Návštěva CA a nečekaná předodletová schůzka

      Pro nadcházející dny jsem se rozhodla, že napíšu tři kratší články o návštěva CA před ambasádu,o ambasádě a informacích o mém budoucím clusteru. Přece jenom se čtou kratší příspěvky lépe než jeden dlouhý.

     Kolem půl páté odpoledne se mi podařilo dostat do kanceláře CA. Se slečnou jsme se posadily do místnosti, kde jsem dělala pohovor, když jsem tam tehdá v prosinci byla poprvé. Bylo mi nabídnuto, že mi zkontroluje dokumenty a všechno potřebné na ambasádu a ještě mi podstrčila další dva (tři -jeden byl jako dvou strana) papíry. Šlo o DS 2019 dokument, který se musel stvrdit mým podpisem, místem a datumem a ještě  SERVICE dokument. Vše mi bylo schváleno a tak slečna řekla, že rovnou uděláme předodletovou schůzku, pokud chci, nebo bych mohla dorazit ještě další den. Takže to bylo vzato jedním vrzem.

Pod pojmem předodletová schůzka jsem si představovala, že mi bude oznámeno jak to chodí na letišti, jak to chodí po příletu do USA a že mi budou předány informace o potencionálních společnicích pro případný společný let. Slečna však otevřela obálku, která pro mě přišla od Au-pair in Amerika agentury s dokumenty pro ambasádu. Zbylo tam ještě pád dalších papírů, ale moc toho na víc co bych neznala nebylo - dostala jsem barevně vytištěné informace o možnostech pojistky, která mě bude krýt - tu už mam btw. zaplacenou (tedy doufám, že to na druhý pokus vyjde) a několik měsíců poskytnutou od agentury, pouze s tím rozdílem, že se jedná o černobílou verzi. Pak ještě několikastránkový dokument a právech a povinnostech jak au-pair tak host rodiny. + další informace o au-pair programu, kolik kg může mít můj kufr  a v poslední řadě jakýsi růžový pohled, kde  je jen napsáno How you doin'? a na druhé straně zpětná adresa na pobočku v Londýně, kde bych za čas měla napsat pár vět, jak se mi daří a poslat jim to. Takže jak mi byly postupně předávány další a další papíry, tak si to slečna odškrtávala na svém A4 papíru a pak mi řekla ať jí podepíšu, že mi všechny papíry byly poskytnuty a že je tedy schůzka u konce a jestli mám ještě nějaké otázky. Takže jsem moc nechápala, proč se tomu říká předodletová schůzka - Já se tedy začala ptát, jak to bude s letenkou a jestli si budu muset na přestupu vyzvednout kufr nebo jestli poletí přímo do USA. No a hlavně mě zajímaly kontakty na někoho, kdo by se mnou mohl letět. Slečna jen řekla, že je dobře, že se ptám. 

Co se týče kufrů, tak mi bylo oznámeno, že se většinou letí jednou společností, takže kufr by měl doputovat až do USA, ale ať si to radši ještě při odletu zjistím. Ohledně letenky teď vím jen to, že mi bude potvrzena nějakých 10 až 7 dní předem, že si budu muset udělat online check-in a že mi pošle adresu nějakých stránek, kde je to přehlednější než když se to dělá na domovských stránkách leteckých společností. 

     Co se týče potencionálních společnic pro společné cestování tak se číslo nenavýšilo, ba naopak jedna holčina ubyla, protože jí rodina změnila let na začátek září. (byla to holčina, která bude ve státě NJ, takže mi na ní byly i tak poskytnuty kontakry, protože budeme relativně blízko od sebe a prý, kdyby jsme se chtěli sejít třeba v NYC). Jediný kdo zbyl je jakási Martina, která bude dělat au-pair na Hawaii. Pro to, abych mohla tyto informace dostat jsem ještě musela podepsat papír právě s tím, že agentura může mé kontaktní údaje podávat dál. S mým samotným odletem to ale nakonec bude trošičku jinak, ale o tom někdy později. 

    Takže asi tak, pokud bych se sama nezajímala, tak by samotná předodletová schůzka byla úplně zbytečná, ale jelikož tady neplatilo pravidlo lína huba - holé naštěstí, tak můžu říct, že jsem aspoň zas o něco chytřejší. 

     Se slečnou jsem se rozloučily, popřála mi hodně štěstí  v USA a kdyby měla do odletu ještě nějaké otázky, tak se mám kdykoli ozvat.