středa 18. ledna 2012

Pracovní týden 9.1 .- 13.1.

      Tak nějak přemýšlím, jestli se něco podstatného během minulého pracovního týdne naskytlo a asi musím konstatovat, že nic moc. Děti neměly žádného zubaře, mladá zatím nemá ani sbor, takže ani žádná velká action. Jediné, kde jsem musela děti vozit, tak Jax ve středu na volejbal a Bailey místo čtvrtečního Climbing Club teď má v úterý Cooking Club, takže se pro ní musí o půl páté přijet ke škole jí vyzvednout.
     Pamatuji si, že pondělí a úterý bylo ještě strašně takové nudné, já ještě byla asi trochu poznamenaná tím předešlým týdnem a furt jsem byla taková neveselá, ale od středy se to relativně zlomilo a už mě práce ani tak moc nevadila. Tedy furt mě to teď připadá jak strašná nuda, ale aspoň se už snad netvářím, že mě to úplně tak nebaví, jako tomu mohlo být a dokážu nahodit přetvařující se úsměv.
    Mladá byla s HM někdy ve středu u doktora, kvůli tomu jejímu přejídání a zas jí nasadili prášky. Vypadají jinak než ty předešle, ale účinek to má asi stejný. Fakt je obdivuhodné, jak to asi do dvou dnů začne fungovat. (Je tedy fakt, že asi pořád u ní působí, ty které se vysadily..přeci to byl asi jen týden) ale úplně vidíte, jak jí méně a musí se do jídla i trochu nutit, aby snědla aspoň něco, oproti jedění 24hod v kuse. Co se týče její nálady...zase bych řekla, že se to zhoršilo, ale do takového toho normálu, jako jsem měla před Vánoci. Prostě někdy je úplně v pohodě a někdy by jste jí flákly, aby se probrala a uvědomila si, co říká a dělá.
    Ještě tedy minulý týden byl ve znamení plánování mého Miami vacation týdnu. Neustále jsem četla recenze na hostely na web stránkách, porovnávala ceny a dávala na rady ostatních holek, které už tam byly, no a samozřejmě hledala nejlevnější a aspoň trochu časově snesitelné letenky. Vytypovala jsem si asi tři...čtyři hostely, od nějakých 30dol za noc, až do nějakých 70dol, za noc. Nakonec u mě vyhrál ten za něco málo přes 30dol za noc. Ještě minulý týden tam byl dokonce volný pokoj, kde by se "šérovalo" jen s dalšími 3mi holkami, jenže když přišlo na bookování, tak mě dohnal zákon pravděpodobnosti a tento pokoj už byl bohužel booknutý, takže jsem nakonec musela zvolit 8mi lůžák - naštěstí furt byla možnost zvolit si jen dámský, takže snad to bude OK. Právě Jiřka (Češka, o které jsem se tu pár x zmiňovala - bydlí kousek od Atlantic City) tam byla a říkala, že za tu cenu v pohodě a kdyby tam jela ještě jednou, tak by neváhala a brala zase tento. V ceně je i snídaně a je možnost si jen za 3dol připlatit obědy a večeře, které si lidé na web stránkách chválí. Trochu si stěžovala na hlučnou klimatizaci, ale ta prý je na Floridě skoro všude. Hostel i letenka je tedy booknutá, takže v podstatě už to nelze vzít zpět a mohu oficiálně říct, že za nějaký měsíc a půl mě čeká týdenní relax na Miami Beach..... Ani si neumíte představit, jak se tam těším. Nejde ani tak o sluníčko a pláž. Já nejsem člověk, který vyloženě vyhledává opalování a vydržel by na slunci furt, ale myšlenka toho, že nebudu muset týden vstávat v 6am, žádné hádky dětí, žádné nucení je do jídla, žádné rvačky...to je fakt pohlazení na duši. Ještě tedy pařát řeším ten výlet do Disney. Asi zatím pravděpodobně přichází v úvahu jednodenní, páč kdybych nenašla parťáka k sobě, tak ten dvoudenní vychází na nějakých 370dol, protože bych měla pokoj jen pro sebe a to zas takový luxus nepotřebuji. No uvidíme, jak to nakonec vyjde.
     Ještě ve středu večer byl neoficiální sraz au-pair u nás ve Wayne ve Strabucks. Úplně mě překvapilo, že se nás sešlo asi 12. Byla to i malá rozlučka pro Debby (holčina z Holandska), která to zabalila po 4řech a půl měsíce vyloženě z důvodu, že jí to strašně nebavilo. Ona sama říkala, že měla super rodinu (do té doby než jim oznámila, že končí), takže pro ní by rematch nic nevyřešil. Prostě tady jde vidět, že ta práce není pro každého. Fakt budoucí au-pair počítejte, že brzké nadšení tak po dvou..třech měsících opadne a práce začne být hrozně nudný stereotyp s větčným opakováním příkazů pro děti, které je povětšinu stejně ignorují. Jinak ještě po té kávě ve Starbucka mi byla jedna věc líto. Já jsem byla pozvána a tak jsem přišla, ale objevily se tam dvě holčiny, které pozvány nebyly a pravě jim bylo hodně líto, že přišly jen náhodou a vidí hodně holek ze svého clusteru. Přišlo mi to od holek, který o tom meetingu rozesílaly zprávy nefér, že třeba daly vědět někomu, kdo bydlí 15mil od nás a holkám, které jsou přímo z Wayne nebo 2 mile od Wayne se vědět nedalo. Mně osobně by to bylo hrozně líto, kdybych byla v kůži těch holek. No nic, já jsem jim pak napsala, že jsem jen přišla, protože jsem  byla pozvaná a když bude někdy další plánované kafe, tak jim dám určitě vědět.

