Trable a tak všechno okolo

      Máme tu pondělí (úterý) a i když bych měla nějaké to potřebné zařizování, jako zajít si vložit šeky na účet, potřebuji na poštu, poslat ségře něco malého k narozeninám, mamce přání ke svátku a kamarádce z UK přání ke svatbě, která proběhla včera.  Potřebovala bych si koupit  vitamin B12 (pivovarské kvasinice), který odpuzuje klíšťata, páč se na mě včera jedno přisálo a hlavně řeším řidičák.
     HM dnes potřebuje auto, protože s dalšími maminkami se rozhodly doplnit třídu mé nejstarší v návštěvě DC. Musí se tam dopravit vlastním a HM řídí, takže nemám káru a moc toho nepořeším. Tím chci říct, že mám čas a mohu zasej něco troch připsat.
    Jaký se mi vyskytl problém v dělání řidičáku? Testy už asi tak měsíc umím, pořád neumím paralelně parkovat, ale to si říkám, že natrénuji. Je to tak trochu mojí leností, ale teď si říkam díky za to. Nemohla jsem se dokopat zajít k doktorovi, který vám podepše jakýsi medical form, kde potvrzuje vaši výšku, barvu očí, váhu atd a chce za to údajně 70USD. Tenhle medical form má po podepsání jen určitou platnost a já jsem teď uvízla tak trochu na mrtvém bodě. Furt jsem měla výdaje a říkam - tak tam zajdu příští týden, pak zase ten příští, ale tento týden jsem tam opravdu už měla v plánu jít. Trošku se mnou ale vypekly PA zákony. Jeden totiž říká, že tu mohu jezdit na mezinárodní řidičák rok, a proto si dělám ten PA řidičák.  Jenže teď o víkendu jsem se bavila s několika lidmi (Slováci při sledování hokeje :D) a ti mi říkali, že se nadále v PA zákoně vyskytuje to, že jak se žádá o řidičák, tak se jim musí prokázat, že tu budu ještě minimálně rok. Ale to já už vlastně nebudu. Zbývá mi nějakých 7měsíců (oficiálně 9). Vízum mi platí do srpna a nový DS formulář mi ještě nepřišel, ale ten bude stejně jen do února. Volala jsem své koo, ale zatím neuspěšně. Nechala jsem jí voice msg, tak doufám, že se brzy ozve s nějakou radou. Páč zatím nevím, co dál. Takže to je trochu z toho, co mě v dnešních dnech trápí. Nehledě na mé děti. To je jedna velká never ending story. Asi vezmu jednoho dítko po druhém, a zase je tu trochu proklepnu.
     Už  jsem dětičky neprodrbala pěkně dlouho a v podstatě je na denním pořádku, že ač má dobrou náladu jeden, tak si najde něco ten druhý a mne přijde, že fakt nemohu mít žádný den, který by se přežil bez toho, aby se něco muselo řešit viz, hádky, rvačky, jídlo, odmlouvání. Událo se toho hodně a já určitě na hodně věcí zapomenu, ale vrátím se k těm dnům, které mě ohledně Coltona a jeho chování utkvěly v paměti. 
      Trochu se bojím, že to zakřiknu, ale poslední tak dva, dva a půl měsíce mohu říct, že s ním doma nemusím řešit vyloženě velké konflikty, jako že by mě surově uhodil. Možná mě pár x plácl, ale ne nějak že bych si to do teď pamatovala. Většinou to končí u jeho vrčení, křičení po baráku a házení s věcmi. Posledních pár týdnů má doma lepší dny, než ty ve škole, kde dost přibývá tzv. very unexpected days, což je ten nejhorší, co může mít, podle jeho tabulky. Co se týče chování doma, tak si pamatuji, že minulý pátek ráno mi dalo hodně zabrat. Už ani nevím, co ho vytočilo. Jo..vlastně, vzpomněl si, že Mr Markovi slíbil, že bude večer číst, ale zapomněl na to a prostě z toho dostal záchvat. Ten záchvat, kdy útočí na ségru. Bylo to právě v době, kdy jsme odcházeli před barák čekat na školní autobus. Ségra si brala svůj "backpack" a on se po ní bez důvodu ohnal a strčil do ní. Trochu jsem ho postrčila a řekla jsem Bailey, že jdeme ven čekat na autobus, že jak to tak vypadá tak Colton chce jít dnes do školy pěšky. Já a B. jsem šly ven a C asi za 3min přišel a na celou ulici začal hystericky řvát."Bailay its all your fault. I hate you. I will kill you...I want you to die". Takže jako asi krásné probuzení pro sousedy. Tak nějak jsme se snažily držet co nejdál od něj, aby nás, nebo spíš svůj terč B nechal být. Bylo to fakt psycho, co zas předváděl. Takže tohle je jedna ze story, co si tak pamatuji.
