Pracovni týden 2.1 - 6.1

       Moc..moc jsem se těšila, až budou děti ve škole a vše se zaběhne do normálních kolejích, jenže nevím co se se mnou dějě, ale nějak mě poslední dobou začíná hodně věcí vadit. Nebo nevím, prostě si připadám taková neveselá a v podstatě to pokračuje i tento následující pracovní týden. Připadá mi to, že jsem se dostala na začátek svého pobytu a zase se nemohu dočkat kdy bude víkend a já dětičky neuvidím. Dá mi strašné přemáhání nevypěnit a nezačít na děti řvát a někdy mám 100 chutí s nimi zatřást, ať se už panebože poberou a začnou aspoň reagovat na mé otázky.  Strašně mi vadí, jak musím každou věc milionkrát opakovat a děti si stejně dělají úplně co chtějí, dělá jim za obtíž rozhodnou se co chtějí ke snídani, ke snacku, k večeři a milion dalších věcí.  Když jsem jednou zkusila je ignorovat a prostě něco uvařila, tak mi řekly, že na to nemají chuť a jíst nebudou a pak furt jen křičely, že mají hlad, takže to už praktikovat nebudu.

No nic, musím se nějak zas naladit do normálu a přestat si jen stěžovat.:)

     Jinak to, že mám takovou náladu hodně zapříčinil minulý, docela dost náročný týden.  Jak už jsem se zmínila, já musela pracovat i v pondělí, kdy hodně holek mělo off. Vůbec to rodičům nezazlívám..bylo pondělí, pro mě normálně pracovní den. Oni měli volno a dali se do uklízení veškeré vánoční výzdoby po baráku. Pokud moje příspěvky sledujete pečlivěji, tak tady v USA to chodí tak, že hodně rodin zdobí stromeček na začátku prosince a hned po novém roce ho sundávají. Naproti u nás v ČR - třeba v mé rodině zdobíme stromeček 23.12. večer a měl by se sundávat 6.1. Nepopírám, že se to někdy u nás přetáhne. Takže v podstatě ten den vypadal tak, že aspoň jeden rodič byl se mnou v baráku, takže kdyby jako hodně-hodně chtěli, tak by ten den určitě zvládli i bez mé pomoci. Co --já  dělala? V podstatě jen dětem připravovala jídla a oni si furt chtěly hrát s elektornickými hrami a moje veškeré návrhy ignorovaly. Takže já ten den vesměs proseděla na gauči, s knihou nebo ipodem a dávala pozor, aby nedošlo k nějaké roztržce.
     Nastalo pro mě tolik očekávané úterý a pro děti škola. V ten den jsem vůbec neměla problémy s Cotonem, ale zase si to vynahradila mladá. Jako v tak protivné náladě jsem jí ještě nezažila. Nic se jí nelíbilo.. když nepřišla ke snídani, tak jsem jí šla probudit a první co na mě spustila byly slova "Vypadni, jsem unavená, do školy nejdu". takže pro představu v takovémhle tempu se odehrával celý den. Na mojí připomínku, ať si jde vyčistit zuby odpověděla "Nejdu, je mi zima". Jako takhle se chovat mé dítě, tak už je pod studenou sprchou, ať se probere a uvědomí, co vlastně dělá a říká. Při normálních dnech si udělá bez vyzvání úkoly, který jí zaberou asi tak 15min. To úterý uběhla hodina plného připomínání, aby si šla úkoly udělat, nevím, kolik nad tím strávila, ale každopádně je asi moc neudělala, páč s ní ještě pak večer bojovali rodiče. Dokonce na ní i začaly docela řvát a ona pak brečela jak kráva. Upřímně vám musím říct, že jsem jí vůbec nelitovala. Co ten den předváděla bylo hrozné.
    Další den začal tím, že se HM rozhodla, že jí nebude dávat jeden z těch medicínských prášků, které každé ráno dostává. Prý to může být příčina toho, že je tak "moody". Každopádně ráno se mi Bailey docela držela, ale zase se neudržel Colton a dostal jeden z jeho záchvatů. Opět už po 150-té byla příčina počítač. Po tom, co jsem sním byla nahoře v patře než si vyčistí zuby (nesnáší být v patře sám a tak tam vždycky někoho musí mít) - upozorňuji, že nám čištění zubů zabralo asi 3min a byli jsme zase dole a Colton viděl Bailey na počítači  a začal si vynucovat svůj "turn" .. když jsem mu řekla, že to není fér, že Bailay na tom počítači je asi dvě minuty. Stanovola jsem, že tam bude ještě dalších deset a pak bude mít on 10min než se půjde do školy. To prostě neunes a začal mě mlátit, kopat, plivat po mě a házet věcmi  všude okolo. Já tedy dost v obtížích přežila těch 10min, když jsem chránila Bailey, aby nemlátil ještě jí ..v tom si ještě vykoledoval, že on žádných 10min na počítači