No moc smysluplného jsem toho nenapsala, ale aspoň už mi jen chybí dopsat příspěvek k uplynulému víkendu a budu mít hotovo. Jinak se ještě snad v brzké době dostanu ke vsuvce o mém balíku pro mojí rodinu z ČR a naopak o balíčku, který putoval pro mě. To je taky docela "dobrá" story.

Fotka:
Promiňte, ale jinou fotku z uplynulého týdne nemám - tady je jedna z mé snídaně - skořicová vafle, s borůvkami, přelitá javorovým sirupem - ňamka :)

úterý 17. ledna 2012

Víkend 7.1. - 8.1.

....no do prdele....promiňte, že si takhle ulevím, ale právě se mi smazal už tak do poloviny napsaný příspěvek. Kdo píše blog, tak ví, že to skoro není možné, páč se vám příspěvek, skoro každých 5sec automaticky ukládá, ale prostě to nepočít s tím, že se to omylem celý zabarví, vy pak zmáčknete nějakou klávesu, v tom je to fuč a když je to fuč, tak se vám prázdné fuč zrovna uloží. No nic..musím začít znovu a aspoň nemusím vymýšlet úvod :)

     Kdo četl můj předešlý příspěvek, tak ví, že jsem neměla úplně nejlehčí týden, takže když přišla v pátek pozvánka od Páji na relax movie night, tak jsem si s radostí sbalila můj "backpack" a pelášila k ní, aspoň na chvíli neslyšet ty věčné hádky/rvačky těch mých zvířat.
      Po příchodu k Páje jsem byla vybavena brambůrky a Colou, připravil se mi pelech a vybral se film - In Time -. Je to akční sci-fi, takže trochu mimo realitu, ale mně se to opravu dost líbilo. Na to se navázalo posledním dílem Rychle a zběsile, ale to už bylo úplně mimo, že nechápu, kdo takové bejkárny vymýšlí. Takže asi po půl hodince, jsem si polehoučku zahrabala do peřin a šla radši spát. Fakt mě to nechytlo ani náhodou.
     V sobotu se relativně vyspávalo..tedy asi tak do půl 10, ale jelikož poslední dobou moc nemohu spát dlouho, i když bych někdy mohla, tak půl 10 je ještě krásný pozdější čas. Naplánoval se ice-skating, pak si jít po sportovním výkonu někam napapkat a konečně přišel čas na už asi 2x odložený film The Girl With Dragon Tattoo. Já osobně mám načtenou i knihu a trochu jsem se bála, že mi tam budou některé věci z knihy chybět, které bych zrovna byla zvědevá, jak udělají. Film mě hodně překvapil...pozitivně. Viděla jsem švédskou verzi filmu, která se mi až tak nelíbila, ale tady jde vidět, že asi měli prachy a docela se jim to povedlo. Domů jsem se mohla dostat kolem půl 11 a vážně měla enegrii na maximálně rychlou sprchu a zaplout do pelechu.
    Na neděli byla domluvená Philla s holkami au-pairkami tady z okolí. Nakonec to většina odřekla a zbyla jsem jen já a Veronica - SWE. Zašlo se na Franklin Brige - taková mini napodobenina Brooklinského mostu z NYC :). Chtěly jsme si zahrát mini-golf na Franklin Square, ale mají teď přes zimu všechny atrakce uzavřené. Škoda no. Tedy já budu mít ještě příležitost zahrát si až zas bude sezona, ale Veronica už za něco málo jak měsíc odjíždí domů, tak té to trochu mrzelo. Vydalo se na South Street, kde nás ještš před plánovanou prohlídkou Magic Gardens přepadl hlad. Zašlo se do nějého něco jako bufetu. Prostš né "table service", ale jídlo se objednalo podle nabídkové tabule ze stěny, posadilo se, čekalo se než vám to připraví a pak na vás zakřičí, že máte hotovo a vy si pro to zajdete. Výběr toho bufáče se odklonil od toho, že když jsme tak nějak pročítaly jídeláky, kam zajít tak tady nám při pročítaní byl dán voucher na hranolky zdarma :D. Pak, už se pokračovalo do plánovaných Magic Gardens. Jsou to v podstatě udělané různé ornamenty ze skla a různých starých krámů, které by normálně člověk hledal maximálně na smetišti (jako třeba rozbité láhve, stará rezavá kola atd..). Vypadá to moc zajímavé, ale chtěli tam vstupné .. sice jen 5dol, ale naším hlavním cílem dne byl Franklin Institute, kde se vstup pohybuje kolem dvacky, tak jsme si řekli, že se pokocháme jen zvenku a pak si tem zajdeme ještě někdy jindy. Ještě při cestě do těch Magic Gardens jsme narazily na obchod "Condom Kingdom", takže jsme tam ze zvědavosti nahlédly a docela se tam pobavily. Samozřejmě, že tam byly na výběr kondomy a různé erotické hračky, ale nás nejvíc zaujaly takové blbůstky, jako třeba lízátka, brčka, tvarovátka na led ve tvaru mužského přirození, dále pečící plechy ve tvaru penisu nebo dámského poprsí. Jako člověk se divil, kolik kravinek na tom světě není :).
     Pak už byl před  námi ten už zmiňovaný Franklin Instutute - nevím, jak to přesně popsat, co je toho cílem .. asi prostě "Science" udělané spíš pro děti, ale kromě toho, že se jen koukáte, tak se můžete i aktivně účastnit. Je tam třeba obrovský model lidského srdce, kterým se můžete projít a vidíte, jak to v tom našem srdci vypadá, kde je to ještě autenticky doprovázeno zvukem tlukotu. Nebo tam třeba byly seřazeny modely zvířecích srdcí, od malinkatého už nevím čeho, až po obrovské srdce velryby. Nebo teď si tak namátknou vzpomenu, že jste se tam mohli vyfotit a ono vám to ukázalo, jak zhruba budete vypadat za 5/10/15/20/50 ...let. No upřímně doufám, že to tak úplně nebude, páč tím pádem chci umřít mladá :D :D.  Bylo tam toho spousty, spousty .. rozděleno do několika kategorií - př - Franklin Air Show, Electricity, Train Factory, Sports Challenge a spousty dalšího a dalšího. Měly jsme zaplacený nejlevnější okruh bez dinosaurů a Imax projekcí a i tak nám to trvalo projít asi 3hod a to ještě tu poslední hodinku jsme byly dost uchozené a moc tomu nedávaly. Obě jsme se shodly na tom, že bylo dobře nebrat si ještě dinousary, o kterých se dost přemýšlelo. Já už bych to stejně nedala.
     Zase tedy mám za sebou víkend, kdy se člověk nestačil nudit, což mám strašně ráda, ale na druhou stranu to vždycky tak rychle uteče, že pak je zas neděle večer a vy víte, že zítra vám bude řinčet budík v 6am a celý pracovní týden máte před sebou. Opravdu neděle večer nepatří k mým oblíbencům.

  Fotografie
- je jich poněkud víc. Nějak jsem se nemohla rozhodnout, které vyřadit a to jsem jich ještě plno s těžkým srdcem vyřadit musela nebo bych vás unudila k smrti.
A jde se bruslit
Jedna společná s Pájou
Zasloužený hambáč po dvou hodinovém bruslení :).

