodů byla zavřená na mříže, takže to byl takový dost smutný pohled. Některé postraní uličky byly vylidněné úplně. Tento víkend se chystám s Mončou a Pájou projít South Street - ta mi třeba trochu zvedne shopping náladu - uvidíme. 
    Před samotným cluster meetingem se čekalo asi 3/4hod než nás začali vpouštět dovnitř - po tom courání si ani neumíte představit, jak jsem se těšila až se posadím. Bylo na výběr z třech druhů jídel: Burger-hranolky-salát / Vegetarianský burger-hranilky-salat nebo  Kuřecí Cézar salát, který nakonec vyhrál u mě, páč jsem byla ještě z oběda (pravý Philly cheese steak)  přejedená. Nakonec jsem tak nebo tak musela poprosit o krabici, pač jsem si dala pár soust a žaludek odmítl příjmout víc. Aspoň byl na druhý den připravený oběd. Jinak tedy lepší kuřecí Cézar salát jsem ještě nejedla - fakt byl uplně luxusní. Mohlo se k tomu objednat v ceně jaké koliv  "soda" drinks (cola, sprite atd.) ale ještě s Namíbijkou a Australankou jsem neodolaly a daly si míchaný drink. Můj se jmenoval Hurikán a byly to smíchané tři druhy alkoholu (pamatuji si jen Bacardi) a tři druhy džusu. Ten byl taky moc dobrý :). Na meetingu se mi konečně poštěstilo trochu víc pokecat se Zeke (holčina z JAR z mého pokoje z oriantation) - no je chudák nešťastná ze své host rodinky a dnes mi od ní příšla zpráva, že to asi nedá a zbalí se domů. Natož tedy jsem jí napsala, ať spíš přemýšlí o rematchy než o samotné cestě domů, tak doufám, že dá na mojí radu a nezabalí to tu. To samé platí pro Monču, která i když je na ní rodinka hodná, tak má nehorázný homesick :(. Holky - nebojte - určitě to bude dobré!!! :)
     Trochu mě překvapilo, že byl meeting docela rychlovka. Prostě se objednalo jídlo, najedlo, obsluha pro nás měla na židlých připravený teneček a už nás začali pomalu vyhazovat. Do Wayne se mohlo dorazit něco po půl 9 a nemůsím ani podoknout,že jsem byla zpráskaná jak pes :)

Martin -SVK, Já - CZE, Pája - CZE, Petr - CZE

Pohled na Phiily z mola z baru

Školka nebo Bradavice :D ??

Školka :)

Martiny budoucí škola zpěvu

Martiny budoucí škola zpěvu

Martiny budoucí škola zpěvu

Philadelphia

Já LOVE fontána ve Phille

Příprava Philly Cheese Steaku

Yummy - Philly Cheese Steak

Hard Rock Cafe - Philadelphia

Menu připravené pro au-pair

Večeře je servírována

Cluster Meeting - všechno au-pair