Každá dovolená jednou končí - pracovní týden 12.3 - 16.3.

     Je to hrozné, člověk dopíše jeden příspěvek a už ví, že mu zas chybí další týden na dopisování. Je to nekonečný kolotoč, ale za to, že si to budu po letech číst a vzpomínat jak jsem se tehdy měla hezky, i když jsem si někdy pořádně zanadávala..tak to za to stojí. Do teď lituji, že jsem nevydržela psát blog v UK ... nehledě na to, že jsem ho tehdá měla na lide.cz, kde všechny blogy zrušily a už nemám ani ty dva/tři měsíce, co jsem to psát vydržela.

     Než začnu o minulém pracovním týdnu, tak ještě hodím vsuvkou neděli. Tento článek stejně nebude nějak obsáhlý, takže jeden, dva odstavce na víc vás snad neukousne :).

      Tak ok...v sobotu kolem 11pm jsem dorazila domů a hned v půl jedenácté ráno v neděli (btw...tady se přecházelo na letní čas právě ze soboty na neděli...takže tu teď máme jen o 5hodin méně než v ČR než se to zase srovná) mě vyzvedla Veronica - SWE a jelo se do Minela Diner na rozlučkový brunch. Byl to její poslední den tady u nás. Další den si to štrádovala na West Coast..na 21. denní výlet. Vybrala si takový o kterém hodně uvažuji i já na můj poslední měsíc cestování. Uvidím, jaké mi podá info, až bude mít finále. Pokud bude spokojená, tak to bude opravdu ten zájezd, který vyhraje i u mě :).
     Na snídani se nás sešlo nějakých 12. Udělaly jsem jim trochu bordel se stoly, ale docela jim to odsýpalo.... číšnice zaslouží velkou pochvalu. Po snídani mi nezbylo nic jiného, než se s Veronicou rozloučit, popřát, ať si užije cestování a hodně štěstí do života. Samozřejmě, že jsme si slíbily, že se navštívíme, ale víte sami, jak tyhle sliby končí. Uplyne nějaký čas, člověk se opět zabydlí ve své zemi a většinou pak už nevyzbude čas. Každopádně doufám, že se třeba aspoň jednou za život ještě potkáme. Byla prima....a právě, jak nebyla Němka ani nikdo ze Střední nebo Jížní Ameriky, tak jsme byly skoro jediný, kdo v našem clusteru mluvil spolu anglicky :D.
    No nic, proběhlo rozloučení...a přejelo se ještě s Gabčou (Slovenka, která tu už může být něco přes měsíc) k Páje, kde jsme si připravily nějaké finger food a začaly sledovat Philadelphský St. Patricks Parade (průvod). Měly tam vystupovat Pájiný holky o které se stará (chodí na Irish Dance Clases), ale bohužel zrovna při nich daly reklamu, takže jsem byly dost napruzené. Já se pak kolem 7mé dostala domu a nevěřila, že bylo po dovolené.

