Vacation II. - Meeting my Czech Family

     Zdravím po delší odmlce, tedy po tom, co mi skončil druhý dovolenkový týden. Ten první byl v březnu, kdy jsem se vydala na Floridu a teď mě čekal týden s mojí rodinkou z ČR, která mě přijela navštívit. Oni tu tedy tráví 14dní a já se k ním připojila jen na dobu, co mi bylo dopřáno, tedy od soboty 30.6. do neděle 8.7.
     Co vám budu vykládat... rodinku jsem viděla po více než deseti měsících a byla z toho celá i taková nervozní, ale po setkání ze mě vše spadlo a přišlo mi, že jsme se neviděli jen týden. Trochu vtipné na začátek bylo to, že mi taťka a jeho kamarád, hned otevřeli plechovku piva, že si dáme. Nějak mě nenapadlo jim před příjezdem vysvětlit, že tady se pít alkohol na veřejnosti nesmí. To, že si tu můj tatík s kámošem nemohli kupovat pivka někde v kioscích nebo i v normálních obchodech prostě nepobírali a nepobírají do teď.
    Co bylo naším plánem na dovolenou? Za rodinou jsem dorazila do NYC, kde oni tou dobou už byli 4. den. S chlapami jsem se vydala do jedné galerie moderního umění a ještě do New Museum Of Contemporary Art. ... Pokud mohu doporučit, vyhněte se tomu velkým obloukem, páč ač mám umění docela ráda, tak tohle bylo i na mne moc.
     Další den se megabusem přejíždělo do Washingtonu DC, kde jsme strávili 4noci - (2celé dny). Po příjezdu se vyrazilo na Pentagon Memorial, chtěla jsem i na Arlington Cemetetry, ale ten se bohužel už nestihl. Přejelo se do China Town, kde se kouklo na bránu a sedlo do čínské restauračky na pořádný dlabanec. Kapitola "tipsů" byla pro otcova kamaráda další kapitola, kterou nemohl pochopit. Já zas nechápu, jak někdo nechápe, že to tu prostě chodí jinak než u nás a ty dýška se tu prostě platit musí. 
     Druhý den v DC se strávilo chozením po nejznámějších památkách. Začalo se u US Capitol Building .. vzalo se to přes Washington Memorial, šlapadla na Tidal Basin u Jeffersonova Memorialu, pak memorial Druhé světové války, Lincoln Memorial, M. korejské války a zakončilo se to u Bílého Domu. Tento den byl jeden z nejnáročnějších vůbec, protože teplota se ten den mohla pohybovat kolem 100F a od toho městského betonu to nehorázně pražilo. Každou chvíli se stavělo na pití, nebo by jsem asi pošli dehydratací.
    Úterý bylo vyhrazeno na muzea... vybrala jsem Botanickou zahradu a Air and Space Museum. Zahrada nám mohla zabrat kolem hodinky, ale Air and Space Museum bylo snad na 5hodin. Opět jsme se vrátili na hotel celý uťapaný.
    Další den se muselo vydat na washingtonské letiště, kde jsme měli booknuté auto. PS přijde mi, že pro chlapi, kteří řídí celý život manuál je přechod na automat horší než pro nás au-pair :). Auto bylo napsané jen na mého tatíka, protože, když by to chtěl řídit ještě někdo jiný, tak se muselo připlácet kolem 10US na den za dalšího řidiče a jelikož auto jim zůstávalo ještě po tom, co jsem je opustila, tak jsem to nemohla být já. Já tedy byla hlavní navigátor a snažila jsem se vysvětlovat rozdíly v řízení. (jako ty stopky, kde má přednost ten, kdo přijede na křižovatku první nebo odbočení na červenou v pravo atd. ) Pokračovalo se k nám do Philly, kde rodina na dva dny zakotvila v baráku mé host rodinky. (vše bylo domluvené :) ). Ten den se slavil Den Nezávislosti a vydalo se do centra na ohňostroj. Byly tam stánky s občerstvením, živé koncerty a od půl jedenácté ohňostroj. My mohli dorazit nějakou hodinku a půl před ohňostrojem a na chvíli si sedli ještě do ústraní na trávu, protože se nám fakt nechtělo takhle dlouho někde v pozoru stát. I tak jsme se nastáli docela dost, protože ohňostroj začal s půl hodinovém zpoždění. Nehledě na to, že tam nějaká skupinka černochů chtěla vyvolat davovou paniku, což se jim docela povedlo. Byla to skupina asi deseti lidí, kteří někde kousek od nás se začali rozbíhat na všechny strany a křičet. Jak lidi nevěděli co se děje, tak začali běžet a křičet také. Takže jsme fakt nevěděli co se děje. Pak tam najela skupina asi 20 policistů na kole a naštěstí se vše uklidnilo, ale fakt jsem nevěděla, jestli tam náhodou někde není nějaký vyšinutý terorista s pistolí. Ohňostroj nakonec vypukl, byli jsme od něj docela daleko, protože jsme za prvé přišli docela pozdě, nechtělo se nám stát přes hodinu někde v pozoru a hlavně jsme se museli vejít do vlaku, aby jsme nezůstali někde ve Phille, takže se volilo i strategické místo, aby to nebylo tak daleko ke stanici. Cesta vlakem byla dost hororová.. naštěstí my byli natolik rychlí, že měli sedadla, ale vlak měl nějaké porouchané dveře, takže se všude hrozně čekalo a cesta, která trvá normálně 35min zabrala skoro hodinu a půl a my byli doma až před jednou ranní.
     Další den byly na řadě philadelphské památky a jelikož zas byl pařák k padnutí, tak jsme nakonec využili philadelphský Phlash Bus, který jezdí trasu kolem památek, má asi 15zastávek, vy si vyberete, kde chcete vystoupit a bus jezdí v intervalech 15ti min, takže si pak nastoupíte do nějakého dalšího, když potřebujete. Ve Phille se zašlo k Love fontáně,  muzeu Umění, kde si ségry vyběhly Rockyho schody a udělaly fotky z jeho stopami a sochou. Pak se přejelo do Old City, kde se koukli na Independence Hall a Libety Bell, kde se rozhodli po tom, co zvon viděli přes sklo, že jim to stačí a asi půl hodinovou frontu  odmítli stát. Tady jsme se rozloučili s mužskou částí osazenstva a já holky tahala po obchodech, kde ráda nakupuji. (Ross, Burlington, 5 Bellow, Victoria Secret atd). Tady jsem trochu trpěla já, protože jsem počítala, že třeba v  Ross strávíme tak půl hodinky a oni tam vydrželi přes hodinu, takže já pak v každém obchodě si našla někde nějaké sezení a čekala na ně. S prázdnou jsem ale neodešla a udělala jsem si radost s voňavkou z VS, kde bylo 75% off a z nějakých 69US jsem platila necelých 19US :).
     Další ráno se vyráželo směr Niagárské vodopády. Tam jsem se z celého výletování těšila nejvíce, protože až na muzea v NYC a DC jsem už všechno absolvovala, takže to pro mě nebylo nic nového.
