Z deníku au-pair, aneb jedu na zkušenou tentokráté do USA: Pracovná týden - 9.4. - 13.4. / 16.4.

    Vím, že to tu poslední dobou docela flákám, věřte mi, že mně je to osobně líto asi víc než vám, kdo sem jednou za čas nakouknete. Ale potvora lenost je vždycky nějak silnější než já. :)
     Co se týče mých "sladkých" svěřenců, tak tentokrát nemám nějaké hororové story, kterými bych vás obohatila. Já vím...NUDÁÁÁÁÁ :). Kluk se mi teď docela uklidnil a relativně to s ním jde. Chvilku možná bude fungovat to, že má od host rodičů slíbené, že když bude mít výborný nebo dobrý den ve škole, tak vždycky něco dostane. (On má ve své tašce desky, kde mu asistentka, která s ním je po celý den píše body a podle toho kolik získá tak může mít něco jako výborný, dobrý, špatný nebo hrozný den). Musím, říct, že za těch 14 dní mohl mít jen asi dva špatné dny, takže tato technika zatím zabírá. Jenže...jako osobně mi tohle přijde strašně na hlavu. Je pravda, že rodiče mu kupují blbůstky, za pár dolarů, ale "kupovat si dítě" aby se chovalo normálně mi přijde už trochu moc a hlavně to znamená, že to dítě vyhrává a "my všichni" kolem mu jen ustupujeme. Což je krutá realita. Včichni kolem něj se snažíme hrát určitou roly, která s sebou nese nemalé přetvářky, aby se zabránilo záchvatům. Nehledě na to, tohle rozhodně nebude fungovat v jeho budoucnosti. Asi těžko mu bude jeho budoucí šéf dávat autíčko, za dobře odvedenou práci nebo za to, že nebyl žádný incident s kolegy. No nic, není to mé dítě, já jim do toho kecat nebudu. Pro mě to nese tu výhodu, že se chová i relativně v pohodě doma. Někdy sice dělá problémy při dělání úkolů, ale já i Mr Mark jsme tak trochu rezignovali a když prostě ten úkol dělat nechce, tak mu to jen připomínáme, ale nějak výrazně ho do něj nenutíme. Fakt nemáme za potřební se s ním hádat a právě nechat to přerůst do něčeho vážnějšího. Když úkol neudělá s námi, tak hold musí večer s HF třeba i v devět večer, na kterého si úplně tak nedovolí a i když si pořve, tak nakonec si sedne a s ním ten úkol vždycky udělá.
    Takže asi tak, s klukem to teď mám trochu jednodužší, ale zas mi přijde, že u mých dětí nemůže být "single day", kde by se něco neřešilo. Když už je v pohodě kluk, tak začne být nějaký problém s holkou a ona je ta, co si nechce dělat úkoly, pak se do toho přidá i ta třetí ..ta hlavně začne stávkovat s jídlem a já zase nevím, co dřív a zase je na pořadě milionkrát jim něco opakovat :). Člověk se tu opravdu nezastaví a je furt něco, co se musí řešit, co se musí dětem připomínat.
     Co se týče mého au-pair života v mém čase volna, při pracovních dnech. Někdy se přinutím se sebou něco dělat a vypotím trochu toho "tuku", co se mi pomalu ale jistě začíná ukládat hlavně do břišních partií. :). Někdy přijede Pája ke mně a kecáme, někdy já vyrazím za ní a kecáme nebo se někdy něco malého podnikneme tady u nás, kde se toho až zas tak moc dělat nedá :). Bylo to právě asi 14dní nazpět, kdy jsem jí pomáhala posílat balík do ČR přes polskou společnost. Pokud mi někdo neporadí něco lepšího, tak mi přijde, že tohle je nejlepší a nejlevnější způsob, jak dostat domů hromadu věcí. Vím, že platila nějakých 65USD za 42LBS. Přijde mi, že levnější cestu jak poslat věci domů asi nenajdete. Nehledě na to, že se vyhnete českým celníkům, kteří by vám pravdě podobně ještě naúčtovali CLO za už vámi onošené, třicetkrát prané ponožky a kalhotky.
      Tohle fakt nikdy nepochopím. Český obchodníci si v ČR z úplně obyčejných značek udělají něco extra, kdy to pro normálního člověka je finančně nedostupné a když si tedy český zákazník najde cestu, že by si to mohl nechat poslat ze zahraničí asi tak za 20% ceny i s poštovným, tak je to zas český stát, kdo ho začne škubat. Oni by si ti čeští politici měli pohlídat nejdřív to, proč jeden metr silnice je u nás nejdražší na světě, když jim korupce přerůstá přes hlavu, než mámit těžce vydřené penízky na někom, kdo si chce domů dovést své již nošené podprsenky, za které už btw. jednou taxy zaplatil.
      No nic, trochu jsem odbočila...takže asi tak, polská společnost je v posílání věcí asi nejlepší řešení, které v tuto chvíli znám. (Pokud víte někdo o něčem jiném, prosím raďte). Funguje to tak, že to dojde do Polska a oni vám to pak přivezou domů před barák jejích autem. Takže nikde se to nedostane do spárů českých úřadů, který by vás chtěly nadále škubat. Jedinou nevýhodu této služby je to, že si na balík chvilku počkáte. Mělo by vám to dojít do 4-8týdnů od poslání. Pamatuji si, že Pája, co posílala zásilku naposledy tak to trvalo o něco déle. (Dobře bylo to v období Vánoc...tedy ona to posílala někdy na začátku listopadu a domů to doputovalo až někdy v polovině ledna.)