       Nadále se mi dere na mysl ta, kdy C si usmyslel, že si udělá nějaký pokus podle nějaké knihy, kdy ale byla zapotřebí baterka, žárovka a kdo ví co ještě..já mu to zakázala, že ať si takové pokusy děla s rodiči. On volal HM a ta byla asi stejného názoru. Tedy pochopila jsem z hovoru, že ta mu zas řekla, že to třeba někdy zkusí s HF. B ale najednou začala řvát, něco jako "Mami, je to nebezpečné. Já nechci, aby to C dělal. Takže po tom, co jsem mu to zakázala já, HM k tomu také nebyla nakloněná a do toho řvoucí Bailey..to už kluk vyletěl...přišel nečekaně ještě s telefonem na uchu k B....hystericky na ní zařval Shut Up...stričil do ní a jelikož v tu dobu jedla cereálie s mlékem, tak asi všichni hádáte dobře, když řeknu, že byly úplně všude. Takže já zas musela vzít hadr a utírat.
     Další na co si vzpomenu je minulá středa, kdy mi volá HM něco po jedné hodině (děti konči školu v 3:30pm), jestli nemůžu vyzvednout Coltona ze školy. Prý tam nebyl jeho třídní učitel a něco ho vytočilo do nepříčetnosti a ani asistentka, která tam s ním je ho neuměla uklidnit, takže se prý musí vyzvednout, že není v tomhle stavu schopen pokračovat ve výuce. Mě tady HM říkala, že kdybych ho nechtěla vyzvednout, že by ona musela odjet z práce a vyzvednout ho sama. Takže to asi každý chápe, že jsem nepřipustila. Trochu jsem se bála, v jakým agresivním stavu ho najdu, ale i když sice byl nabručenej a pořád "vrčel", ale já ho pak doma nechala dělat, co chce, hrala s sním co chtěl a byl relativně v pohodě. Přesvědšování úkolů jsem nechala na Mr Markovi, který přišel ve 4pm, ale oni on ten den nebyl úspěšný. Když se mu to navrhlo, tak okamžitě začal vyšilovat. Vím, že něco z úkolů udělal večer s rodiči a některé mu zbyly na další den. (Takhle to u nás je..když se kluka nepodaří přinutit k ukolům, tak HM dá vědet do školy, že se je budeme snažit udělat následující den). 
    Určitě se toho odehrálo v jeho podání víc, ale už to nebylo na to si to teď pamatovat. Jak říkám "vrčení",  řvaní po ostatních a házení s věcmi tu mám na denním pořádku, takže to už ani tak neberu.
     Ať C. jenom nekritizuji, tak musím říct, že on má kromě těch špatných vlastností, za které díky své "nemoci" ani tak nemůže, tak má i jednu opravdu dobrou. Je to člověk, který se s vámi skoro o všechno rozdělí. Dostane nějaké sladkosti a opravdu přijde za mnou a něco mi dá. To by ségry nikdy neudělaly. Zvlášť B. Ta si vždycky všechno někde sbalí a v tajnosti si to sama jí. C. třeba měl i jednou nějakou charitativní činnost do školy. Měl chodit po sousedech a vybírat peníze na nějakou charitu. On se pak ještě rozhodl, že tam přispěje všemi svými našetřenými penězi. To by ty mé dvě taky nikdy neudělaly. O těch penězích jsem pak řekla HM, jestli tam pak nedá třeba své (byla to asi dvacka) aby C nepřišel o všechny své úspory.
     S B. je to jak na houpačce. Jsou dny, kdy mě nestačí překvapovat a je na všechny strašně milá a jsou dny, kdy by potřebovala tak profackovat, protože se chová jak ten nejvíc rozmazlený fakan na světě. Prostě to nechápu...jeden den si chce s vámi hrát, říká vám své imaginární příběhy a některé dny je pro ní i zatěžko mi říct, co jí mám připravit k snídani. To mi třeba trvá i 15min, než to z ní vysoukám. Ona prostě na vás začne v decibelech, co rvou uši, řvát, že je unavená, že prostě neví, že si to potřebuje rozmyslet. Za 5min tedy přijdu, jestli už se rozmyslela a zase se to opakuje. Ono si můžete říct, že ji mohu připravit něco podle sebe, ale věřte mi, že v takovýdlech dnech by mi naschvál řekla, že to jíst nebude i kdyby na to měla chuť a radši by si vybrala něco na co chuť ani nemá. To že bych řekla, že nic jiného nedostane...tak by znamenalo, že by fakt nic nesnědla a šla do školy hladová. Což zase nechci, aby pak někde v mezi řečí neřekla rodičům, že měla hlad, protže neměla snídani.