      Z Philly to může být nějakých 8hod cesty se zastávkou na jídle. Po chvilkovém relax na hotelu se vydalo na večerní vodopády, protože mi Pája povídala, že to tam je hezké i večer, páč jsou nasvícené. Vodopády jsem si představovala trochu větší, než ve skutečnosti jsou, ale i tak je to zážitek. Ten pátek tam byl k našemu štěstí ještě ohňostroj, takže se kouklo ještě na něj.
      Druhý den byl vyhrazen na návštěvu vodopádu za dne. Zrovna, když se mělo vyrážet, tak začalo pršet, takže se to ještě o hodinku posunulo, ale i tak jsme přijeli relativně v čas. Chtěli jsme hlavně jet lodí pod vodopády a to jsme si koupili jako první a ani nějak moc nečakali. Zatím nebylo moc lidí, takže se jen počkalo než nám dorazila loď a hned se jelo. Tahle plavba, nazvaná Maid Of The Mist je něco nepopsatelného. Vyfasujete pláštěnku, protože od odrážející se vody, která dopadá na hladinu vám to připadá, jak kdyby pršelo. Ale ten kotel vody, u kterého jste, je neuvěřitelná nádhera. Po plavně se prošlo gift storem, vydalo se na oběd a pak přešlo na ostrov, kde se dostanete k těm nejznámějším vodopádům (horseshoe - myslím), která spojuje Kanadu a USA. Z té naší americké strany toho moc vidět nejde, ale i tak to za to stojí. Je tam možnost sejít i vyloženě dolů k vodě, že máte vodopád nad sebou, ale tam byla  v tu dobu fronta tak na dvě hodiny, tak jsme to vzdali a radši si řekli, že si zajedeme podívat do Buffala, které je od Niagara Falls co by člověk kamenem dohodil (do 20min). Trochu byla hoňka s parkováním, protože taťkuv kamarád si usmyslel, že nechce platit za parkování, tak se to nechalo u nějakých apartmánů, kde bylo vyloženě napsané, že je to pro majitele. Nemohla jsem jim vysvětlit, že tady se takhle neparkuje, že nejsme v ČR, ale bylo to jak mluvení do polene, takže jsem to pak už neřešila. Hlavně naše floridská značka na autě tam mezi těma new yorskými vůbec nevyčuhovala. V Buffalu ten den zrovna probíhal Food Festival "Taste of Buffalo" takže jsme v podstatě zkejsli tam. Další věc právě byla, že otcův kámoš se nechtěl stavit, na hotelu pro průvodce, kterého tam ségra měla, takže jsme stejně nevěděli, co tam popřípadě hledat. Ale i tak to bylo dobré. Buffalo vypadá trochu jinak, než znám města, co jsem zatím navštívila. Jsou to spíš malinkaté dřevěné barevné baráčky, kde tomu dominuje obrovitánská city hall. Na food festivalu jsme si dávali různá jídla...vzájemně od sebe ochutnávali, já měla jeden z nejlepších cheese cakeku, který jsem zatím měla. (zalitý rozehřátou mléčnou čokoládou). Takže i tak, Buffalo si mohu odškrtnout se seznamu navštívených míst. Jediné, co se mi nepovedlo, tak si koupit nějaký pohled, co jsem si řekla, že si koupím v každém navštíveném městě. Kdyby náhodou někdo z vás měl cestu přes Buffalo, tak na mě myslete  a aspoň jeden mi tam pořiďte. Byla bych vám nejvíc vděčná :).
     Poslední den s mým taťkou, mamkou, dvěmi ségrami, otcovým kamarádem a ségřinou kamarádkou byl o tom mě vyhodit doma ve Phille a oni si to ještě putovali na tři noci do Atlantic City, kde se mohli vyvalit na pláž a pak je čeká ještě jedna noc v NYC před odletem zpět na náš starý kontinent. Jediná zastávka cestou bylo jedno lyžařské středisko, páč můj otec, majitel lyžařského střediska si toto nemohl nechat ujít. Hlavně právě chtěl vidět, co tam je za atrakce přes léto. Počítám, že do stavby obrovského aquaparku, jako byl tady se v ČR opravdu nedá.
     Po příjezdu do Philly proběhlo jen rychlé seznámení s mojí HM, ostatní ještě nebyli doma a tak nějak jsem je všechny vyhodila, abych se tam nerozeřvala jak nějaké mimino.
      Mám za sebou krásný týden ve společností mých nejbližších. S nimi to byla fakt paráda. Neříkám, že se to neobešlo trochu bez komplikací a trochu hádek, hlavně kvůli kamarádům. Otcův kamarád je architekt a v podstatě si vždycky (až na Niagáry a Buffalo) vyhledal moderní budovy, které chtěl vidět a vůbec ho nějak nezajímaly ty normální památky, pro který sem jezdí normální lidé a furt nutil taťku ať s ním chodí, takže nám tím nabourával plán, který jsme se ségrou dávali asi dva měsíce dohromady. Nehledě na to, že si vymohl řízení i auta, které po tom, když se nezaplatil ten další řidič, ani řídit nemohl. No a tady právě nastalo několikrát to, že si spletl brzdu se spojkou a nebýt bezpečnostních pásů, tak už asi nejsme. Naštěstí vždy za nami nebylo auto, takže to do nás nikdo nenapálil. Já jsem s přestupem na automat problémy neměla, ale i tak jsem mohla vidět, že i tenhle přestup může být docela nebezpečný. Když vám někdo i v 70ce šlápně prudce na brzdy, tak to dělá divy. Když byl za volantem ten taťky kámoš, tak jsem furt jen trnula a nevěděla, co od něj očekávat. Ségry kamarádka je taky kapitola sama pro sebe. Se ségrou se také jednou pěkně porafaly,. Je to trochu bárbínkonský typ. Takže po pár dnech chození na ní bylo vidět, že jí chození po památkách rozhodně nebaví a nejradši by byla jen zalezla někde v nějakých shopping centrách. To, že u Niagárů zastavila prostor pro focení pod americkou stranou vodopádů na 20min jí asi vůbec nevzrušovalo, hlavně, že po těch dvaceti minutách měla tu správnou fotku. To že nám kvůli ní ujel vlak, protože si seděla venku před obchodem, protože jí bolely nohy a když jsme my vyšli, tak se rozhodla, že se tam tedy koukne, takže jsme tam jak trubky zas seděli my a vlak tedy pláchnul už pomlčím. Určitě by se toho našlo víc, co bych tu mohla vypsat, ale i tak to pro představu stačí.
       Takže asi tak...těch kamarádů nám byl čert trochu dlužen, ale zas na druhou stranu .. oni dva se relativně domluví anglicky, což se o mé rodince říct nedá, takže bez nich by tu byla má rodinka na ty dny, kdy jsem nemohla být s nimi nahraná. Mělo to svá pro a proti.
      Být na mně, tak bych s našima snad i odjela hned domů :). Mám to tedy hlavně kvůli probíhajícím prázdninám, kdy s dětmi trávím víc času než normálně a hlavně ani campy mi nezaručí to, že mi tam dítě (kluk), zůstanu kvůli chování do té doby než má, ale o tom se zmíním zas někdy příště. Ale co..zbývá mi tu pár měsíců a Vánoce snad budeme slavit zas všichni spolu :).

