Vánoce v USA

     Sice dnes ráno byla brzká vstávačka, ale ani si neumíte představit jak jsem šťastná, že jsou děti ve škole.

     Abych se tedy vrhla na napsání pár slov k Vánocům, které jsem tady v USA zažila. Hned na začátku se vám přiznám, že oproti Díkuvzdání, kdy jsem byla opravdu nadšená, tak samotné Vánoce mě nějak neuchvátily. Není to tím, že jsem neměla Vánoce na které jsem z ČR zvyklá, ale když se nad tím tak zamyslím, tak to tomu také možné trochu přidalo. Trošku se mi postesklo po takových těch našich českých přípravách, kde už od začátku prosince vás provází vůně cukroví a hodně mě chyběl takový ten náš typický vánoční den s těmi všemi přípravami. Příprava mís s cukrovím, ovocem, poslední dobalování dárků, příprava štědrovečerní večeře a tabule. Vůbec jsem se nějak nedostala do takové té vánoční nálady, i když v podstatě tady jsem měla zas po letech jistotu, že dostanu něco o čem nevím. Poslední léta v ČR mi všichni dávali předem peníze a já si pak dárky pro sebe nakupovala sama. Jen mamča pak ještě dokoupila něco malého, aby bylo aspoň nějaké překvápko.
     Abych to dlouho neprodlužovalo, co mě zklamalo nejvíc je chování dětí tady v USA. Oni sami o sobě očekávají, že dostanou kupu..a když myslím kupu, tak jsou to fakt hromady dárků. Když vidí, že je dárků nějak pomálu, tak si stěžují, že toho bylo loni víc. No a jak toho dostávají nehorázné množství, tak si ničeho vůbec neváží. Typla bych to, že dobrá 1/2 dárků zůstane někde v zapomnění, někde se zastrčí a děti je ani jednou nepožijí - možná jednou.  Další čtvrtka se rozbije hned první týden - páč se děti začnou rvát a klidně po sobě hned nějaké ty hračky ze vzteku hodí, spadnou ze schodů, šlápnou na ně a je po nich. No a ta zbylá čtvrtka je asi tak ta, s kterými si děti vydrží chvíli hrát. Ale když říkám chvíli tak tím myslím opravdu chvinku. Colton - ten můj 8mi-letý si hned první den prázdnin (úterý) začal stěžovat, že kromě Big Hunting Game (hra na Wii - kde se ovladač vloží do jakože lovecké pistole) nedostal vůbec nic zajímavého, že ten zbytek dárků je jak pro mimina. A co myslíte, jak to HF vyřešil???? --> když přišel z práce, tak mu stáhnul novou hru na Ipod Touch. Přitom toho dostal, že by si s tím české děti vyhrály dva roky. On samotný měl asi 3různé hry na počítač nebo Nintendo DS, dostal nějaký lítací model vesmírné lodi Star Wars, takový hyper moderní traktor na ovládání, nějakého mini robota na ovládač a spustu ...spustu dalšího. Třeba s tím mým Air Hocky si ještě vůbec nehrál - ani si neumíte představit, jak třeba mě samotné láká si to zahrát, ale když mu to nabídnu, tak prostě řekne ne a jde si hrát k počítači. A to ho zařadil po rozbalování dárků jako jeden ze tří nejlepších dárků, které dostal. No prostě, tady ty děti jsou tak zhýralé,že by na ně platilo, snad jim jeden rok vůbec nic nedat, aby si začaly vážit toho, co dostávají. Ale to by samozřejmě nepřežily. Fakt by jim stačila dostat tak  1/4dárků, co dostávají, protože zbytek jsou stejně vyhozené peníze a nikdy si s tím stejně nebudou hrát. Jenže to na druhou stranu nejde, prostě by nerozchodily, že by dostaly tak málo. Je to na zabití, co vám mám vyprávět. A to má dvojčata měla ještě 24.12. narozeniny, takže si umíte představit, že oni těch dárků měla, že by je mohla rozdávat dětem v nemocnicích a ještě by jim pořád zbylo.

