Máme tu zase víkend ... jupíííí

     Jéé ani tomu nemůžu uvěřit, ale je to tak, zase tu mám očekávaný víkend. Musím, říct, že mi celý pracovní týden utekl nějak až strašně rychle. Celkově mi připadá, že se teď čas tak dvojnásobně zrychlil.
    Nechci to zase zakřiknout, ale musím vám říct, že moje dětičky sekaly celý týden latinu. Prostě mě přišly jak vyměněný. Snad jsem neměla ani jednu vyloženě ošklivou bitku, kdy bych je musela od sebe odtrhávat a to jsem je měla jeden celý den doma, protože tu byly nějaké volby a pro děti to znamenalo volno od školy.
     Nějak zkusím v rychlosti shrnout celý týden. V pondělí a  ve středu jsem rána trávila s Martinou. Na jednu stranu jsme dělaly stejné věci jako obvykle - kafíčko, být na chvíli u mě a povídat si nebo se jít podívat do nějakého shopu. Na druhou stranu to byl strašný pocit, že od příštího týdne už tu nebude a já tu už mojí zaběhlou rutinu nebudu mít s kým absolvovat. Dnes..... 11.11.11 (asi znamení) se přesouvá ke své nové budoucí rodince do Connecticutu. Nakonec to u ní vyhrála single mum s jednou 10-ti letou dcerou. Snad konečně narazí na normální rodinu.
    V úterý byl den, jak jsem se už výše zmiňovala, kdy děti nešly do školy. Trochu jsem se toho obávala, páč to jsou strašný lenoši a myslela jsem, že zase budou chtít sedět jak pecky u počítače, wii a dalších podobných ptákovin, ale překvapily. Skoro celé ráno vydržely venku, kdy jsme stavěly na zahradě bunkr. Po obědě mi ta nejstarší odešla s kamarádkou ven do Wayne a dvojčata usnula, takže jsem měla dvě hodinky nečekaného oddychu.
   Ve čtvrtek jsme se s pár au-pair z okolí dohodly, že zajdeme s Martinou na rozlučkovou snídani do Minelas Diner. Sešly jsme se nakonec jen 4, ale i tak to byla taková pohůdka a Michalka se zase přepapkala. Vyhrály to u ní lívance se zmrzlinou a šlehačkou. Kromě Martiny, která nám tedy odjíždí, jsme my zbytek spontánně naplánovaly sobotu v NYC. Prostě se řeklo, že se pojede, bookly se jízdenky a Veronika - SWE, která už tam byla asi 7x, tak říkala, že naplánuje kam vyrazíme. Prý ale vynecháme taková ta profláká místa jako Times Squere, páč tam už jsme každý byl. Strašně se těším a ještě vlastně jedu do NYC hned příští týden. To ale nebude moc turistiky, to jedu na nějakou Carols Show do Music Hall.
   Pátek se mi vždycky strašně vleče, ale tentokrát uběhl i on. HM dnes měla off. Je to takové zvláštní vědět, že je někdo v baráku, ale HM tady v USA je fakt normální ženská, ne jak ta pipka, co jsem měla v UK. Kdy jsem dny, kdy jsem věděla, že bude doma proklínala. Prostě mě bylo i blbé být u sebe v pokoji, když jsem slyšela vysavač a věděla jsem, že se dala do takového toho povrchového úklidu. Prostě je super pocit vědět, že se ke mě chovají jak, k "au-pair" a né jak k uklizečce. Fakt na veškeré uklízecí náčiní musím sáhnout, jen když si potřebuji uklidit pokoj. Nepočítám, když peru a uklízím kuchyň po dětech. Každopádně jsem se sbalila a šla na procházku. Tedy naplánovala jsem si cestou zajít do banky, kdy jsem zase musela trochu ukradnout z toho tvrdě vydělaného mamonu, co mě leží na účtě. Nejenže mě čeká výlet do NYC, ale v neděli je na programu cluster meeting, kdy se jde do nějakého kina, kde máte u sedadla stůl a normálně se tam jí. Přijde mi, že taková normální útrata, když se do restaurace