Prostě Philla
Našla jsem tam i část, která mi architekturou strašně připomíná Londýn - stesk! :/
Tak nějak se potkal cestou i hřitov, tak se tam zašlo.

Pár fotek z Condom Kingdom
Brčko
Veronica a lízatko
Pečící formy
Láhev na vodu :D

Magic Gardens
------------------
Tohle už je jen "random wall" nějakého baráku ve Phille

Franklin Institute
Modely zvířecích srdcí
Obrovský model lidského srdce, kterým se dá i procházet

Ve stíhačce
Tady se mělo cítit, že vás to trochu nadnáší - já nevím, moc jsem toho necítila :)
Model starého vlaku
Dobová nádražácká kancelář
Bota Shaquilea O'Neala (basketbal - kdyby někdo nevěděl)

pátek 13. ledna 2012

Pracovni týden 2.1 - 6.1

       Moc..moc jsem se těšila, až budou děti ve škole a vše se zaběhne do normálních kolejích, jenže nevím co se se mnou dějě, ale nějak mě poslední dobou začíná hodně věcí vadit. Nebo nevím, prostě si připadám taková neveselá a v podstatě to pokračuje i tento následující pracovní týden. Připadá mi to, že jsem se dostala na začátek svého pobytu a zase se nemohu dočkat kdy bude víkend a já dětičky neuvidím. Dá mi strašné přemáhání nevypěnit a nezačít na děti řvát a někdy mám 100 chutí s nimi zatřást, ať se už panebože poberou a začnou aspoň reagovat na mé otázky.  Strašně mi vadí, jak musím každou věc milionkrát opakovat a děti si stejně dělají úplně co chtějí, dělá jim za obtíž rozhodnou se co chtějí ke snídani, ke snacku, k večeři a milion dalších věcí.  Když jsem jednou zkusila je ignorovat a prostě něco uvařila, tak mi řekly, že na to nemají chuť a jíst nebudou a pak furt jen křičely, že mají hlad, takže to už praktikovat nebudu.

No nic, musím se nějak zas naladit do normálu a přestat si jen stěžovat.:)

     Jinak to, že mám takovou náladu hodně zapříčinil minulý, docela dost náročný týden.  Jak už jsem se zmínila, já musela pracovat i v pondělí, kdy hodně holek mělo off. Vůbec to rodičům nezazlívám..bylo pondělí, pro mě normálně pracovní den. Oni měli volno a dali se do uklízení veškeré vánoční výzdoby po baráku. Pokud moje příspěvky sledujete pečlivěji, tak tady v USA to chodí tak, že hodně rodin zdobí stromeček na začátku prosince a hned po novém roce ho sundávají. Naproti u nás v ČR - třeba v mé rodině zdobíme stromeček 23.12. večer a měl by se sundávat 6.1. Nepopírám, že se to někdy u nás přetáhne. Takže v podstatě ten den vypadal tak, že aspoň jeden rodič byl se mnou v baráku, takže kdyby jako hodně-hodně chtěli, tak by ten den určitě zvládli i bez mé pomoci. Co --já  dělala? V podstatě jen dětem připravovala jídla a oni si furt chtěly hrát s elektornickými hrami a moje veškeré návrhy ignorovaly. Takže já ten den vesměs proseděla na gauči, s knihou nebo ipodem a dávala pozor, aby nedošlo k nějaké roztržce.
     Nastalo pro mě tolik očekávané úterý a pro děti škola. V ten den jsem vůbec neměla problémy s Cotonem, ale zase si to vynahradila mladá. Jako v tak protivné náladě jsem jí ještě nezažila. Nic se jí nelíbilo.. když nepřišla ke snídani, tak jsem jí šla probudit a první co na mě spustila byly slova "Vypadni, jsem unavená, do školy nejdu". takže pro představu v takovémhle tempu se odehrával celý den. Na mojí připomínku, ať si jde vyčistit zuby odpověděla "Nejdu, je mi zima". Jako takhle se chovat mé dítě, tak už je pod studenou sprchou, ať se probere a uvědomí, co vlastně dělá a říká. Při normálních dnech si udělá bez vyzvání úkoly, který jí zaberou asi tak 15min. To úterý uběhla hodina plného připomínání, aby si šla úkoly udělat, nevím, kolik nad tím strávila, ale každopádně je asi moc neudělala, páč s ní ještě pak večer bojovali rodiče. Dokonce na ní i začaly docela řvát a ona pak brečela jak kráva. Upřímně vám musím říct, že jsem jí vůbec nelitovala. Co ten den předváděla bylo hrozné.
    Další den začal tím, že se HM rozhodla, že jí nebude dávat jeden z těch medicínských prášků, které každé ráno dostává. Prý to může být příčina toho, že je tak "moody". Každopádně ráno se mi Bailey docela držela, ale zase se neudržel Colton a dostal jeden z jeho záchvatů. Opět už po 150-té byla příčina počítač. Po tom, co jsem sním byla nahoře v patře než si vyčistí zuby (nesnáší být v patře sám a tak tam vždycky někoho musí mít) - upozorňuji, že nám čištění zubů zabralo asi 3min a byli jsme zase dole a Colton viděl Bailey na počítači  a začal si vynucovat svůj "turn" .. když jsem mu řekla, že to není fér, že Bailay na tom počítači je asi dvě minuty. Stanovola jsem, že tam bude ještě dalších deset a pak bude mít on 10min než se půjde do školy. To prostě neunes a začal mě mlátit, kopat, plivat po mě a házet věcmi  všude okolo. Já tedy dost v obtížích přežila těch 10min, když jsem chránila Bailey, aby nemlátil ještě jí ..v tom si ještě vykoledoval, že on žádných 10min na počítači nebude mít, kvůli tomu jak se chová. Každopádně se těch zbylých 10min než se muselo odcházet do školy, strávilo s Bailey v mém pokoji. Colton se docela uklidnil a