    Byla to minulý týden středa, ten stejný den, kdy jsem kluka vyzvedávala díky záchvatu dříve ze školy a on si nechtěl dělat úkoly, tak zase na druhou stranu ona dostala hysterický záchvat, že si nechala ve škole homework folder a nemohla si úkol udělat. Jako vypadalo to asi tak, že seděla na posteli, hystericky brečela, vzlykala,  dusila se slzami, klepala se a řvala "I need my homework folder". Naštěstí ten den pak přišla na chvíli ještě Deltih (ta psycholožka, jak chodí jednou týdně za C.) a tak prý co na ní zabralo, tak to, že na ní musela zařvat a pořádně s ní zatřást. Já bych se třeba tohohle bála, aby pak holka něco neřekla, že jsem na ní nějak hruběji sáhla. Co ona předvedla, byl také ukázkový případ někde do ústavu.
   Den na to měla zase tu svoji náladu, kdy se jí nic a nic nelíbí a na každého řve. Byla vzhůru ještě dřív než jsem začínala (6:20am) a našla jsem jí u TV, jak se cpe sýrovými "krekry". Takže jsem jí trochu vynadala, že tohle se po ránu nejí, že potřebuje pořádnou snídani a ne takovéhle sračky ( až tak doslovně jsem to neřekla  :) ). Pak jenom tak asi každou minuti slyším, jak tam řve po Jax. Furt bylo něco špatně. Pak při snídani měla opravdu hloupé otázky, až mě to bylo nepříjemné. Na to tam byl už asi 5min HF a když jí slyšel, tak jí vynadal, poslal do svého pokoje a že z něho nevytáhne paty do té doby, než půjde do školy. Fakt tam vydržela a byl na chvíli klid. Ona tedy ještě při cestě do pokoje na HF vší silou řvala OK...OK....OK...nahoře na schodech se zastavila, asi minutu tam skákala a řvala a pak tedy se uklidila do svého pokoje. Tady jsem si uvědomila, jak miluji naši českou výchovu. Mne by doma za tohle jedna přilítla. Nikdy to nechci dopracovat takhle, že se ke mně mé vlastní děti budou chovat v takovém nerespaktu. Jako, co oni si dovolí k rodičům a jakým stylem s nimi mluví, to je opravdu k pláči.
     Teď mi zbývá trochu proklepnout tu moji poslední nejstarší. Bude jí za chvíli 13 a pomalu a jistě se dostává do puberty. I HM mi to říkala a několikrát se mi omlouvala za její chování. Holka mě mé fakt na háku. Jako veškeré výzvy, aby si šla udělat úkoly, jsou úplně marné. Prostě si zapne TV, čumí do té doby, než mají přijít rodiče z práce a pak se přesune ke knížce, někdy k těm úkolům. Rodiče jí ale pomalu a jistě prokoukávají a musím říct, že jí občas dají i pěkně za vyučenou, což já jsem strašně ráda.
    Pořád mi dělá bordel s jídlem. Když mi řekne, že nic nechce, že se nají s rodiči, tak to ještě beru. Jenom to musím říct rodičům, páč ona při té své dietě by třeba vůbec nejedla. Já fakt nejsem zastánce, že by dítě mělo držet ve dvanácti letech dietu. Neříkám omezeni sladkostí. To by měly v dnešní době asi všechny děti, ale ona si většinou ode mě nechá udělat salát s kuřecím masem, kdy to kuřecí maso nesní a vyhodí. Kdyby se to stalo jednou, tak je mi to fuk, ale jelikož to je pořád, když se někam ohlídnu, tak tedy už jde o její zdraví. Dvanácti leté dítě nemůže být živeno jen ze salátů, které si naobjedná jak k obědu, tak k večeři. Salát se skládá z: salát, rajče, cibule a trocha nakrájeného tvrdého sýra. Její tělo se vyvíjí a buhužel nemá moc z čeho. Znám víc lidí, kteří po takovýdlech blbostech skončili s bulimií nebo anorexií a třeba i obrovský talent na lyžování byl fuč, protože tělo nemělo prostě sílu. Člověk si tím nabourá celou uminitu, je furt unavený, nez energie, nemocný...to v tom lepším případě.
   Nejvíc mě naštvala ..zase to byla asi ta středa minulý týden. Asi fakt nějaká špatná konstelace hvězd. Pozvala si kamarádku, což mě pak HM posléze řekla, že během školy nemá dovolené, protože by si měla děla úkoly. .....Ale víte, jak je to s těmi jejími úkoly???? Takže když se jí jdu i kamarádky a všech dětsek ptát, co jim mám uvařit k večeři, tak prý oni dvě nemají hlad. Dopadlo to tak, že už jsem v podstatě měla mít padla. Mladší děti nakrmené, rodiče doma, kuchyň po mém vaření uklizená a zbývá mi jakože půl hodina do mé oficiální hodiny, kdy mám padla. Ale když nastane situaci, kterou jsem teď