    Co se týče minulého pracovního týdne, tak musím napsat, že se kluk hodně..hodně uklidnil a přes celý týden jsem s ním neměla sebemenší problém. Tedy, proběhlo nějaké to "bručení/vrčení" oni tomu říkají - growling - nevím, jak je to správně česky. Možná si občas trochu ponadával, ale oproti minulým týdnům to bylo jak nic. Ono tomu hodně napomohlo také to, že měl ve škole nějaké PSSA (celostátní testy--> podle kterých pak škola dostává třeba dotace... není to v podstatě nic pro rodiče, ale spíš pro učitele). Pro děti to znemanalo, celý týden bez domácích úkolů. Colton se tedy nemusel do ničeho nutit. Ještě k tomu vyšlo nádherné počasí. Možná až 20 stupňů. Díky tomu, že děti nemohou hrát video hry, tak si hodně hrály venku a byla to fakt paráda. Trochu mě pak už ve čtvrtek, pátek začal vadit badminton, co chtěl kluk ustavičně hrát. Každý den asi dvě hodiny..tak si to představte. Jenže to není normální hra.. je to dítě, takže to moc neumí a pro spadlý míček převážně musí chodit Michalka. Z čehož vyplývá, že jsem se za ten týden asi 1 852 369 ohýbala k zemi. Ještě tedy BADminton se stal hrou týdne, páč jak je kluk pro každou špatnost..tak jak slyší ve slově BADminton BAD...tak se mu to strašně líbí. (BAD = špatný)
    Ještě jak jsem se zmiňovala, že děti měly celý týden to PSSA ..tak, ač považuji moji HM za super, normální ženskou, tak musím říct, že teď opravdu pronesla strašnou blbost. Právě ty testy jsou něco jako vizitka pro učitelé, kolik toho děti naučili. Moje HM pronesla něco ve smyslu, že kdyby to náhodou Colton odmítnul dělat, jako že by dostal záchvat a nechtěl to dělat, tak je to vlastně vizitka toho učitele, že to s ním neumí. No, k tomu jsem se radši nevyjadřovala. Už jsem tu asi říkala, že tady v USA  je zákon, že do školy musí vzít každé dítě, bez ohledu na postižení, pokud si to rodiče přejí...takže to, že učitel schytal Coltona rozhodně není jeho chyba a když mu Colton odmítne psát test, tak to taky není jeho chyba...je to prostě proto, že kluk je psychopat. Takže tohle bylo od mé HM dost silly ... si myslím.
     Takže asi tak.... první týden po vacation mohu z pracovního hlediska shrnout jako hodně easy...doufám, že to vydrží co nejdéle.
      Co se týče volného času přes den, tak jsem ho hodně trávila s Pájou. V ponděli jsem přišla já k ní na oběd ...udělala bramborový salát a řízek...bašta...v uterý se vařilo u mě a vyhrály to francouské brambrory. Jak bylo krásně, tak se jeden den vyrazilo pěšky do Wawa (asi 1km, ale tím, jak si tu člověk furt vozí prdel v autě, tak mu i 1km příjde hrozně daleko :) ) Koupil se osvěžující ledový drink, já k tomu chocolate pretzel, sedlo se na lavičku a chytal bronz.
     Opravdu mohu až napsat, že mi to trochu i připadalo, že jsem pořát na dovolené. Hlavně díky tomu, že kluk se po nějaké době choval jak normální dítě, né někdo, kdo by potřeboval zavřít do ústavu.
        Ještě tedy, co bych asi měla do položky práce au-pair zařadit a měla bych tu zmínit, tak se mě můj HF zeptal, jak to vidím s příštím rokem. Trochu mě tou otázkou zaskočil, ale i když jsem věděla, že kluk má teď dobré dny, tak jsem mu na rovinu řekla, že pojedu po roce domů. Řekla jsem, že je mám všechny moc ráda, ale na férovku jsem mu i řekla "i am not strong enough to deal with Colton for two years" (pro neangličináře..nejsem dost silná na to pracovat s klukem dva roky) ... on mi řekl, že si cení mé odpovědi, že vidí, že to před dovolenou bylo pro mě hodně těžké a že ví, že je to s ním hodně psychicky náročné.
      Celý večer jsem pak byla z toho všeho celkově přepadlá. Vím, že opravdu nemám na to bojovat s ním dva roky... to bych domů přijela šedivá. Amerika mě nějak neuchvátila, jen je to tu prostě o něco jednodušší než v ČR. Člověk tu zabije čas, i když docela nudnou prací, ale zase toho hodně pozná. To je to, co mě bude chybět... ta vidina toho, že bych mohla ještě o rok dýl poznávat nepoznané mě bude jednou asi dost mrzet. Já ale opravdu nechci zkoušet novou rodinu. Tady mám až na kluka strašnou pohodu, že bych to nikde jinde nenašla. Asi jsem tu tím zlenivěla, ale já už bych snad nebyla schopna dělat ani předepsanou práci agenturou pro au-pair. A to práci 45hod/týden, kde by to zahrnovalo i sobotu a volný víkend jen jednou za měsíc. Jsem asi egoistická, ale děkuji ..nechci. Ani si teď nechci představit, kolik si z vás musí klepat na čelo s tím, jaká jsem blbka...že to přece nejsou důvody k neprodloužení. Ale věřte mi... já vím co chci...dělám práci, která mě nebaví 30/35hod týdně s vidinou volných víkendů u kterých si tu čas v USA hodně užívám... Radši tedy budu doma v ČR (doufám, že hodně brzy po návratu v UK) než dělat nudnou práci 45hod a ještě do toho v sobutu a pak bych si nemohla zajet ani na pořádný výlet. Klidně si myslete co chcete, ale já vím, že mě to tu za tu nudu nestojí, za to věčné přemlouvání dětí, ať se nají a nechodí si mezi tím hrát, ať si vyčistí zuby...za to věčné poslouchání, že já jsem ta, co jim dělá ze života peklo, že jsem "too bossy", když po nich chci, aby se šly obléknout, najíst, vyčistit zuby a učesat. Za tu věčnou dělání jim služky, když oni si sedí na pekáči, mají lednici dva metry od sebe a jen proto, že mě hezky poprosí, tak mě už po 150té posílají pro vodu. I to "povinné" hraní vás po chvíli přestane bavit, věřte mi. I Monopoly se stanou hrozně nudnou hrou, když se vám osobně nechce, ale děti si usmyslí, že se prostě hrát bude a pak vás ještě nazvou egoistickou, když chcete, aby aspoň trochu respektovaly pravdidla.
     Nehledě na to, že nikdy nevíte, co chytnete za novou rodinu.
    