Fotky

Jejich hromada, takže jen pokud chcete :)
Den 1: NYC

New Museum Of Contemporary Art (nedoporučuji)

Takovádle expozice byla i na mne moc!! :)

Tohle jsem našla v jednom čínském obchodě v Queensu v NYC

-----------------------

 Den 2 - 3 - 4 - Washington DC:

 Celá má česká rodinka u US Capitol

 Pohled na Washington Memorial ze šlapadel -  Tidal Basin

 Pohled na Jefferson Memorial ze šlapadelna - Tidal Basin

 ségry u memoriálu Druhé Světové Války

 

Memorial Druhé Světové Války

 Lincoln Memorial

 Memorial Korejské Války

 Bílý Dům

 v gift store

 v gift store

v gift store

 v botanické zahradě

 v botanické zahradě

 v botanické zahradě

 v botanické zahradě - nějací ti vojáci

 v botanické zahradě - rozpoznávání koření

 Air and Space Museum

  Air and Space Museum

 Air and Space Museum

  Air and Space Museum - ségra a kámoška druhé ségry

--------------------

Philadelphia

 Den Nezávislosti ve Phille

 Den Nezávislosti ve Phille

Den Nezávislosti ve Phille

--------------------
Niagáry:

 Niagáry v noci

Ohňostroj nad Niagáry

 čekačka na loď , která váz vezme pod vodopády

 americká strana Niagár

 Horseshoe vodopády - spojují americkou a kanadskou stranu

 výhled z vyhlídky na celé Niagáry

Horseshoe z vrchu- výhled z USA strany
.......................
Buffalo

 City hall v Buffalu

 S jedním z nejlepších cheese cakeku, který jsem kdy měla a sangrie ledová tříšť :)

Mají tam i malý Washington memorial (asi tedy Buffalo Memorial a Sochu Svobody :) )

Tady ještěj jedna fotka z internetu baráčků v Buffalu:

Víkend 1 .. víkend 2 ( 16.6. - 17.6. // 23.6 - 24.6)