popsala..děti nakrmené, rodiče doma, kuchyň uklizená, tak to v podstatě znamená, že už jsem off. Takže už si jdu tak vesela do pokoje a ona se za mnou říťí, jestli jí neudělám těstoviny, že mají s kamarádkou hlad. Hf někam s klukem odjel. HM sází na zahradě kytky, takže mi nezbylo nic jiného než prostě jít a udělat jí je. Fakt mě vytočilo, jak ona si tam s tou svojí kamarádkou kraví v pokoji, smějí si na celé kolo, lakují si nehty a ze mě si udělá služku, která skočí, když ona pískne. Bylo to prostě o tom, že jsem seděla v tmavé kuchyni jak ta trubka a jen a jen čekala než se mi nejdříve uvaří voda a pak těstoviny. Já vím, že některým to může přijít jako prkotina, ale stalo mě to 25min mého v podstatě už času off. Vím, hlavně vy, co jste doma a au-pair si nezkusily, tak si říkáte. A co jako, vždyť je to v podstatě tvá práce? Ale jako tady byl špatný celý princip. Ona mi mohla říct o těstoviny 3/4 hodinu předem, když jsem připravovala večeři pro mláďata. Teď si je mohly holky jen do přihřát. Ona pak HM šla kolem a ptala se na co tu čekám, tak jsem jí to řekla a pravě mě říkala, že si tohle nemá ke mě dovolovat. Za prvé tady právě nemá být ta kamarádka a za druhé právě si nemá takhle vymýšlet a nechat mě už v podstatě v mém off jim připravovat jídlo. Myslím si, že si HM s holkou potom o tom promluvila, ale jak mě ta holka zas vytočila...fakt jsem si zase jednou připadala jak to hovno se kterým se tak jedná.
     Poslední o čem písnu byl babysitting, který jsem měla už asi před 14ti dny. Měla jsem s host rodiči domluveno, že mi dají na jedno úterý dva lístky na Phillies (baseball). Přieli dřív z práce, abych to stihla a doplnila mě Gabča. No a další den ve středu si pak zajdou na večerní zápas oni. (od 7pm do cca 9:30 - 10:00pm). Jenže takové peklo, co mi děti udělaly jsem fakt dlouho neměla. Všechno jak po másle, až do doby než byl bed time. I když nebyl v ten den Mr Mark, tak si kluk udělal v pohodě úkoly, v pohodě se vysprchoval. To je občas taky oříšek, protože nechce a chytá u toho záchvaty. B, byla ten den také úplně v pohodě. Jenže jak se mělo jít spát a jak nejsou moc zvyklí chodit spát, když nejsou v domě rodiče, tak jak B tak C začali vyvádět, že bez maminky neusnou. Já si prostě říkala, že je zaženu do postele a únavou usnou, ale houby. Malá si otevřela asi 10cm škvíru v oknu, z kterého jde vidět před barák na silnici a začala mi tam brečet "I want my mum...I want my mum. C byl ještě nějakou dobu v klidu a slíbil mi, že se pokusí usnout, ale nenechal mě třeba u něj zhasnout v pokoji a i když jsem pevně doufala, že usne, tak za půl hodiny na mě volá, že chce maminku, že bez ní neusne a že se bojí. Chvíli jsem s ním mluvila a slíbil mi po druhé, že se pokusí usnout. Za dalších asi 20min přišel ke mě dolů, že jde volat mamince. Takže si to představte, dvě plačící děti .. v deset hodin večer, když mají jít druhý den do školy. Furt si hrají na hrdiny a pak se z nich vyklubou největší strašpytli. Colton pak dostal schváleno, že jestli chce, tak může spát v "den" "doupě" - místnost, kde si mohou přes den hrát. Je to hned vedle obýváku, kde jsem tedy čekal, než mi rodiče dorazí. Kluk mi hned pak usnul a já měla tedy už jen jedno plačící dítě. Rodiče pak už byli do 10min doma a konečně byl klid. Omlouvali se mi za děti a tentokrát jsem ani nějak neprotestovala, když mi HF dával 45USD za babysitting. Původně jsem chtěla říct, že je nechci, že mi dal ty lístky na baseball, ale vím, že on by mi ty peníze dal tak nebo tak. Já si je ale za tenhle večer fakt zasloužila. 
    Takže asi tak, střádají se u mě easy dny, které utečou jak voda a pak mám den, jako minulou středu, kdy bych nejradši utekla někam ven a potřebovala bych to aspoň 20min rozdýchat. Co tady se někdy děje, to je na hollywoodský film. Já se nedivím, že právě tady v USA jsou tak úspěšné na filmy, pač tady je to jedno velké drama, komedie, tragedie a horor dohromady. Prostě mají furt kde brát inspiraci :).