neděla už až takové drahoty přímo při odchodu. Odpoledne se zase situace změnila .. Jax měla kontrolu na rovnátka, takže se muselo vyrazit k zubaři. Zase to mladou raplo a v podstatě to pokračovalo v duchu předchozího dne. Úkoly ještě neměla hotové, když se rodiče vrátili z práce. Zrovna přišli v momentu, když jsem jí tam zkoušela něco vysvětlovat a přišla jsem na docela zajímavou věc. Tady v Americe počítají na prstech od ukazováčku .. jako že když u nás chcete ukázat jedna, tak ukážete palec a tady je to ukazováček. Ani já ani holka jsme nemohly pochopit,  proč to každý máme jinak. To jí aspoň na chvíli rozptýlilo a pak relativně dodělala úkoly v pohodě.
    Čtvrtek byla krize největší z největších. začnu asi s Bailey..to je ještě to lepší. Nevím, kolik z vás četlo mé předešlé články, ale už jednou jsem se tu zmiňovala, že holka má nějaké prášky na to aby moc nejedla, protože  když byla malá tak měla tendence k přecpávání. No a jak jsme od středy přestali brát jeden z těch prášků, tak hádejte jaký to byl? Fakt jsem to poznala i já.  Byl to přesně ten co jí má zabránit přejídat se. Takže můžu říct, že to účinkuje docela rychle .. nálada se jí relativně zlepšila, ale neumíte si představit kolik toho do sebe začala cpát. Prostě sní něco a za 5min si jde pro něco dalšího. Jenže už jednou jsem měla takhle problém, že se mě přejedla a pak jí bylo blbě, takže se musí hlídat. No a ona to ví, takže si krade jídlo a schovává se sním do různých koutů a tam to pak jí. No takže tenhle den byl ve znamení jí neustále hlídat, aby se nepřecpávala. Já pak ale musela furt dokola poslouchat, jaký má hlad. Tohle tedy byl ještě slabý
odvar toho, co předvedl Colton... dostal nejhorší záchvat, co jsem zažila a podle Mr. Markových slov on také. Já to naštěstí neschytala, všichni jsme se tak nějak šli schovat a Mr. Mark se ho snažil uklidňovat, ale i on se musel jít na chvíli schovat. Vyvázl z toho, asi tak s třemi kousancemi, takže si to představte. ..... A víte proč to začalo?? Zase v tom byl počítač. Tentokrát ho naštvalo, že mu nešlo přenést video z nějakých speciálních brýlí, právě do počítače. Já v ten večer měla domluveno, že s holkami zajedeme do jednoho kaféčka, kde se střídali různí interpreti a na živo zpívali. Takže co přišli rodiče, tak měli s Markem docela dost dlouhý rozhovor a Veronica která mě vyzvedávala, tak chudák musela asi 20min čekat na SMS, abych jí dala vědět, že mám konečně off. Asi si umíte představit, jak jsem se těšila, že aspoň na chvilku z toho blázince vypadnu :/
    V pátek začal u nás v baráku nový režim. Rodiče dětem zakázali na celý měsíc veškeré elektronické hry. HF se mnou byl v baráku celé ráno, asi pro případ jak na to bude Colton reagovat. Asi se s tím smířil a dokonce mě požádal, jestli si s ním nezahraji ten "air hocky" co jsem mu dala k Vánocům. Takže jako dost překvapující klidné ráno.  konečně bez veškeré elektroniky. Tedy..kromě TV .. tu mohou.
      Takže asi tak, asi si umíte představit, že to bylo dost náročné, i HM se mi za to omlouvala, ale ona za to nemůže. Úplně mi spadl kámen ze srdce, když jsem asi v 6:30 dostala padla a já pak 10min ležela na posteli a přemítala si, že asi fakt tu ten jeden rok postačí.

