Jak jsem au-paiřila v Londyně - část III.

     Můj první pracovní den spočíval v tom, že se šlo Claudii odvést do školy s malým v kočárku. Annie mi cestou znova vysvětlovala, co bude náplní mé práce. Jen že se situace trochu změnila a místo cleanerky Iwony bude v domě s úklidem vypomáhat sestra Petronelly (Nelly) - (je to ta zubní sestřička, která se mnou bydlí v ordinaci - bývalá au-pair rodiny). Takže jsem právě zjistila, že mám spolubydlící dvě. Jak je tam přes den hodně pracovníkům, tak ještě nerozliším, kdo jsou mí spolubydlící a kdo ne :). Tato holčina se jmenuje Bernadett ( Detty), přijela do Anglie, přesně ve stejný den jako já, a aby jí do začátku pomohli, tak jí nabídly, že tedy bude moct chodit k rodině uklízet. Iwona bude docházet pouze jednou týdně žehlit. 

     Procházka do školy byla opravdu krásná, vedla přes dva londýnské parky ( Waterlow park a Hampstead Heath park). Trvala kolem 50-ti min svižnější chůzí. Cestou zpět jsem se zastavily v přilehlém caffee shopu, daly si kávu a nakrmily Cherlese. Přišlo mi nemožné, abych v pondělí tuto cestu trefila sama, ale Annie mě uklidnila, že Claudie cestu zná. 

     Po příchodu domů se Charles uložil spát a bylo mi v rychlosti ukázáno, jak se pracuje s miminkem, jak se přebaluje, jak se připravuje mléko, jak se krmí - no takový 20-ti minutový rychlokurz. Pak mne byly pomalu představovány pro mou práci potřebné domácí spotřebiče. Podrobné programy na pračku rozepsané na A4, jak funguje sušička, myčka, sterilizátor na dětské lahvičky, takový mini mixer a "steamer" dohromady - velice užitečná věcička pro "baby food" (myslím, že se to jmenuje babycook). Na první den dost informací.
    Ve tři hodiny jsem mohla končit, ale bylo mi nabídnuto, jestli nechci jet s HM a dětmi do tenisového klubu, kam každý pátek chodí. Claudie tam hraje tenis a Annie rozpráví s ostatními maminkami. No taková dost slepičárna. Hlavní důvod byl ten, že si je HM jistá, že tam chodí jedna československá au-pair a čeká tam na své děti. Tak abych se také s někým seznámila. Byla jsem v očekávání, jestli to bude Češka nebo Slovenka. 

     Tady při mne stáli snad všichni andělé a já narazila na jednu z nejlepších holčin na světě. Přezdívkou Holuša nebo Holuška, asi 28-mi letá úplně nejvíc v pohodě holčina z Kroměříže. Ona osobně Londýn z celého srdce nesnášela, ale nějak jí tam osud prostě zavlál. Druhý den se konal jakýsi mini hudební festival u Temže, takže mi bylo okamžitě nabídnuto, ba dokonce přikázáno, že se musím účastnit. Hrál tam i Dan Bárta a Gipsy CZ. O program na následující den bylo tedy postaráno. Domluvily jsem se na nějakou hodinu na příští den, že si dáme spicha na stanici metra Archway, kterou si pamatuji z mé první procházky Londýnem. Dvě hodiny jsem si povídaly, přišli na to, že máme dost podobné zájmy, jako hudební festivaly, máme rádi podobnou muziku atd..

     Po tenisu si mě zasej sebrala HM a společně s její nejlepší kamarádkou Suzan a jejími dvěma dětmi (jedna Sofie - spolužačka Claudie) jsem se odebraly do čínské restaurace. Annie byla moc šťastná, že jsme si s Holuškou sedly, protože přesně věděla, že když si tu najdu kamarády a budu pořádně užívat londýnského života, tak si mě bez problému udrží. V této restauraci jsem poprvé ochutnala jídlo, které se od této doby řadí mezi mé nejoblíbenější z čínské kuchyně. Škoda, ať jdu kamkoli na čínu zde v ČR, tak to nikde nemají. Jsou to v podstatě malinké kousky pečené kachny, kterým se plní taková mini palačinka, ještě se tam vloží kousek salátové okurky a porku (ten já nejím, takže ho vynechávám), přelije se to, jakousi sojovkou, zabalí a je to to nejlepší co může být. Od HM mi bylo nabídnuto jet v neděli s rodinou navštívit Hugova (HF) bratra na venkov. Samozřejmě, že ví že je to můj day off, a záleží jen na mě. Program tedy tyl už i na neděli. Domluvily jsme se na hodinu, kdy mám přijít a vyložila mě u ordinace. Jo teď si ještě vzpomínám, že mi ukazovala nějakou ulici, kde prý bydlí samí milionáři a snad tam má dům i George Michael. :)

Mé matné vzpomínky z víkendu popíší zase příště.