PS: teď mi volala má koo...jak jí tu občas pomlouvám, tak teď ji musí pochválit. Prý volala do kanceláře do Connecticutu a budou mi poslat DS formulář, který bude potvrzovat, že prodlužuji o rok a né o půl roku a s tím by mě pak měli pustit si udělat řidičák. Normálně to prý chodí chvilku před koncem platnosti starého DS, což mám v srpnu, ale já jí říkala, že o prázdninách budu s dětmi celé dny a nebudu mít šanci někde si odběhnout, tak prý mě dali do systému a měla bych nové DS dostat do 14dnů až tří týdnů. Tak snad tedy jo.

Fotečky: 
Phillies Game:

---------------------------
Mé snídaně a obědy

 salát s kuřecím masem a rozpečeným sýrem + mini pizza

 Pirridge - pořát je to pro mě přirozenější než používat výraz oatmeal, jak tomu říkají v USA.

Kalamáry s costail sauce, rozinky v čokládě a mini Hershey čokoládka. Asi nějaká čokoládová nálada :)

Tenhle "birdhouse" mají jedni sousedi na backyard, přes který jdeme, když se jde ke creek a strašně se mi líbí.

Margarita, kterou teď HF dělá poslední dobou každý pátek. Vždycky vím, že už je vlastě po práci a víkedn přede mnou :)