Pár fotek:
Víte, jak se o USA říka, že tu je vše velké, tak zrovna melouny jsou horzně malinkaté. Mají je naschvál takhle vyšlechtěné a ještě ke všemu s minimem pecek.
(na té fotce, to není tak úplně vidět, ale fakt velikost toho melounu udržíte v dlani jedné ruky)

Jinak tady vsuvkou jeden z mých obědů :). Je to tortila opečená na pánvi na másle, namazaná honey_hořčičí a plněná grilovanými kousky kuřete (už kupované) a sýrem - fakt dobrota :).
Tady je foto z kaféčka, jak jsme byly s holkami ve čtvrtek večer. Většina "artists" byla normálních, ale tenhle hrál na nějakou pánev, nebo jak tomu říkal. Každopádně zajímavé vystoupení. 
A tady, koho zajíma je asi 30sec. ukázka jak ta pánev, na kterou se hraje zní :)

pondělí 9. ledna 2012

Hledá se parťačka na relax týden na Floridě

     Ahojky, tento příspěvek je pro au-pair, které jsou už tady v USA. Chtěla bych se zaptat, jestli by někdo neměl náhodou zájem prožít se mnou jeden z vacation týdnů. Jednalo by se o datum 3.3. - což je sobota do nějakého 11.3. což je neděle. Já už tu v tu dobu budu už skoro 7měsíců a určitě bych si zasloužila nějaké sluníčko.
     Přemýšlím, že bych chtěla zajet na víkend (dva/tři dny) do Orlanda do Disney a pak zbytek strávit na pláži v Miami a prostě si pořádně odpočinout od dětiček.
     Měl by někdo zájem podílet se na podobném zážitku a trochu pomoc s organizací? Ve dvouch se bude všechno lépe plánovat :). Tak nějak za čtrnáct dní by se vrhlo na organizaci a bookování. :)
     Prosím pište sem do komentářů..popř na FB (Michaela Bubakova) nebo email  (odmyslete si závorky - mám to kvůli spamům).