     Mám za sebou dva víkendy ve znamení šetření. Nějakou dobu jsem této činností uspěšně odolávála, ale pak když jsem si propočítala, že jsem za poslední měsíc ušetřila jen kilčo, tak jsem si fakt dala limit 50US na týden. Asi to tak úplně nevyšlo, ale zas jsem to o moc nepřetáhla. Můsím pomalu začít myslet nad zaplacením mého konečného cestování + mám před sebou ještě dva týdny dovolené. PS..jednu už příští týden.
      Problém však je, když nechcete moc utrácet, tak se toho až zas tolik nevymyslí, takže vás bohužel nemohu zahltit nějakou super akcí.
     Obě soboty jsem vyrazila do Philly na Rittenhouse Square. Je to takový zatravněný plac, který mi trochu připomíná londýnské parky. Právě soboty bývají okolo trhy s homemade jídlem převážně z "naší" philadelphské oblasti. Lidé si přinesou deky nebo i bez deky si jen tak sednou..lehnou... klábosejí, piknikují na trávě nebo lavičkách. Většinou jsou tam nějací artisti, kteří si snaží přividělat nějaký ten dolar, takže je to vše ještě umocněné nějakou tou muzikou. Ve Wayne nic takového nemáme. Sice je tam dost dětských parků, ale příjde mi, že ty převážně zejou prázdnotou a právě takové místo, kde by bylo více lidí, né jenom dětského věku, je právě až Phila. Já tedy sbalila ručník, něco na čtení, snack, vypadla z baráku a byla tam schopna vydržet i 3 až 4hodiny. Občas si i jen tak zavřu oči a poslouchám dění okolo. (Přiznám se, Phila mi nepříjde až tak nezpečná, takže když zavírám oči, tak si tašku strčím tak nějak pod sebe, abych o ní náhodou nepřišla :D ). Tuhle sobotu mě tam začal nabalovat i nějaký philadelphský spolu občan tmavé pleti. Neříkám, že byl ošklivý..to vůbec ne...dokonce byl i vtipný, docela jsme se nasmáli a vydrželi kecat asi hodinu, ale já si už před pár měsíci řekla, že nebudu dávat tel. čísla někomu, kdo mi nebude připadat max. sympatický. Já fakt po UK na černoušky nejsem, takže i když mi tvrtil, že mu mým rozhodnutím, nedat mu číslo, rvu srdce a trhám nám tím společný osud, tak jsem mu ho opravdu nedala. :).
     Přece jenom nějakou tu novinku z mého okolí pro vás mám. Začíná se nám tu rozrůstat česká komunita. Sice nám ubyla Gabča (i když SVK, ale i tak je to furt "ségra"), která se po rematch, aspoň na léto dostala do Brooklynu. Na druhou stranu nám tu zese přibyla Sabča a Klára. Klára může být vzdálená 10min autem ... Sabča bude 15 - 20min.
     Před minulou neděli jsem Sabču vytáhla do Philly a právě jí ji tak trochu ukázala. Trochu jsem si musela natrénovat průvodcovství, protože tam už příští týden budu provádět moji českou rodinku + pár kamarádů. Nakonec se dala dohromady uctihodná šestičlená skupina, která za mnou přiletěla. Btw..už nějaké dva dny mi pobývají v NYC a v sobotu za nimi frčím a budu si s nima užívat celý, můj už druhý v pořadí vacation week. Trochu jsem odbočila, takže zase zpět .. Phila mě opět utvrdila v tom, že tam toho opravdu moc není. Příjde mi, že jsme zvládli skoro všechny důležité památky a zabralo nám to asi dvě hoďky :). S mojí rodinkou mám ještě naplánovaný minigolf na Franklin Square a pak někde nějaký obídek, ale stejně nám to zabere max. jeden den a na víc se do Philly fakt moc nevyplatí jezdit, pokud nechcete navštívit nějaká můzea (i když některá za to také stojí).
     Tuto neděli, která zrovna proběhla jsem se zas potkala s Klárkou a vyrazilo se na pláž do Atlantic City. Počasí nám max. vyšlo. Ze skoro 40tek, které tu byly v út - čt nám to spadlo na 30 stupňů C a ani nebyl takový pařák. V životě bych nevěřila, že budu psát, že 30 není pařák :D, ale když tu táhne na teploměru skoro 40 C, tak se 30 opravdu ocení :). S Klárkou to byl takový typický dovolenkový den na pláži, i když tedy ve vlaku jsme dohromady mohly strávit skoro 4hod, ale i tak se to dá. Na pláži jsme si zaplatily slunečník (12US ... za to by se snad dal pořitit i novy, ne?? ) .. no nic, ale já to tedy střidala mezi bytím na sluníčku a shovánáním se pod slunečníkem a stejně si prďku trochu připálila. Klárka, ale dopadla ještě hůř. (PS namazané jsme byly .. já dokonce 2x padesátkou faktorem). Proběhlo několik koupaček v Atlantiku, kde nám oběma připadalo, že jsme viděly nějaká divné, velké zvíře, ale do teď nevíme, jestli to opravdu něco bylo, nebo jestli to byl jen odzaz ode dna. Skočilo se na obídek...u mě to vyhrála obložená bageta a Klárka neodolala a dala si Philly Cheesesteak. Na pláži se vydrželo od nějaké půl 11 do 4 a zase se vyrazilo domů, kde jsem byla už o hodně klidnější náladě, než týden před tím, páč jsem věděla, že se aspoň na chvíli zbavím dětí, které budou na kempech.
    Ale hlavně, byl přede mnou poslední pracovní týden a pak si konečně zase na týden od mých smráďat odfrknu.

 Něco málo zasej obrázků:
Rittenhouse Square:

 (Fotka z internetu)

(Fotka z internetu)
Atlantic City - pláž:

 Na to, že jsou prázdniny, tak nebylo vůbec přelidněno. Tedy ona je AC pláž pro Američany dost neatraktivní, páč jsou v okolí mhonem hezčí pláže, ale pro nás Čechy .... já na ní neschledala nic špatného a právě ocenila, že si lidé nešlapají po hlavách. Hlavně pro nás au-pair je to jediná pláž, kam se mohu dostat bez auta, které o víkendu není a stejně bych tam kvůli vzdálenosti ani řídit nemohla.