     Co se týče celého tak nějak vánočního víkendu, tak právě proto, že měla dvojčata 24.12. narozeniny, tak jsme v pátek 23.12. vyrazili na rodinou večeři. Měla jsem na výběr - buď končit v 5pm (místo 7pm jak nejčastěji) a dělat si co chci nebo právě účastnit se večeře. Vydalo se do asi 20min vzdáleného Exton(u) do jedné z rodinky oblíbené mexické restaurace. Nevím proč, ale moje rodinka je na mexické restaurace ulítlá. V podstatě hodně jezdí sem nebo do Chili's - což je síť mexických restaurací rozsetá po celých Státech. Nemůžu to přirovnat k Mc Donaldu, páč jde o table service, ale zas žádný přepych to také není. Mě osobně moc "mexická kuchyně" amerického typu nepřirostla k chuti - nevím, jídlo mi většinou přijde takové neslané, nemastné - občas tedy lehce ostřejší. Colton si beztak dal " chicken and french frides"- takže Mexiko, jak stehno :D.
     V sobotu, tedy dne našich Vánoc v ČR jsem se ráno, kolem desáté sešla s Pájkou, že půjdeme na vánoční kafíčko. Nakonec nám oběma bylo takové vedro, že to u mě vyhrála po domácky vyráběná limonáda a Pája měla také nějaký studený drink. Při odchovu mi HM říkala, že jestli chci, že ve 2pm se bude krájet pro děti cake a ještě přijde jejich bývalá au-pair, která se provdala za Američana a právě, dorazí spolu s manželem. (Není to taková ta typická story, že by si tady někoho nabrnkla, ale manžela potkala v UK, kdy tam studovala po tom, co odjela z USA - docela náhoda, že je zrovna tady z naší oblastí, asi 45/60min od nás. Na rozměry USA je strašně blízko). No nic, to že budu ve dvě doma byla jistota, páč jsem byla s našima domluvena, že ve 12pm mého času, 6pm ČR času se spojíme a tak nějak prožiji štědrovečerní večeři s nimi a hlavně pak tradice v mé ČR rodince je, že se přechází k babičce, která je už bohužel sama, takže strávit aspoň pár chvil s ní. I když letos oslavila 80, tak je ještě schpna přichystat pohoštění a i když jí třeba zveme na vánoční večeři, tak vždycky odmítne. No nic..  s babičkou jsem neměla šanci, co jsem odcestovala do USA mluvit, tak se dohodlo, že ségra vezme počítač a pak se přes skype spojíme. Od Páji jsem dostala misku bramborového salátu, takže si představte, když jsem pak skypovala s našima a oni si dávali do nosu, tak jsem si také mohla symbolicky přidat :). Pak jsem vlastně byli ve spojení, když se rozbalovaly doma dárky, takže mi je pak většinu všichni ukázali přes kameru a pak se tedy přešlo k babičce a ještě jsem s nimi asi hodinku kecala. Nejdřív jsem měla trochu strach, že se mi to bude třískat s tím krájením dortu, ale rodinka někam spolu vyrazila a nakonec dorazily až po třetí hodině a ta jejich bývalá au-pair až kolem čtvrté, pak se kecalo a na krájení nakonec došlo asi ve 3/4 na 5.
     Trochu mě naštval HF - někdy asi týden před Vánoci mi říká, že bude na Christmas Eve menší rodiná večeře a jestli se chci účastnit. Bylo mi blbé odmítnout, tak jsem řekla, že se budu účastnit velice ráda. Důvod proč bych nejradši odmítnout byl ten, že Pája dělala právě řízky s bramborovým salátem a připravila něco jako štědrovečerní večeři u ní, páč její rodinka šla na večeři k příbuzným. Samozřejmě jsem byla pozvaná. Slíbila jsem tedy, že až se s rodinkou najím, tak dojedu, i když po jedné večeři toho už moc nesním. Nakonec to dopadlo tak, že asi v pět třicet co hosté odešli HF zavelil, že si objednáme čínu. Prý je to jedno z mála míst, které je pro ten den k dispozici. Takže jako, já čekala kdo-ví co a oni na mě vyběhli s čínou. No nic - něco jsem si vybrala, snědla asi polovinu a pak přejela k Páje. Dorazila jsem jako první, hned chvíli po mně Maya (Bosna a Hercegovina - do toho večera jsem myslela, že je Srbka - no nevadí :) ). a pak ještě dorazila Ivona, s kterou jsem chodila do školy a s Pájou se už z dřívějška také zná a s ní ještě jedna Kolumbijka. Nakonec jsem se přemohla a přece jenom si ještě dala trochu večeře. Byla i hříbková polévka následoval už ten slibovaný salát s řízkem. Tak nějak jsme si povídaly a kolem jedenácté to mohly ukončit.