je mezi 15/20dolary. Tady to bude v kině, takže počítám, že to možná bude ještě o něco více. Každopádlo z toho vyplývá, že Michalka nezhubne ani tento víkend :D :D. Těším se, zní to zajímavě....Abych se vrátila zpět .. poslední zastávka na mé procházce bylo  CVS (drogérie a lékárna v jednom). Co začínám pozorovat, tak se mi tu docela zhoršuje pleť. Udělaly se mi takové červené pupínky po obličeji. (nejsou to beďary - nebo prostě nevím, co to je). Bouzdám regály a tak nějak jsem ztracená v těch všech přípravcích.  Nakonec se mě ujala jedna prodavačka, udělala mi i udělala test pleti (zadarmo). Přiložila mašinku a ta já řekla, že mám dehydrovanou pleť a ještě mi povidala, že jde vidět, že mám pleť citlivou, což je pravda. Tento problém jsem začala mít paradoxně, až když jsem se vrátila z UK do ČR. Od té doby si musím dávat bacha, co si na ten ksicht patlám. Fakt mě ta paní úplně nadchla. Dala mi vzorky, kosmetiky La Roche-Posay u které jsem stála a zmateně na ty všechny přípravky koukala, páč si pamatuji, že tuhle značku mi doporučila moje kožní v ČR. Ale oproti prodavačkám v ČR, kde se vám většinou snaží prodat to nejdražší, tak tady mi řekla ať vyzkouším ty vzorky a ať se rozmyslím, že ví, že pro mladé lidi je tahle kosmetika docela náročná a že mě pomůže vybrat nějaký krém, který by vyhovoval mé pleti a nebyl by příliš drahý. Bylo to docela náročné - jak mi vyšlo, že je má pleť dehydrovaná, tak prý musím koukat po výrobcích, kde je napsané "Oil - free" a ještě k tomu by to mělo být bez různých těch, promiňte mi ten výraz "sraček". Nakonec mi objevila nějaký krémik, vyloženě pro citlivou pleť, který sice má "An oil in watter", že to prý sice není ideální, ale kdyby něco, že bych ho mohla i vrátit. Přišel mě jen na 15dolarů. Sice si asi říkáte, že to žádná výhra není, ale je to skoro půl kilová pixla, takže jooo..cena dobrá. (Dá se používat vesměs na celé tělo - od obličeje po chodidla :) ) No nic, asi vás tohle blekotání moc nebaví, ale já byla vážně nadšená s přístupu té lady. Vypadalo to,že tomu opravdu rozumí a prostě mi říkala, že určitě když né teď tak v budoucnu najdeme tu pravou kosmetiku, pro ten můj zhýčkanej ksichtík. (to, že mám zhýčkanej ksichtík neřekla :) - to je moje poznámka :)). A je fakt super, že vám vyloženě necpe to nejdražší co mají.
Mějte se všichni světoborně a užívejte zasloužilého víkendu a zase snad brzy..

PS: poznámka pro Verču - Terez ti přenechala pohled. Moc jí za to děkuji, ty si ho užiješ asi víc, než ona, jelikož bydlí skoro za humny. To zas né, ale Pennsylvánie to taky je. Písni mi tedy prosím adresu. Email adresu najdeš v těm komentech u příspěvku, kde byla soutěž. Domčo na tvojí adresu také čekám a Lucko, pro tebe mám už pohled přichystaný..v kabelce, takže zítra až narazím na schránku, tak už k tobě poputuje :)

Zase pár foteček

 

Tohle jsou mé mini dárečky na rozloučenou pro Martinu. 

A tenhle rámeček jsem dostala od Martiny a vytiskla si tam tu stejnou fotku, jako jsem dala jí.

Rozlučková snídaně s Martinou

Tady je Veronika - SWE a Lisa - AUT. S nimi zítra drandím do NYC.

 

A poslední obrázek jsou vzorečky, které jsem vyfasovala na vyzkoušení a krémík, který mi paní po dlouhém hledání, kdy si četla poctivě složení mnoha krémů vybrala. Tak snad zas za chvili budu mít pleť jak miminko :)