Neposlušná vlna

 Klárka

Strašně dobrá mango zmrzka :).

Au-pairská maturita aneb první týden prázdnin

     Chvilku mi trvalo, než jsem se dostala k příspěvku, ale opravdu nebylo moc kdy. Celé dny se pracovalo a po nějakých dvanácti hodinách se mi k tomu opravdu nechtělo a po dvou větách bych beztak usnula.
      No nic začaly mi prázdniny a já měla před sebou maturitu mého au-pairství. Dětem začínají campy až od "dnešního"  pondělka a Mr Mark si "náhodou" minulý týden vzal dovolenou. Nedá mi to a o Mr Markovi si nemohu uštědřit pár vět. Osobně mi přijde, že ho práce s Coltonem nebaví ... koho by bavila. Když je kluk v klidu, tak většinou vydrží u jeho vybrané aktivity pět až max deset min. a v tomhle jede celý den. Člověk se vážně moc nezastaví a nehledě na to, když mu rupne v bedně, tak je čoro-moro. Takže trochu chápu vypočítavost vzít si dovolenou. Příjde mi, že od té doby, co ví, že od září bude učit na nějaké škole, právě pro speciální děti, tak si k nám chodí, jak na výlet. Většinou se stává už běžnou realitou, že se jednou, někdy i dvakrát týdně omluví, že nemůže. Někdy v pátek před 14dny se stalo to, že hned po tom, co mladší děti přijely ze školy (jezdí později než nejstarší) se je naložilo do auta a jelo nějakých 8min odvést nejstarší na nacvičování svadby. Byla družička a tak aby vše při svatebním dnu dopadlo na jedničku. Já tehdy mohla být doma mezi 4:05 - 4:10. Mr Mark by měl přicházet ve 4pm. Já tedy dětem udělám snacka, on furt nikde, tak mu píšu, že jdu s dětmi k potoku kam občas chodíme a on mi na to napíše, že tam přijel, čekal 10min, nikdo tam nebyl, tak jel domů. (to bylo po prvé. kdy jsme se po sms fakt trochu pohádali). Takže, než aby zvedl telefon a textnul, tak radši pěkně domů než být s klukem. Pak třeba před minulý pátek, kdy byl oficiálně první den prázdnin a má chodit pracovat na 6hod. (co by za to au-pair daly, co?). On moc dobře ví, že kluk je většinou ráno v pohodě a Mark je užitečnější, když přijde spíš později, aby mohl řešit záchvaty, které se většinou dostavují později. No nic, Mark samo byl u nás už v nějakých 9:15 (on počítá 9) a odchází 2:45 (pro něj počítáno 3pm). Takže to většinou nejtěžší období, když kluk je už trochu unavenější, začíná se nudit, protože máme za sebou aktivity, které byly pro ten den vymyšleny, tak je zase jen na mě s ním dealovat. No nic, já si teď říkám, jelikož jsem přežila ten minulý týden, kdy hlavně pondělí a úterý bylo šílený, tak už přežiji vše.
      Proč bylo po a út šílené bylo asi kvůli tomu, že kluk není navyklý na "prázdniny" tím pádem je to pro něj "něco nového" a pro lidé s poruchou autistického spektra je narušení rutiny jedno z nejhorších. Wendy (HM) a Dalith (psycholožka, která mi přišla na jedno dopoledne, ale ten den se opravdu ani nepotřebovala) právě tímhle vysvětlovaly jeho chování.
     Pondělí bylo opravdu nejhorší. Měla jsem od HM nachystáno, co bych mohla s dětmi dělat. Jenže kluk odmítal úplně všechno a obratem na mě začal řvát, že paty z baráku nevytáhne. Takže jsem se opravdu celý den (12hod) strávilo doma. Nebudu tu říkat, že už v poledne jsem byla utahaná jak pes. Asi největší chybou toho dne bylo to, že rodiče připravili pro ty dvě mladší takový papír úkolů (jeden list matematiky, 30min čtení, exercise asi na 10min + dodržení 45min na Quiet time). Když by tohle udělaly, tak měly nárok na 30min ipod touch. (jenom připomenu, že u nás v baráku, tak už po dobu 4měsíců (tedy od doby, kdy mi kluk skoro zlomil žebra) jsou elektronické hry (i pod touch, počítač, wii, game boy ... zakázané. Dříve úplně, teď mohou děti hrát, když přijdou rodiče z práce). Bailey si své potřebné hned udělala a tím pádem získala možnost hraní. To si myslím, že bylo to, co kluka "nasralo" a od toho momentu byl fakt jak časová bomba a prostě bylo vše špatně. Přijde mi že u něj v mozku probíhal boj, že chce hrozně hrát, ale na druhou stranu se mu hrozně nechtěly dělat ty připravené úkoly. Nejdříve začal s tím, že mu HF říkal, že to nemusí mít splněné vše. HF mi jasně