nebude mít, kvůli tomu jak se chová. Každopádně se těch zbylých 10min než se muselo odcházet do školy, strávilo s Bailey v mém pokoji. Colton se docela uklidnil a neděla už až takové drahoty přímo při odchodu. Odpoledne se zase situace změnila .. Jax měla kontrolu na rovnátka, takže se muselo vyrazit k zubaři. Zase to mladou raplo a v podstatě to pokračovalo v duchu předchozího dne. Úkoly ještě neměla hotové, když se rodiče vrátili z práce. Zrovna přišli v momentu, když jsem jí tam zkoušela něco vysvětlovat a přišla jsem na docela zajímavou věc. Tady v Americe počítají na prstech od ukazováčku .. jako že když u nás chcete ukázat jedna, tak ukážete palec a tady je to ukazováček. Ani já ani holka jsme nemohly pochopit,  proč to každý máme jinak. To jí aspoň na chvíli rozptýlilo a pak relativně dodělala úkoly v pohodě.
    Čtvrtek byla krize největší z největších. začnu asi s Bailey..to je ještě to lepší. Nevím, kolik z vás četlo mé předešlé články, ale už jednou jsem se tu zmiňovala, že holka má nějaké prášky na to aby moc nejedla, protože  když byla malá tak měla tendence k přecpávání. No a jak jsme od středy přestali brát jeden z těch prášků, tak hádejte jaký to byl? Fakt jsem to poznala i já.  Byl to přesně ten co jí má zabránit přejídat se. Takže můžu říct, že to účinkuje docela rychle .. nálada se jí relativně zlepšila, ale neumíte si představit kolik toho do sebe začala cpát. Prostě sní něco a za 5min si jde pro něco dalšího. Jenže už jednou jsem měla takhle problém, že se mě přejedla a pak jí bylo blbě, takže se musí hlídat. No a ona to ví, takže si krade jídlo a schovává se sním do různých koutů a tam to pak jí. No takže tenhle den byl ve znamení jí neustále hlídat, aby se nepřecpávala. Já pak ale musela furt dokola poslouchat, jaký má hlad. Tohle tedy byl ještě slabý
odvar toho, co předvedl Colton... dostal nejhorší záchvat, co jsem zažila a podle Mr. Markových slov on také. Já to naštěstí neschytala, všichni jsme se tak nějak šli schovat a Mr. Mark se ho snažil uklidňovat, ale i on se musel jít na chvíli schovat. Vyvázl z toho, asi tak s třemi kousancemi, takže si to představte. ..... A víte proč to začalo?? Zase v tom byl počítač. Tentokrát ho naštvalo, že mu nešlo přenést video z nějakých speciálních brýlí, právě do počítače. Já v ten večer měla domluveno, že s holkami zajedeme do jednoho kaféčka, kde se střídali různí interpreti a na živo zpívali. Takže co přišli rodiče, tak měli s Markem docela dost dlouhý rozhovor a Veronica která mě vyzvedávala, tak chudák musela asi 20min čekat na SMS, abych jí dala vědět, že mám konečně off. Asi si umíte představit, jak jsem se těšila, že aspoň na chvilku z toho blázince vypadnu :/
    V pátek začal u nás v baráku nový režim. Rodiče dětem zakázali na celý měsíc veškeré elektronické hry. HF se mnou byl v baráku celé ráno, asi pro případ jak na to bude Colton reagovat. Asi se s tím smířil a dokonce mě požádal, jestli si s ním nezahraji ten "air hocky" co jsem mu dala k Vánocům. Takže jako dost překvapující klidné ráno.  konečně bez veškeré elektroniky. Tedy..kromě TV .. tu mohou.
      Takže asi tak, asi si umíte představit, že to bylo dost náročné, i HM se mi za to omlouvala, ale ona za to nemůže. Úplně mi spadl kámen ze srdce, když jsem asi v 6:30 dostala padla a já pak 10min ležela na posteli a přemítala si, že asi fakt tu ten jeden rok postačí.

Pár fotek:

Víte, jak se o USA říka, že tu je vše velké, tak zrovna melouny jsou horzně malinkaté. Mají je naschvál takhle vyšlechtěné a ještě ke všemu s minimem pecek.
(na té fotce, to není tak úplně vidět, ale fakt velikost toho melounu udržíte v dlani jedné ruky)

Jinak tady vsuvkou jeden z mých obědů :). Je to tortila opečená na pánvi na másle, namazaná honey_hořčičí a plněná grilovanými kousky kuřete (už kupované) a sýrem - fakt dobrota :).

Tady je foto z kaféčka, jak jsme byly s holkami ve čtvrtek večer. Většina "artists" byla normálních, ale tenhle hrál na nějakou pánev, nebo jak tomu říkal. Každopádně zajímavé vystoupení. 

A tady, koho zajíma je asi 30sec. ukázka jak ta pánev, na kterou se hraje zní :)