     Dvacátého-páteho byl den D pro všechny děti v USA. Mé děti měly dovoleno začít budit zbytek rodiny v 7:30. Klidně by byly schopny vstát i v 6am, ale naštěstí jsou rodiče rozumní a stanovili to na 7:30, s tím, že se na ně tak nebo tak čekalo do 8am. Pocit, jaký jsem já z toho osobně měla  už znáte, ale přece jenom nemůžu jen a jen kritizovat. Fakt jsem musela být hrozně hodná a s dárky se nezapomnělo oni na me. Nejdřív se šlo na rozbalení punčoch. Pete (HF) trochu zavtipkoval, že teď jsem dostala takovou lekci, že sice toho mám v punčoše nejméně, ale zase je nejhodnotnější. Měla jsem tam pár čokoládových bonbonků, takovou postavičku sněhuláka, kde bylo "skoro" mé jméno. Prý hledali to nejblíže možné - takže mě to potěšilo, ale hlavně tam čekala obálka se 100dolarovkou :). Samotné rozbalování dárků tu funguje tak, že se pod stromečkem najde dárek pro každého a pak se od nejmladšího rozbaluje, řekne se od koho dárek je a každému se ukáže. HM, pak sepisuje dárky které děti dostaly od příbuzných, páč se jim pak za to posílají Thank You Cards. Abych se vám pochlubila proč jsem byla moc hodná, tak jsem od rodinky dostala Ipod Touch :), nadále župan, Adidas mikinu, kalendář s fotkami dětí na rok 2012 a pak drobnosti od dětí, jako polštářek, šálu, něco málo z kosmetiky atd.
      Na druhou stranu, tady je právě případ toho, co jsem říkala, že dětem je skoro jedno co dostávají - když Colton rozbaloval dárky, tak třeba řekl "Michaela thnak you so much its awesome", ještě před tím, než to vůbec rozbalil. Takže asi tak. Jak byla kupa dárků obrovská, tak samotné rozbalování zabralo asi dvě a půl hodiny. Mezitím dal Pete (HF) péct snídani - něco jako zapečená vejce s červenou paprikou a párky. Pro mojí rodinku typická vánoční snídaně. Možná to zní divně, ale špatně to rozhodně nechutnalo.
    Já pak šla do svého pokuje a vesměs se zabavila mým novým dárkem - Ipod Touchem :). Sice mně trvalo, než jsem se prokousala všelijakým nastavením, ale člověka to zabaví. Od Páji jsem dostala pozvání na kafe k ní, páč jají HM dostala novou kafé mašinu, ale i když jsem slíbila, že příjdu, tak jsem nakonec usnula a nedorazila. Kolem páté pak dorazili první hosté na večeři, která se konala. Pate si oproti včerejšku nechal záležet a udělal vesměs večeři, která se podává o Díkuvzdání. Takže krocan s všemi možnými dalšími příchody. Navečeřelo se a kolem 7pm byl naplánován příchod HM sestry s manželem a 4mi dětmi. Ty sebou přinesli dlaší dva druhy dezertů. Byla jsem nasycena dostatečně a v podstatě jsem se jako první asi v 8pm omluvila, asi měli pravdu, když mi o Díkuvzdání říkali, že tmavé krocaní maso má v sobě něco, co vás uspává. Dala jsem si sprchu a zapadla do postele a spala jak špalek.

     Ještě mě tak napadlo, jak u nás o vánocích davají na všech programech různé pohádky, tak tady třeba 24.12. davají Christmas Day's Football Matches. Takže jsem zvládla asi dva zápasy amerického fotbalu :).

No nic, docela jsem to natáhla. O tom, jak jsem bojovala s dětičkama o prázdninách a Novém roce zas co nejdříve.

Fotečky: 

Vánoční snídaně

S Pájou na "kafíčku" tedy nakonec limonádě

I bramborový salátek byl :)

Překvápko v punčochách

Vánoce jsou tady

Taky jsem nebyla ochuzena o dárky :)

Na iPodu mám toto věnování - Michaela - Merry Christmas From Jax, Bailey & Colton