První dva týdny jeho campu to s ním ještě šlo. V podstatě jsem ho musela vyzvedávat jet pátky, takže mi tam až na ten jeden den v týdnu zůstal celý týden, jenže pak se to začalo zhoršovat. Většinou to začíná už ráno, že do campu nechce jít a dělá hrozné scény už u snídaně, když ho musím jít mazat opalovacím krémem,.. prostě na mě a všechny jen řve, že nikam nejde atd. Proto vždy jeden z rodičů zůstává většinou se mnou v baráku a pomáhá mi se s ním. Jednou to ale dopadlo i tak, že mi HF řekl, že je kluk moc rozzuřený a že ho nemá cenu do campu ani vozit, protože bych stejně měla do 20min telefon, že si ho mám jet vyzvednout, takže ho nechali rovnou doma. Tohle byl zrovna den, kdy jsem musela jít k doktoru na potvrzení lékařské zprávy na příhlášku na řidičák. Nikam dál jsem to posouvat nemohla, jelikož na testy jsem šla další den. Naštěstí tedy musím říct, že nějaké velké problémy nedělal a doktora se mnou oběhal.
Můj nejtěžší týden mohu jednoznačně nazvat ten minulí. V podstatě, jak v pondělí, tak i úterý mi volali z campu kolem 10:30 (dovážím ho tam na 9am a měl by tam být do 4pm), že si ho musím vyzvedávat. Nejhorším na tom všem je, že on nechce dělat lautr nic doma... veškeré nabízené aktivity odmítne, ale při tom vám tvrdí, že se strašně nudí. Jak se tedy nudí, tak se právě začíná nejdřív ze srandy prát třeba s nejstarší ségrou, které ten minulý týden byla doma..ale většinou to přeroste do hrozné hádky a bitky. Většinou se teď už pravidelně stává, že se tak 2x denně musíme jít všichni schovat. Ten minulý týden si kluka pak HF vzal ve středu do práce, abych prý aspoň jeden den měla takový, jak bylo domluveno, takže já si konečně mohla i něco naplánovat a věděla, že za minutu nebudu zavolána na vyzvedávání. Čtvrtek naštěstí také kluk celý den v campu vydržel, ale to bylo tím, že jeli na celodenní výlet k jednomu rybníku...rodiče mu tam vždycky dají nějaké peníze, takže tam i rád jezdí. Pátek pak byl opět ve znamení vyzvedávání v ...řekla bych už kolem 10am. Co ale kluk pak předvedl za záchvat odpoledne v autě, kdy se muselo pro ségru, to jsem fakt myslela, že se neudržím. Záchvat spustilo to debilní DS (hra .. něco jak Game Boy). Počítám, že mu tam něco nešlo a právě z ničeho nic hru po nás hodil dopředu (byl tam zrovna i Mr Marc, který má kluka v těhlech situacích uklidnit).. ale jelikož on na něj v podstatě může jen mluvit, samozřejmě žádné doteky nejsou dovoleny, kluk v těchto situacích absolutně nechce naslouchat, tak se fakt mezi Marcem a jím strhla v autě hrozná bikta, kdy ho kluk začal mlátit, plivat po něm a kopat vší silou do jeho sedačky a samořemě řvát v maximálních decibelech ... shut up, go away, dokonce jsem ho poprvé slyšela i použít slovo fuck a you are fucker. Myslela jsem si, že se třeba uklidní přes tu dobu, co se bude nabírat malá, ale omyl a vše pokračovalo ve stejném duchu i cestou nazpět. Hele takhle vytočená jsem opravdu už dlouho nebyla, protože v autě jsme se bohužel nikam schovat nemohli a prostě to vše museli snášet, nejhorší na tom bylo, že jak kluk bojoval s Marcem, tak samozřejmě kopal i do mé sedačky a fakt jsem se bála, že to někam napálím. Takže ještě, než se vyjelo na hlavní silnici, jsem zkontrolovala, že jsou všichni přivázaní a fakt jsem vší silou šlápla na brzdy, otočila se a na kluk začala ze všech sil zas řvát já. To ho asi i trochu překvapilo...hlavně jsem mu vmetla do ksichtu, otázku... jestli chce, abychom se vybourali a jestli chce abych ho tím zabila a pokud se neuklidní, že si vystoupí, nechávám ho na místě a jde domů pešky (bylo to vzdáleno nějakých 25min autem). Naštěstí se uklidnil aspoň v tom smyslu, že přestal mlátit Marca a kopat do sedaček. Sice furt na celé auto řval, ale to už se dalo přežít. Po příjezdu domů, mi Marc řekl, že na tohle nemá, sbalil se a jel domů. Takže super specialista se sbalí a já au-pair musím pak sama být s psychopatem pod jednou střechou.
