Z deníku au-pair, aneb jedu na zkušenou tentokráté do USA: Kino - NYC - Cluster meeting

     Takže jo, opět jsem měla o víkendu strašné fofry, ale s vypětí všech sil a pak o pondělním a úterním dospávání jak o breaku, tak pak brzké usínání po večerech se to zvládlo.
      V pátek večer po práci jsem s Pájou vyrazila do kina - zrovna přišel na plátna snímek New Years Eve - taková obyčejná komedie, při které se dá na chvíli vypnout a hlavně je to natáčené v NYC, tak jsem si pak mohla říkat - jéé tak tady už jsem byla. Fakt vám to i na chvilku nahodí myšlenku, že by mohlo být COOL slavit Nový Rok v NYC na Times Square, ale pak zase přejdete do reality a fakt já bych osobně na to neměla. Někde stát skoro v pozoru na mrazu nespočetně hodin, není můj styl a při myšlence nemožnost si odskočit někam na záchod, všechny cluby/bary v okolí budou obsazené nebo se vstupnem, že bych z toho omdlela - takže asi tak - děkuji - nechci.
    V sobotu bylo naplánované NYC - pro mě to bylo relativně na hlavu, páč v podstatě všechny lidi, co se měly účastnit, asi tak 150x změnily plány, že pojednou, pak zase že nepojedou a zase že pojednou, pak se u každého změnily časy příjezdů/odjezdů - takže jsem dostala asi 826 SMS na tohle téma a fakt jsem pak už nevěděla, která bije. Nakonec se to přece jenom relativně sladilo a mohla jsem cestovat s Mončou a v NYC pak se sejít s Kamčou/Helčou a Ilčou (holčina, která se k nám přidala a chodila se mnou teď do školy). Docela velké štěstí mi přišlo, že Kamče/Helče přijely ještě dvě holčiny z okolí Washingtonu, které shodou okolností se mnou byly na školení po příjezdu do USA. Oni mě rozpoznaly, já je ne:). Vesměs byl náš plán okouknout NYC vánoční výzdobu. Při té příležitosti se zašlo na jídlo do T.G.I. Fridays. Ten strašně zklamal. Dobře byly jsem na Times Square, kde by člověk mohl počítat s cenovou přirážkou, ale sandwitch, který stojí v běžných T.G.I. Fridays 8,50$, tak tady stál 21$, stoly byly umatlané, obsluha pomalá, na jídlo se čekalo asi půl hodiny - no fakt žádná hitparáda to nebyla. Já se těšila na menu, které běžně mívají - předkrm, hlavní chod, dezert za 12.99$ a to tam ani nevedli. Takže jestli někdo budete jen přemýšlet si dojít v NYC do T.G.I. Fridays - tak si to 2x rozmyslete.
     Zašlo se podívat na strom do Rockefellerova Centra - bylo trochu přelidněno, ale pár foteček se stromem se ukořistilo. Nevím proč, ale při koukání na film Sám Doma 2 - mi ten strom přišel větší, než ve skutečnosti je :D. Vydalo se i na vánoční trhy, které měly být jedny z největších v New Yorku, ale jako taktéž žádná sláva. Naivně jsme se všichni těšily na svařáčka, ale až pak na místě nám docvlaklo, že vlastně v USA je požívání alkoholových nápojů na veřejnosti zakázané, tak jsme měly utrum. Tak nějak jsme si to tam obešly a radši zapadly na kávičku do tepla :).
    Největší drama mi nastalo při cestě na zpět. Přišla jsem na zastávku v 7:23, s tím, že mi má jet bus v 7:40. Tak jdu na začátek řady a ptám se lidí, jestli je to lajna do Philly a v kolik by měli jet. (Mega bus to má trochu nevymyšlené, páč mají busy, které někdy jezdí dost za sebou a pak se tam lidé smíchají a vy si musíte najít lidi, kteří čekají na stejný čas autobusu jako vy). Každopádně mě docela zamrazilo, že na začátku řady stáli lidí, na autobus, který měl jet v 6:50. Takže jako super, to že bych chytla vlak z Philly v 9:40 bylo nemožné. Nakonec to dopadlo, že lidé pro čas v 6:50 začaly nastupovat v 8:10. Já jako jedna z mála měla štěstí, že jsem cestovala sama a byla jedna z prvních ve frontě na 7:40 - tak mi bylo nabídnuto jet tímto dřívějším autobusem, páč tam zbila ještě dvě místa. Do Philly jsem se dostal v 10:36 a vlak mi jel v 11:49 - takže aspoň, že tak. Co nám v NYC, říkali, tak autobus, pro čas 7:40 měl dorazit asi za čtvrt hodiny - jestli dorazil nevím, ale vůbec by se mi nechtělo čekat ve Phille - páč bych tím pádem musel bývala jet až v 11:49. I tak jsem se dostala domů jen chvíli před půlnocí.
    V neděli bylo domluveno s au-pairkami z okolí, že nezměníme už skoro zaběhlý rituál a v den, kdy jsou cluster meetingy se zajde na snídani. Pouze jsme tentokrát změnily působiště, páč Minellas Diner bývá v neděli přecpaný a na stůl se třeba i 20min čeká. Tady to bylo asi 15min, takže nevím, jestli jsme si pomohly, ale místo, které se vybralo bylo příjemné. Pak jsme se vydaly k asi 15min autem vzdálenému parku, kde mělo být nějaké Train Museum. Bohužel bylo zavřené, ale i přesto jsem se tam vyblbly a dělaly různé "funny" fotky. Cluster meeting byl tentokrát u Lori (koordinátora) doma. Šlo o vánoční sraz, kde každý měl koupit nějaký dárek v hodnotě 10dolarů, zabalit a dále následovala jakási hra. V podstatě se vylosovaly čísla od 1ky až do posledního. Číslo jedna si pak jako první vybralo dárek, před všemi se rozbalil a číslo dvě se pak mohlo rozhodnout, jestli číslu jedna dárek ukradne nebo si vezme nový pod stromečkem. Kdyby si dárek čísla odcizily, tak by si číslo jedna vybralo nový dárek a pokračovalo by se číslem 3, které by pak už mohlo ukrást dárky jak číslu 1 i 2 nebo si vybrat nový a vlastně tak to šlo až se došlo k poslednímu číslu. Které bylo mimochodem 19. Dárky navzájem jsme si moc nekradly - možná jen asi 3holky si zahrály na chňapky :). Ale jinak do bylo docela zajímavý, páč se do poslední chvíle nevědělo s kterým dárkem skončíte. Jinak tedy, jak jsem říkala, že nás bylo 19, tak asi 7x se v dárcích objevila give card do Starbucks. Já tedy byla o něco "originálnější" a můj dárek byl give card do Forever 21:D - a v podstatě jsem si odnesla hezky vonící malé balení tekutého mýdla, tělového mléka a voňavky. Lori pro nás měla nachystaný stůl plný dobrot, takže se ještě do toho všeho jedlo, pilo, klábosilo :).
     Po čtvrté se to u Lori ukončilo a holky chtěli ještě do kina, na co jiného než na New Years Eve. Naštěstí chvíli po nich začínal film The Sitter (btw. - film o babysitterovi v mužském provedení :) - takže pro au-pair aktuální téma :D ). Takže jsem si na to zašla. Sice neříkám, že byl New Years Eve úplný brak (i když kritici to možná tvrdí), ale vidět ho 2x během víkendu, to zas ne.

Fotky: