Z deníku au-pair, aneb jedu na zkušenou tentokráté do USA: Tak trochu hra na špiony, shopping in King of Prussia a navsteva Japonskeho domu a zahrady ve Phille

    Na páteční večer jsem se strašně těšila a pamatuji si, že jsem byla jak malá holka, která furt jen sledovala hodiny, kdy konečně odbije sedmá večerní a víkend bude moct začít. Nevím jak to mají ostatní au-pair, ale já strašně miluji ten pocit, kdy v pátek, po tom co zkončím vejdu do svého pokoje a všechno ze mě tak nějak spadne a prostě ten pocit celého víkendu před s sebou je nepopsatelný.
    Na pátek večer byla naplánována girls night - Pája mě vyzvedla v 8:30, kdy už měla půjčené nějaké filmy na koukání, nakoupenou zmrzlinu, brambůrky, vínečko a nějaké to nealko a jelo se ještě vyzvednout Mayu (Maju) - au-pair ze Srbska (která by byla normálně skoro moje sousedka, ale asi týden před tím než jsem dorazila do USA, tak jim od blesku trochu pohořel barák, takže musí bydlet u jedněch z prarodičů, než jim dají barák zase dokupy) - no každopádně teď může být vzdálená asi 25min jízdy, což třeba pro vyzvedávání dětiček, kterých má 4 a každý je vyzvedáván v jiný čas, je fakt asi na hlavu. Plán byl asi takový - Maya má přítele, (je to jeden z těch libanonských kamarádů Páji - už jsem u nich pár krát byla a pár krát se také o nich zmínila). Každopádně všichni pánové byli na víked pryč a mi dostali klíče od baráku, že ho máme plně k dospozici. Jenže co se nestalo, v baráku byla Vesna (do nedávné doby jedna z nejlepších kamarádek Mayy, ale strašně se rozhádaly, Maya dokonce omylem nabourala host rodinym autem do jejího auta no a prostě se teď absolutně nesnesnesou). Vesna je bývalá přítelkyně bráchy Mayinýho přítele. Nerozešly se ve zlém. Má psa, kterého právě jednou za čas nechává tady u bývalého přítele. Před nedávnem se přestěhovala a žije teď s novým přítelem. Takže jak jí Maya zahlédla, tak úplně začala panikařit, co tam dělá a že tam tedy nemůžeme, že si asi jen vyzvedává Maxe (psa) a odjede. Takže jsme se rozhodli, že si skočíme do Wawa na kafíčko a vrátíme se a snad už bude pryč. No nebyla - takže se zaparkovalo auto v jedné z blízkých uliček, pustilo se do brambůrků a po čtvrt hodině jsme jeli barák znovu zkontrolovat. Pořát tam byla, takže se trochu změnily plány a šlo se do Chilli's (mexická resaurace), kde jsem neodolala krasně vypadajícímu ořechovému desertu. Po hodině se vydalo na průskum znovu a světla byla furt rozsvícená, což nebyla dobré znamení, opět se zaparkovalo v postraní uličce a chvilku vyčkalo. Pak se obkroužil barák asi 2x a nakonec se rozhodlo, že se vyrazí do kina. Vybral se film Footlose - no upřímně moc mě to nenadchlo, prostě skoro žádný příběh, v ukázkách to vypadalo, jako film plný tance, ale nakonec ho tam moc nebylo. No nic, kolem jedné se vydalo opět k baráku, no a pro naše zklamání byl dům furt okupován Vesnou. No nic, nakonec to dopadlo tak, že jsme všichni zkončili u Páji v basement(u), kde se rozložil gauč a přenocovalo se tam. Fakt to byl takový šileně akční večer, i když tedy na typiskou girls night nedošlo. Maya pak měla ještě asi půl hodinový telefonát s přítelem a ten jí řekl, že má Vesna pravděpodobně nějaké neshody s jejím novým přítelem a tak ji George (bývalý přítel) řekl, že může zůstat u nich na baráku. Takže pro víkend byl barák slíbený více lidem a jelikož tam byla Vesna jako první a Maya nám vysvětlila, že jí fakt nechce ani vidět, tak vyhrála a měla barák pro sebe.