řekl, že to musí být hotové. Kluk mu tedy volal, HF mu samozřejmě hraní nepovolil dokud si neudělá co má a mě pak v baráku nastalo krušných 20min, které vyvrcholily tím, že kluk popadl golfvou hůl (pravou - né žádnou hračku) a šel po nejstarší a hystericky řval "I will kill you". Asi ještě není šílený na tolik, že by s tím někoho silou praštil, ale každopádně tohle bylo pro mě psycho. Holky, zalezly a zamkly se ve svém pokoji, já šla do svého a kluk se nechal o samotě, aby se uklidnil. Na těhlech situacích je nejhorší, že on se opravdu uklidní a dělá jako by se nic nestalo a chce si zas s vámi hrát a je největší kamarád, ale samozřejmě ve mě to ještě dobré dvě hodiny bublá, páč tohle chování je opravdu už nerespektovatelné. Já tedy obratem psala HM, co se stalo. Jax (nejstarší) si domluvila, že pojede ke kamarádce (nedivím se, taky by se mi nechtělo být s psychopatem celý den v baráku). Jenže další problém bylo dostat kluka do auta, aby se holka mohla odvést. Nepomáhalo nic, až tedy Jax volala HM a dopadlo to tak, že ta se sbalila v práci a klukovi řekla, jakmile bude doma, bude moci hrát elektronické hry. A tady na tom je trochu vidět ta naše bezvýchodná situace. Kluk běhá po baráku s golfovou holí a řve, že někoho zabije. Za což by zasloužil trest být aspoň den zavřený u sebe v pokoji a muset si hrát sám s neelektronickými hračkami, ale zase, jelikož já mám děti tři a tedy i ty zbylé dvě by měly mít možnost dělat něco, co je baví a né se řítit jenom podle kluka, tak aby se tedy mohlo udělat něco pro holky, tak se mu musí ustoupit. (právě třeba proto, abych ho dostala jen do pitomého auta). Vítězem je opět kluk..protože, až si neudělá svoje povinnosti (prvně připravené úkoly od rodičů), vyhrožování, plivaní, obrácení barák na ruby, když hází s věcmi, které mu přijdou pod ruku, tak stejně po návratu HM dostane tu pitomou elektronickou hru a jde si hrát. Já opravdu nevím, jak by se na něj mělo jít krom toho, opravdu ho na čas poslat do nějakého ústavu, kde by nebylo ústupků, páč by se nemuselo brát ohledy na ségry. S tímhle přístupem, kdy i po vyhrožování někomu zabitím (a on to fakt nemyslí ze srandy) dosáhne čeho chce, je opravdu smutné.
    No nic, kluk se tedy do auta dostal, pak co se přijelo, tak byla HM skoro doma, ta dala klukovi hru a jela s ním někam pryč. Asi mu domlouvat. Já tedy měla v baráku jen Bailey, takže byla konečně pohoda. HM přijela, vyslala mě pro Jax, ona udělala klukovi večeři a já pak měla padla, ale den, který byl pro mě opravdu nekonečný.
      Úterý už bylo o drobek lepší, žádné vyhrožování golfovou holí, která už je i vyhozená. HM mi ten den doporučovala jet s dětmi na bazén. Teploty se od toho dne pohybovaly přes den 36 - 39 stupňů. Jenže kluk nesnáší krém na opalování (i když tu mají spreje, kdy jste "namazáni" asi za minutu). Prostě se s ním nehlo a krém si na sebe nenechal nastříkat, tím pádem jsem s nima nemohla jít na bazén, protože by byl spálený jak rak. Naštěstí si ale vybral Bounce U. Je to místnost, kde jsou nafukovací skákací hrady, klouzačky atd...a tam si děti blbnou. Takže i když se nešlo na bazén, tak se dělalo něco a celkově nám to i s cestou zabralo skoro tři hodiny, takže se nakonec ten den zdál i kratší. Sice po návratu a obědě měl být quiet time, který kluk odmítl. U nás quiet time znamená, nebýt venku, nabude zapnutá TV a děti by si měly číst, krerslit, zkusit spát. Prostě nic fyzického. Kluk mi na to ale řekl, že quite time nebude mít. Na tož já mu řekla, že se s ním, ale nechci po dobu 45min (doma stanovená rodiči pro qiute time) nebudu hrát a ani vlastně bavit. On se sbalil a šel před barák hrát basketbal, pak přišel a pustil si TV. Já fakt neměla odvahu mu TV vypnout, protože to strhlo před pár měsíci hádku mezi ním a MR Markem a Mark s toho vyváznu s pokousáním, takže jsem ho prostě jen ignorovala. Kluk šel ten den s HM na Phillies Game (baseball), takže jsem se ho zbavila kolem půl šesté a pak s holkami už to byla brnkačka než mi přišel HF.
