středa 8. června 2011

pátek 08.02.2008 - Den před cestou do ČR

     Probouzím se už v 9 a to mám budíka až na desátou. Asi jsem furt ještě naštvaná na starou, až z toho nemůžu spát. Při snídani potkám Slovenku, která tu děla zubní sestřičku a asi pul hodinky pokecáme. Dam ještě chvíli u počítače a na dvanáctou valím k rodince. Stejně mám furt v myšlenkách, že jsem měla slíbeno v tuhle hodinu končit!
     Po otevření hned slyším, jak se Anne rozplývá nad krásou jeho synáčka. Už nemůžu z toho, jak mi pořád cpe, tedy i všem ostatním, jak má nejkrásnější dítě na světě. Musí někam odejít a vrátí se prý až kolem pul4. Nezapomene však na seznam, toho co mám všechno stihnout. Jako s tím, že mám Claudii zabalit kufr si snad ze mě už dělá srandu.  Dobrý no, začnu krmit mladého při tom leštit její nový skleněný stůl. Mladý po něm šmatlal nebo cosi. Přehodím pračku, sušičku a přesuneme se nahou, kde mám uklidit všechny vyžehlené věci po včerejšku. Malý začne být dost protivný. Vyfásne flašku a peláší do pelechu. Já se vrhnu na Claudininýn pokoj a začnu do rohu připravovat věci, který si myslím, že by byly k nám ideální. Stejnak to musím dát staré zkontrolovat. Za nějaké 2 a pul hoďky mám všechno v cajku a ještě asi hodinu času, něž dorazí přepadovka. Ani nějak nemám chuť na Tv a tak si zalezu ke Claudii a začnu pařit hry na mobilu. Charles se probouzí ve chvíli, když slyším zvonek u dveří. Claudie dorazila s dortíkem. Anne šla ještě odvést domů Sophii a my zatím nakrájíme cake. Do Londýna přijela její bývalá au-pair a má každou chvíli dorazit. Anne přiletí jak vichřice s plnou náručí tašek. Rozdělí úkoly. Ona bude péct citrónový cake a já se postarám o salát a hlavní chod. Nějaký ryby v kaparové pastě. Ona nemá ráda rybí smrad, tak na ně nechce šahat. „FFFtipálek“ Mezi tím dorazila Naomi (bývalá au-pair) a s její kamarádkou, objeví se i Hugo, který má namířeno ještě do tělocvičny a začne něco opravovat.Charles nalezne zálibu v rabování skříněk. Vypadá to tam, jak kdyby tam někdo hodil bombu. Holky sbalí Claudii a vyrazí na pizzu. Já s Anne zatím doděláme, co je potřeba a pak dostanu na výběr jestli chci koupat malýho, který teď láduje porci večeře nebo uklidit kuchyni. Uklízení mám už dost plné zuby, malého občas taky, ale přece jenom volím koupel. Vykoupu, valí do postele a já zburcuji starou, aby šla zkontrolovat věci, které jsem připravila pro mladou, která se teď vrací z večeře. Jen to letmo přehlédne se slovy, že jí to přijde v pohodě. Rychle to nahážu do kufru, připraným koupel a dostanu propustku. Jen mě ještě zaúkolujou vydat se do dvd půjčovny vrátit Harryho Pottera.
    Dorazím domu a při představě, že mám balit mě moc do zpěvu není. Tohle činnost nesnáším. Beru, co přijde pod ruku. Doufám, že si vzpomenu na letišti, že třeba nemám pas. Ještě se mě tu nakupilo pár plakátu, které si chci pověsit. Stěna se mi pomalu začíná zaplňovat. Dám vanu, prohodím pár slov s našima a jen mi zbývá pár chvil s mým společníkem počítačem a pak zalehnu.


A tohle je to mé "nejkrásnější mimino" na světě.
Všimli jste si té obrovské hlavy? Ani si neumíte představit, jak je těžké na něj dostat tričko :-D :-D

PS: Po letošní listopadové navštěvě rodinky musím uznat, že v podstatě roste už jen Cherlie a hlava zůstává, takže už to není tak znatalný, jako když jsem se o něj starala já. 

Žádné komentáře:

Okomentovat