Ve 12hod na mě čeká opuštěný barák. Nikde nikdo. Vrhnu se do úklidu a uvařím oběd pro mladého. Celý barák dám přijatelně do kupy za nějakou hodinku a půl. Je strašně divné, že ještě nedorazila Anne s Charliem. Většinou jsou do 12:30 doma. Mám telefonát s kaféčka, jestli mám zájem pracovat o víkendu. Guiseppe zřejmě zapomněl, že nebudu dva víkendy k dispozici a to jsme mu to říkala asi 3x. Za chvíli na to mám telefonát od kámošky, která tam občas taky dělá, že se jí asi po dvou měsících ozvali, jestli by nechtěla pracovat. Je nám oběma jasné, že nemají pracovníky na víkend.Telefonát se protáhne na nějakých 40min. Vyruší nás až zvonek u dveří. V domnění, že je to stará jdu otevřít, ale chyba lávky. ASDA nám doručuje včerejší objednávku potravin přes internet. Za chvíli dorazí Iwona a vrhne se na svojí práci. Stará dovalí ve 3/4 na 3 s 10 000 taškami v ruce. Dostala asi shopping náladu. Prý se odpoledne rozhodně nudit nebudu a už mi začne sdělovat mojí náplň práce na …no přijde mi to jak na 2dny dopředu, ale je to jen dnešní odpoledne. Dnes si tedy zahraji na elektrikáře, když jí mám do lustru napíchat asi 30malých žároviček a role šéf kuchaře mi nebude rozhodně taky cizí. Mám jí navařit jídla na celý příští týden pro malého. Je to fakt matka na zabití. Ani uvařit pro vlastní dítě nemůže. Pak si zahraji na stěhováky, když mám vystěhovat prkna a krabice po jejím novém stolu a to, že mám uvařit večeři pro Huga ani nepočítám. Jo ještě abych nezapomněla, tak mám zabalit dárky pro její přítelkyně, které dnes nakoupila. Dobrý no, o zábavu mám jak se zdá postaráno. Kdybych neměla na starosti prcka, tak je to možná i realizovatelné.
Pomalu a jistě s přibývajícími hodiny se prokoušu k pul7, kdy Malého s konečnou platností ukládám do postele. Skoro všechny úkoly splněny. Jen ještě zbývá role aranžérky dárků. Po uvážení se na vyprdnu. Tohle s mojí prací fakt nemá vůbec nic společného a ještě teď se mi dělá mdlo, když si vzpomenu na balící papír a stuhy o Vánocích. Užila jsem si toho požehnaně. Seběhnu dolu, naservíruji si večeři a pustím telku. Ať si klidně stará nadává, je mi to fuk. Dorazí o pul8 a teď teprve přijde perla večera. Myslela jsem, že jí ukousnu hlavu, když mi to oznámila. Detty (cleanerka) je dnes nemocná. Ráno jsem si toho rozhodně nevšimla a teď když píšu, tak jí slyším vedle z pokoje se řechtat. Každopádně dnes nedorazila k Susan do práce a ona si jí vyžádala zítra a proto tedy nedorazí k nám. Abych se dostala k věci. Anne si na večer pozvala návštěvu a já musím dorazit až na 12 do 7večer. Prý není schopná sama uvařit, když se všude kolem plazí Charles. To že já jsem schopná za 2hod připravit 6různých jídel pro Charlese, uvařit večeři pro Huga a ještě milion dalších věcí jí vůbec nezajímá. Bylo by mě to úplně jedno, kdyby mi v úterý nebo kdy to bylo neslíbila, že když jsem dělala o 3hodiny víc tak si je budu moci vybrat v pátek a já si tedy naplánovala, že vyrazím koupit nějaké dárky pro naše a ségra má dnes svátek tak samozřejmě něco vybrat pro ní. Bohužel moje rodina bude muset oželet jen z toho důvodu, protože někdo není schopný starat se o dítě a vykonávat domácí činnosti zároveň. Když si připomenu ty své 3hodiny, tak na mě jen vyvalí oči s tím, že si příští týden od ní a malého odpočinu, tak si nemám moc co vymýšlet. Domů se samozřejmě těším, ale pro mě to nebudou prázdniny v pravém slova smyslu. Furt budu mít dva Angličany odkázané na mě.
Celá napruzená odcházím a cestou si na spravení nervů stavím v Tescu a koupím tabulku čokolády.
Akorát při ládování jsem si vzpomněla na včerejší rozhovor s děvčaty u pivka. Zase se mi potvrdilo. Dělají si s námi co chtějí a vůbec neberou ohledy na naše plány.
Vyráží se do práce
Žádné komentáře:
Okomentovat