       Středu, čtvrtek a pátek mohu shrnou do jednoho, páč byly dny naprosto stejný. Host rodičům jsem řekla, že jsem měla problém s opalovacím krémem a oni klukovi nějak domluvili, takže se od středy chodilo na bazén a kluk nedělal žádné scény kvůli mazání. Rána se tedy trávila na bazénu. (Hm nechce, aby jsme tam byli mezi 12 - 2pm, kvůli ostrosti slunce). Bazén je od 10am ..a tedy mě zas vytáčela ta má nejstarší. Páč to dopadlo tak, i když mi říkala, že chce vzbudit po 8am, tak než ona vstala, osprchovala se, nasnídala (btw. jak jsem říkala, že se snaží hubnout, tak s ní šla HM i k doktorovi a má nějaký speciální jídelníček, co jíst. Já vám říkám, že ta holka za dva roky skončí s anorexií nebo bulimií..protože je fakt na tohle prdlá...počítá si kalorie a je vám schopná říci, kolik co má kalorií). No nic, dost často to dopadalo tak, že já s nejmladšíma byla ready a na Jax se muselo ještě 20min čekat. Tohle je pro kluka nejhorší .. prostě, když nemá co dělat a jen čeká, tak to řeší tím, že začne pošťuchovat ségru a většinou to zas končí při nejmenším hádkou. Na bazénu je to pro mě většinou pohoda. Dvakrát jsem musela řešit to, že jedno moje mladší dítě chtělo být v jiném bazénu než to druhé a trochu se tam pohádalo, ale zase to nebylo naštěstí nic dramatického. Já si většinou vlezla do vody na pár minut, děti si naštěstí v tomhle případě relativně vyhrají sami, takže já je pak jen pozoruji z lehátka a sluním se. Občas jen musím zasáhnout, páč si Bayile začne vymýšlet různé jakože "závodící" soutěže, ale smazřejmě, to není tak, že by nechávala kluka vyhrát, jako to dělám já. Kluk prohry neunáší, takže se je pak musí roz separovat. Naštěstí jsem zatím nemusela řešit nějaký větší incidet, ale vím, že čím víc se bude na bazén chodit, tím budou incidenty častější. V pátek jsem zas řešila to, že kluk si tam začal hrát, "bojové hry  - vz. stříkání na někoho atd.) s nějakými jinými kluky a fakt to přerůstalo do větší a větší agrese, že už to bylo na hraně, kdy jsem se bála že to kluk neunese a opravdu by se na ně vhrnul. Já jsem tedy šla nejdřív za těma klukama a pak ještě asi za ségrou (počítám 17let) toho jednoho a vysvětlila ji situaci a poprosila je, ať si spolu nehrajou a ignorují se, nebo to nedopadne dobře. O nejstarší se v podstatě vůbec nestarám, tu vždycky jen musím najít když odcházíme.  Malá i Jax by tam vydržela dokud bych nezavelela, jenže s klukem je to právě na houby. Sice mi ta má HM říkala, ať se po té dvanácté stahuji domů, jenže v ten pátek to kluka omrzelo už kolem půl 12 a já tedy musela stáhnout Bailay (Jax ten den s námi nebyla) a muselo se jít. Naštěstí mi všechny tři dny (st - pa) po obědě kluk usnul. V St to bylo dokonce na dvě hodiny a tedy mohu říct, že ty dny pak už relativně šly. Po tom, co se kluk probudí, tak se s ním snažím něco dělat, když vidím, že už neví co by a začíná si to vybíjet na ségře, tak je aspoň na chvilku vytáhnu na něco dobrého. Př. zmzka. milk shake atd. V pátek jsem zkusila i park a i když Baily by tam i chvíli vydržela, tak bohužel kluk po 5min řekl, že tam nebude a právě začal útočit na ségru, tak se to muselo zabalit a uklidnilo ho právě to, že si šlo vybrat zmrzku.
     Jsem strašně ráda, že už mám tenhle týden za sebou. Od tohoto má kluk camp od 9am - 4pm. Holka první týden jen do dvanácti, ale s ní je to jednoduché, hlavně, když není brácha okolo. To je většinou strašně zlatá. Nejstarší mi v úterý odjíždí na volejbalový camp, kde bude i spát, takže ona mi odpadá úplně. Pak mě čeká týden dovolené, kdy mi přijede má česká rodinka. (těšing největší, co vám mám vykládat) a pak už děti budou mít campy, kdy i holka bude končit ve 3:30. Pak tam mám ještě jeden týden dovolené a i když campy už asi nebudou poslední dva týdny prázdnin, tak počítám, že tu bude s námi aspoň těch pár hodin Mr Mark a i když, jak jsem se zmínila ..si chodí, jak když si nechodí, tak když přijde, tak jsem fakt o něco klidnější, že on je ten, kdo by měl kluka uklidňovat při jeho záchvatech, né já. Takže si říkám, že snad to nejhorší mám za sebou.