     Teď tedy z úplně....úplně jiného soudku. Jak tu tedy v USA válčím, tak jsem si tu docela oblíbila značku Holister a Abercrombie and Fitch. Rozhodně to nejsou cenově přemrštěné značky, ale už nepatří ani k těm nejlevnějším. Když narazíte na slevy, tak seženete tričko od $7 dolarů a výš. Koukám si tu tedy na webu, na slevy, a jen tak ze zvědavosti kouknu, za kolik se tyhle značky prodávají v ČR. No já myslela, že se rozpláču. Tričko, které jsem našla na ofic. Abercrombie and Fitch stánkách stálo $12 (dobře sekce sleva, ale co? ) ... víte a já ho na ČR stránkách viděla za 2500kč. Já nechápu, co z toho ty obchodníci mají, že z relativně v pohodě, pěkné značky udělají v ČR značku, kterou si mohou dovolit kupovat  lidé jen hodně za vodou a nebude jim vadit dát 2000kč za tričko. A to není jen o téhle značce, ale stovky jiných. Víte, až tady v USA jsem třeba pochopila, že značka jako Guess fakt není žádná "posh" značka. Opět, není to úplně jedna z těch nejlevnějších, ale přirovnala bych to něco jako u nás "o něco dražší Promod". Prostě tu seženete šaty +/- $100 a to né ve slevě. Ve slevě klidně i za $25. Guess je tu značka pro úplně obyčejné lidi. Když jsem byla v ČR, tak jsem si myslela, že je to extra drahá značka, kterou si mohou dovolit jen celebrity. Tak od teďka víte, že si to mohou dovolit kupovat celebrity v ČR a chudé au-pair v USA :D :D. Takhle bych mohla pokračovat asi do nekonečna .. i třeba takový Calvin Klein se tady dá sehnat hodně levně. Obyč bavlněné tričko za $12 ... Polo tričko $16 ... šaty seženete ve slevách už od nějakých $40+. Co to ale je oproti tisícům, co za to vyhazujou lidé u nás. Já bych nejradši zaplatila lidem letenku do USA nebo UK aby mohli vidět, že není potřeba podporovat obchodníky, které z cenově přijatelné značky udělali něco extra, když tomu nikde jinde ve světě není. Lidé by tohle potřebovali vidět na vlastní oči.
     Já vím, bylo to úplně mimo mísů, ale mě to hrozně naštvalo. A právě vím, já, co má ráda nakupování, tak budu mít v ČR útrum. Už po příjezdu z UK jsem si tam kupovala opravdu jen to nejdůležitější, ale teď to bude hodně...., hodně těžký návrat do reality. Zvlášť, když přijedu v podstatě s nulou na účtě, protože si chci pořádně užít závěrečné cestování. Já asi ani nebudu mít na to, si koupit tričko u Větnamců. Tedy i u těch Větnamců mi to bude připadat, že za kalhotky vyhazuji nekřesťanské peníze, když bych mohla mít v USA s přidáním dvou dolaů kalhotky právě třeba od Calvin Klein, které se po prvním vyprání třeba i nescvtknou na polovinu a pak se mi nebudou zařezávat až bůh ví kam. (btw..což se mi tu stalo u kalhotek od VS (Victoria Secret ... a to je tu peru na program .. studená/vlažná voda - 28min). Z toho u mě vyplývá, že se stejně nejlíp prádlo nakupuje v Primark :). Stojí dvě libry a některé mám už 4roky a jen se trochu seprala barva a to je vše :D.

    Doufám, že to pro vás nebyla až taková nuda, ale to nakupování mě bude hodně chybět a už mě to strašně prudí teď. Nehledě, sehnat "take out" kafe, za rozumnou cenu (ne Starbucks) bude asi také těžký oříšek. Wawa...další, bez čeho v ČR asi umřu. Hlavně u nás ve Vrchlabí, ani nic jako take out kafe nikdo nevede. Asi si postavím kavárnu a zbohatnu :) .. ještě se k tomu stanu distibutorem pro Holister a Abercrombie and Fitch a budu to prodávat za rozumné ceny a taky na tom strašně zbohatnu :D :D. Jéé, už se těším, až budu strááášně bohatá :D :D (ironie, kdyby to někdo náhodou nepobral)

Něco málo z Fotek:

Rozlučkový brunch s Veronicou, která zrovna fotila, takže není vidět. 

Hodily jsme se do St. Patricks nálady už týden před, když se sledoval průvod v TV.

V pátek jsem udělala menší nákup a tahle paruka u mě vyhrála a beru jí na sobotní St. Patricks Party.

Francouské brambory...fakt bodly :)
--------------------------------------------------

BTW...dnes mám přesně 7měsíců v USA!