     V minulém příspěvku jsem psala, že si to tu o chvilinku prodloužím, takže došlo na nevyhnutelné a i já se budu muset dát do dělání řidičáku. Tady v PA máme zákon, že až rok můžeme jezdit na mezinárodní řidičák, ale pak tedy hupky-dupky do "autoškoly". Tedy autoškoly... musíte si tu nejdřív vyzvednout tzv. Penssylvánský řidičský manuál, ten se naučit, jít na testy a potom si domluvit jízdy. Trochu mě štve, že třeba jsem se dozvěděla, že v NJ státu si lidé, kteří už mají řidičák z jiného státu, tak si musí udělat jenom testy a žádné jízdy jak tomu je tady u nás v PA. Né, že bych si nevěřila, ale v paralelním parkování hodně zaostávám a ještě s tou krávou, kterou řídím fakt nemám šanci :D :D. Chce nechce, paralelní parkování je nedílnou součástí zkoušky :/. No nic, musím se modlit v dobrou konstelaci hvězd :). Ještě tedy k těm samotným testům..asi to je tím, že už nějakou dobu řídím, ale kdyby člověk hodně chtěl, tak se to naučí do týdne s tím, že si fakt je jistý s každou odpovědí. (otázky a odpovědi jsou součástí knihy). Já si tedy řekla, že to nebudu tak hrotit a prostě si na to denně vyhradím hodinku, hodinku a půl, takže já s tím budu hotová tento týden a strávím nad tím přesně 8 dní po hodince, hodince a půl.

   Takže asi tak, nic extra zásadního se v mém au-pair životě nestalo. Až se prokoušu příspěvkem k předminulému víkendu, tak něco trochu sepíši k Au-pair meetingu Češek a Slovenek v NYC. Jen tedy trochu trpělivosti a slitování. Kdo si počká, ten se dočká. :)
Zdař na holou... Miška ... bubice X X X

Nějaké obrázky:

Tady jsem byla s Pájou zabít čas v Kmart. Úplně mě tu fascinuje, jak vyrábějí podprsenky i pro holčičky, které to ještě vůbec nepotřebují. Mnohé z nich, jsou i s vycpávkami. Takže tady je běžné, že i desetiletá holčička bude mít větší popředí než já, když si vezme jedu z těch vycpaných a já podprdu na sport :D.
Nejsmutnější třeba v Kmart pro mě je to, že já právě seženu moji velikost tady v dětském (34A) -podprda s obrázkem kachničky, ale pak v dospělém mají hodně podprdy od košíčků B, takže utřu frňák. :D. Skoro bych se z toho až rozplakala. :).