Foto:

 mega bublifuk ... aktivita pro deti

 mega bublifuk ... aktivita pro deti

 mega bublifuk ... aktivita pro deti

 mega bublifuk ... aktivita pro deti

  V Bounce U

Na bazénu

Dalaware River Tubing - víkend 9.6. - 10. 6.

     Aby to tu dlouho nestálo, vměstnám sem krátký příspěvek z uplynulého víkendu. Jak sobota, tak neděle se nesla v takovém relax duchu. První víkendový den se strávilo ve společnosti Páji a Gabči. Pája měla vyhlídnuté nějaké šaty v K_Mart...tak jsme jí je měly s Gabčou zhodnotit. Obě jsme se shodly, že ani jedny nebyly ono a tak se odešlo s prázdnou. Vydalo se na oběd do restaurace UNO. (Zase další možný řetězec USA restaurací) ...Pája nás tam už chtěla dotáhnout delší dobu, protože tam prý mají úžasné těstoviny. U mě to nakonec vyhrály ty s kuřecím masem, brokolicí a citronovým pesto. Jídlo bylo určitě dobré..osobně mi nepřipadalo nijak extra special, ale najedla jsem se dobře. Vyhovovalo mi, že byla možnost objednání i poloviny porce, takže se člověk normálně najdel a jednou se nepřežral.
     Sluníčko se na nás ten den usmívalo a tak se poté vyrazilo k Marsh Creak. Prostě deky, slunce a opalovačka. Bylo nakonec takové vedro, že jsem se vyloženě připíkala, takže jsem se šla po kolena smočit do přítomného rybníku a v podstatě pak zůstala sedět na okraji a smáčela si nohy až do doby, co se odjíždělo.(neměla jsem plavky, páč tam všude vidíte cedule zákaz koupání. Mají to asi kvůli bezpečnosti, páč se tam všude prohánějí lodičky s pádly, motorové lodě, windserfy atd.)
     Gabča měla u Pajiné rodiny ten ten babysitting a já s Pájou zakončila den v kině. Přidal se k nám ještě Georgina. (ano ten Georgina, který mě furt tak uhání..po tom co si s ním Pája promluvila, tak už mě nezásobuje msgs na FB 50x denně, ale spokojí se s mojí ignorací 2x do týdne). Zašlo se na film Prometheus. Já jsem velký fanda prvního Vetřelce ..takže jsem byla docela napjatá, co z filmu vyleze. Neříkám, že to byl nejlepší film na světě, to určitě ne, ale mně osobně se to líbilo. Neberu to jako vyhozené peníze.
    Na neděli byl naplánovaný Dalaware River Tubing (btw. Dalaware je řeka oddělující státy PA a NJ). Nevím, kolik z vás někdy něco plánovalo, ale určitě kdo s tím má zkušenosti, ví, že je to pěkně nevděčná práce. Člověk shání lidi...lidé jsou nejvíc nadšeni, přislíbí účast a pak vám to pár hodin před výjezdem odřeknou. Jednu dobu nás bylo i 8, takže se trochu uvažovalo vzít dvě auta a nakonec jsme se sešli 4. Já, Pája, Gabča a Georgina. Ať má každý důvody jakékoly, tak mě osobně štve, když někdo účast přislíbí a fakt to v poslední chvíli odřekne..ať je důvod jakýkoli... to že je někomu špatně, ježte beru, ale další výmluvy, že je to drahé, když měl ceny možnost vidět na internetu předem ... další výmluva byla typu, že se potřebuje vyspat, no a nejlepší asi bylo to, že se někdo rozhodne jít radši nakupovat. No nic...tohle je jedna z věcí, která mě na lidech vážně vadí. Oni si neuvědomují, že člověk něco plánuje..zabere mu to nějaký osobní čas a pak se na to takhle na poslední chvíli vyprdne. Mohlo se bývalo zkusit zeptat dalších lidí, kdyby to odřekli dřív, ale to už nikomu nevysvětlíte.
     Celkově mě water tubing max. nadchnul. Sice řeka nebyla nějak dravá, jako jsem znávala z dětství, když jsme s kámoši na duších od traktoru sjížděli Labe. Občas to byla i docela makačka, když proudu moc nebylo a muselo se pádlovat rukami, až to byla i dobrá posilka, ale i tak to bylo super. Prostě 4hodiny strávené na řece v duších, kde jsme si každý buď chvíl pádloval sám, pak jsme se spojili, kecali, zavřely oči a jen se nechali unášet řekou....paráda...maximální relax.
     V polovině trasy, asi po dvouch hodinách, se připlulo k malému kiosku, kde v ceně zakoupeného ticketu jsme měli nárok na dva párky v rohlíku nebo natchos se sýrovou omáčkou, soda drink a nějaké kokino. Každý ví, jak na vodě vytráví, takže tohle občerstvení mi úplně nejvíc bodlo. No a z vesela se dalo do druhé poloviny. Jediný, kdo nebyl z toho už 2x odvázaný byl Georgina... i když to je Libanonec, tak už asi 15let žije v USA, je zubařem, takže si asi umějte představit kolik vydělává..prostě on je typ člověka, "dojít si někde do drahé restaurace na něco dobrého, "což je na něm docela znát" a tak si ho představte, co s ním udělá nějaká přírodní aktivita. Když jsem mu říkala, že to občerstvení je asi polovina naší trasy, moc dobře jsem viděla, jak se mu protočily panenky a skoro žuchnul. Ještě se mi naskytl další vtipný pohled. Úplně na konci, když se vylézalo strání na parkoviště, tak tam byly docela přikré a divně natočené schody. Když chlápek ze staff viděl, jak je Georgina  neschopný je vylézt, tak mu musel jít na pomoct a vzít mu duši, jinak by tam byl asi ještě teď. A víte, co je na tom to "nejvtipnější"...tenhle člověk je členem USA armády. (nevím, co přesně, ale to nevadí, každý kdo je v armádě by snad měl být schopný výlést aspoň trochu příkřejší schody, ne??? Kam se to panečku dospělo??.  Další, co mě utvrdilo v tom, že on by snad ani jednu noc někde venku v přírodě nepřežil bylo to, když si začal stěžovat, a pronášet, že tohle je nejhorší na světě, když neměl možnost se po tom všem osprchovat v horké vodě (jen studená sprcha a musel se převléknout v provizorních převlékárnách, které byly udělány ve stanu). To jo no..hold v přírodě nepostaví kvůli němu pěti hvědičkový hotel, aby si panáček mohl osprchovat v teplé vodě a převlíknout se v komfordu, nejlépe asi na zlatých židlích s láhví vychlazeného šampankého.  Vím, že je to jiná kultura, ale proboha, kde oni tráví školní výlety?? Mě osobně to dost připomínalo kempy, kde jsem jako dětsko trávila školní výlety.
    Každopádně, mi holky jsme si to max. užily. Poslední akcí dne byla stopka na véču a byla jsem relativně ready na pracovní týden, kdy děti ještě pár dní zavítají do školy. Dnes "ve čtvrtek" mi tam jdou naposledy, ale jen na půl dne, takže je mám ve 12:30pm doma a tím mi budou oficiálně začínat "summer holiday"  ...jak pro koho co?? :)

Fotky:

 Na začátek trasy pro sjezd řeky jsme se projeli ve školním autobuse, který mají speciálně upravený, pro převoz duší. 

To mi někdo vysvětlete, proč je tohle převlékání nejhorší na světě?? . Mne to připomnělo léta ze školních výletů.