V sobotu ráno jsme se všichni vzbudili už něco po osmé raní, spíš křik dětiček ze zhora z kuchyně byla příčina narušení našeho spánku. Vydalo se do Wawa, pro kafíčka a každý jsme si nechali udělat nějakou snídani. Já měla něco jako francouskou bagetu, plněnou míchanými vejci, kousky "sausages" - ale tady to není ten párek, jak u nás, já ani nevím, jak bych to popsala - prostě spíš jak kousky mletého masa a ještě jsem si k tomu přidala extra slaninku. Dojelo se opět k Páje, kde se v poklidu nasnídalo. Něco před polednem se vyrazilo do King of Prussia, kde jsme se chtěli podívat po halloweenských kostýmech a tak nějak prostě shopping. Já potřebovala sehnat nějaké jeansy, páč moje nejoblíbenějši, které vydržely přesně rok, z Primarku za 8liber, jsou už fakt takové nonositelné a jsou to v podstatě jediné tmavě podré, které tu mám. Po umorném hledání a absolutně nechápání velikostí kalhot takdy v USA, páč v každém obchodě to je jinak, (někdy jsou velikosti od čísla 00/1/2 - někde to je třeba 8/10/12 - což je podobné jak v UK, ale v uk jsem si kupovala většinou 10/občas12 a tady se do 12 fakt nenarvala/ a někde to je zas něco jako asi u nás v ČR - což jsem do dnes take nepochopila - takové to 24/24, 26/24/ 28/26 - prostě označená velikost a i délka). Každopádně jsem se zamilovala do jedněch Levis jeans, ale bohužel tam byla velikost pouze 8/10/18 a do 10 jsem se nenarvala a 18 zas byly strašný plachťáky. Nakonec vyhrály takové obyč za 19.90 - zlevněné z 38dolaru a rekla jsem si, že prostě pak někdy ještě jedny dokoupím: ). Došlo se na oběd do T.G.I. Fridays - kde to tentokrát vyhrál jen malý salát, páč jsem byla ještě přecpaná ze snídaně a ani ten jsem nezvládla celý sníst. Pak se vydalo do Halloween store, kde jsme ani jedna neuspěla. Fakt mě tam ty kostýmy nenadchly a když už třeba jo, tak zas byla cena 50dolarů a výš, což tedy za kostým nedám. Pak se ještě tak nějak prochodilo pár obchodů a vyrazilo se domů. Já se nechala vyložit před barákem, mohlo být asi půl 5 a padla na mě únava a tak nějak relaxovala. Kolem sedné na mě zaklepala rodinka, že mají rodinou večeři a jestli se nechci přidat. HF umí strašně dobře vařit a dnes byl servírován vepřový biftek s chřestem a jablečným pyré. Strašná dobrota to byla - vám povím. Po večeři přišla na řadu už jen sprcha, cvilkové serfování po internetu, televize a nerušený spánek.
    Na neděli byla naplánovaná návštěva Japonského domu a zahrady ve Phille. Učastnila jsem se já Martina (ITA), Lisa (AUT), Veronica (SWE) a konečně jsem se po dlouhé době viděla se Zeke (JAR) - holčina, která se mnou byla na pokoji na orientation. Pro cestu k Japonskému domu se využilo služeb Phlash Bus(u), kde se zaplatí 5dolaru za denní jízdenku a autobus má kolem 16 zastávek na jevíce atraktivních turistických atrakcích ve Philadelphii, kde si můžete pak vystupovat a nastupovat podle libosti. Při hledání Japonského domu se trochu zabloudilo a musím říct, že mě začala Veronica trochu vytáčet - prostě začala říkat, že jí už bolí nohy a že už dál nejde - no trochu jak malé dítě. (dobře místo 300m, které se měly původně docházet, se nachodil asi kilometr a půl, ale nevím, žádné drama se mi to nezdálo a to polovinu té cesty jsme byli v pěkném parku). No nic Japonský dům a zahradu jsem si představovala trochu větší, ale i tak to bylo strašně krásné a roztopmilé místo. Bylo nádherné slunečné počasí a pro člověka to byla naprostá relaxace. Vydržely jsme tam hodinku a všichni pak dostali hrozný hlad, tak se přesunulo do části města zvané SOHO a dali si na shareování tu největší pizzu co měli. Zeke si potřebovala koupit nějaký kabát, tak se ještě zašlo na chvilinku do Ross a nakonec vyrazilo na vlak, kde se čekání ukrátilo zmrzkou z Mc Donalds a něco před sednou jsem byla doma. Proběhla sprcha, postel a celý pracovní týden byl zase přede mno.

Fotografie

Ve Phlash Busu