Klukovo chování se opravdu zas teď přes prázdniny rapidně zhoršilo a naštěstí se si toho všimli i rodiče. Takže právě minulý čtvrtek měli schůzku s dvouma psychology, kteří s klukem pracují. Chtěli vymyslet novou teorii, jak na něj. S čím přišli jsem fakt nepochopila a právě se usvědčila v tom, že tady ten svět nikdy nepochopím. Nastíním vám situaci, která u nás byla. Kluk měl v podstatě každý den slíbeno, když bude mít dobrý den, tak na konci dostane nějakou odměnu a pak když, bude mít dobrý celý týden, tak bude nějaká velká odměna během víkendu. (V podstatě realita byla taková, že i když kluk neměl dobrý den, tak aby rodiče zabránili záchvatu, tak mu stejně odměnu dali .. jako třeba to, že měl slíbeno, že když bude mít dobrý týden, tak mu půjdou koupit křečka. .. Byl to týden, kdy se ho muselo jít vyzvedávat v pátek z campu a jednou se muselo schovávat v pokojích a co myslíte, že se stalo? Stejně šli a vybrali pískomili. Teď abych se dostala k nové teorii.. jelikož tedy přestalo fungovat to, že měl slíbenou odměnu na konci dne, tak psychologové přišli na to, že se bude muset odměňovat několikrát denně. Třeba, za dobré ráno, za to, že zůstane na campu celý den, za dobré odpoledne atd. No jako mě fakt tohle rozum nebere a prostě přemýšlím, co bude další krok, až přestane fungovat toto, páč dříve nebo později, tohle přestane fungovat také. Nehledě na to, že mu prý koupí jeho vlastní ipod touch a to bude jedna z odměn.
Takže tady vidíte, jak jsou pro mě letošní prázdniny opravdu noční můrou. Nikdy nevím, jestli za minutu nebudu muset začít pracovat, takže si nemohu dovolit nějak moc vzdálit z baráku nebo domlouvat nějaké plány. Takže i když třeba tedy zrovna nepracuji, tak stejně jen trnu nad tím, kdy uslyším telefon.
------------------------
Ještě se tu trochu zmíním, jak jsem to měla s mým řidičákem. Už jsem tu jednou rozebírala, že tu v PA si nemůžete dělat řidičák, dokud jim neprokážete, že tu budete minimálně ještě rok. Když jsem se rozhodla prodlužovat, tak jsem měla vízum platné jen na 4měsíce, takže se to vyřešilo tak, že mě z APIA měli poslat, že budu prodlužovat o rok, i když prodlužuji jen o půl, aby úředníci nedělali problémy. Co se ale nestalo?? APIA mi poslala prodlužovací papíry jen na ten půl rok, takže nakonec to dopadlo tak, že se mnou má COO šla na dělání řidičáku, kdyby začali dělat problémy, protože já bych se asi moc neubránila jejich úřednické angličtině, kdyby přišlo na nejhorší. No naštěstí tedy chtěli vidět jen prodlužovací papíry, ale o datum se nějak moc nezajímali. Takže Coo ani potřeba nebyla. Jinak znalostní test jsem udělala na poprvé a jízdy mě čekají až 29. srpna, protože žádný jiný bližší datum na jízdy už nebyl. Z toho vyplývá, že tu budu asi 14dní jezdit na propadký mezinárodní řidičák.
--------------------
No nic, vím, že jsem si jenom stěžovala, ale věřte mi, že pro mě je teď práce jen stres, stres a stres. Kluk by potřeboval do nějakého ústavu, kde se s ním nikdo nebude párat než to věčné ustupování, co je na pořádku dne nyní. Jenom ještě, abych to trochu opepřila, tak jednen z těch týdnů, kdy kluk zůstal na campu "celé" 4dny z pěti, tak jsem měla nemocnou ségru, takže to opět nebyl týden, kdy bych měla slíbených 6hod volna. Na druhou stranu musím říct, že jedne den zůstala HM doma, protože sem přijela Martina (Itálie). Au-pair, která tu byla na začátku mého pobytu, my se vídali skoro denně, ale pak šla do rematch. Má svůj poslední měsíc ve Státech, tak sem přijela na návštěvu.
Až zas budu mít někdy čas a chuť tak vám něco trochu napíšu, co tu dělám o víkendech. Opět jsem zažila pár dobrodružství, které bych v ČR podniknout nemohla.
Fotka:
Setkání s Martinou.. cca po 8mi měsících.
Fakt tě obdivuju, že s nima ještě prodlužuješ. Já bych na to neměla a měla bych velký problém se udržet a jednu mu nevrazit!!
OdpovědětVymazat