 + 


Silvestr v USA

     Kdo ode mě očekává popisování nějakých  bujarých, klubových oslav nebo trávení společného večera s Lady Gaga, Justinem Biebrem ( :D :D) nebo tím raperem, který prý má teď song s každým slavným zpěvákem, na Times Square, tak ho asi dost zklamu. 
     Už nějaký čas, jsme plánovaly společný silvestr s Pájou. Tedy její rodinka odjížděla za Novým Rokem do Bostonu a tak Pája dostala povolení využít host rodinky barák "v rámci možností" podle libosti. Dokonce Páje a i mně bylo nabídnuto jet s její host rodinou do Bostonu, ale jelikož odjížděli už ve středu večer a já musela pracovat, tak to nepřipadalo v úvahu. Pája si furt hrála s myšlenkou nějakého toho klubu ..to já jí na fétŕovku řekla, že bych se neúčastnila. Já nevím, možná už jsem fakt stará, i když Pája je ještě o něco starší :D , ale myšlenka Silvestra v přecpaném klubu, kde by nebyla možnost si ani moc sednout a pravděpodobně by tam hráli "shit" hudbu není moje představa trávení Nového Roku. Nakonec se dohodlo, že se tedy udělá Silvestr u Páji.
     V sobotu jsem si nenastavovala budíka a vyspala se do růžová. Poprvé po více než čtyřech měsících mě nevzbudil řev dětiček. Dala jsem si sprchu, tak nějak zkulturnila a vyrazilo se. Moje host rodinka zrovna přijela z Baltimore,takže jsme si popřáli do Nového Roku a já valila pryč. Mohlo být chvíli po poledni a po několika hodně mrazivých dnech na mě dýchlo úplně jarní počasí. Nekecám, na sluníčku mohlo být kolem 16 stupňů Celsia. Donutilo mě to sundat zimní bundu a mohlo se chodit jen tak ve svetýrku.
     Po doražení k Páje jsme si udělaly seznam co bude potřeba koupit a vyrazilo se na nákup. Mezitím nám přislíbil účast Martin (SVK) a jeho spolubydlící Tomáš také (SVK).  Toho jsem ještě neměla možnost potkat. Pak ještě někdy na večer bude dorážet Jiřka. Holčina, o které jsem se tu už také zmiňovala. Bydlí poblíž Atalntic City, jednou mě přijela do Philly navštívit na víkend a hlavně tak nějak tu je na turistické vízum a u toho pracuje, což by zrovna neměla. Ona původně měla trávit Silvestra v NYC, ale lidi s kterými měla být jí na poslední chvíli řekli, že pojednou do Virginie, takže se mě zeptala, jestli by nám nevadilo, kdyby se přidala k nám.
     Po nákupu se začalo pomalu s přípravami. Přece jenom nás nebude kupa, takže se udělal talíř jednohubek s česnekovou pomazánkou. Naaranžoval se talíř se zbylého cukrovím, nakrájel se sýr s crackers a hroznem, nějaké ty brambůrky atd. Já jsem u toho ještě zvládala skypovat s domovem, kdy jsme se dohodli, že se zkusíme spojit kolem 12:15am českého času. Nadále jsem si popřála vše nej do Nového roku s mojí kamarádkou z Anglie, žijící teď už ve Švýcarsku s manželem a krásným synem. Pak se vyzvedla Jiřka, začalo se pomalu popíjet, udělaly jsme si pizzu k véče, aby nás ten alkohol hned nezničil. Mně se podařilo spojit se ségrou přes skype na její telefon a tak nějak jsem si popovídala s našima a všemi znáními, kteří byli v blízkosti. Slavili příchod Nového roku na sjezdovce -  na Bubákově :D.
     Po půl desáté dorazili kluci .. a prostě se tak vesele povídalo, pilo, měli jsme zapnutý přímý přenos z Times Square a asi jsme se měli o něco líp než mí kamarádi, kteří se rozhodli trávit příchod Nového Roku právě v NYC. Po SMS nám dávali vědět, že ti šťastnější byli na nějaké 52th ulici - kdy hlavní dění bylo asi tak o deset bloků blíž. Další skupina mých kamarádů byla na 57th ulici. Asi si umíte představit, že toho moc neviděli a máte naprostou pravdu. Viděli úplný ho... Takže pro ty, kdo by chtěli jednou trávit Silvestra v NYC na Times Square - přijďte tak o dva dny dříve a pak asi budete mít šanci. Ale nepočítejte moc s tím, že si budete moc odskočit na záchod nebo popíjet alkoholické drinky. Jsou tam prý kontroly, takže se toho moc nepropašuje.
    Každopádně nám čas plynul velice rychle .. o půlnoci se bouchlo šampaňo, zapilo se to a nadále vesele povídalo. Vydrželi jsme asi až do 4:15am. :). Nemůžu říct, že bych byla hodně opilá, prostě jsem se dostala do takové té, příjemné, povídací nálady.
     Do postelí se dostalo tedy už dost nad ránem a k mé smůle mě kolem desáté ranní probudil takový ten vyschlý krk. Musela jsem se jít napít a až bohužel neusnula. Tak nějak se probudily i holky, povídalo se, šlo na snídani. Můžu říct, že se paní kocovina ani nějak nedostavila, jen jsem byla taková přešlá..nevyspalá ..prostě unavená. Šlo se koukat na pohádku, vybrala se nějaká novější se Šafránkovou - jméno po mne nechtějte. No mé tělo si řeklo o své a já to ve čtvrtce zabalila a zase usnula.. Probudila jsem se chvilku před koncem, takže toho z příběhu moc nevím, ale stejně všichni žili šťastně až do smrti. :).
    Nakonec se vzdala myšlenka jít do kina na The Girl With Dragon Tattoo, která se nadhodila v pátek, když Pája musela na bejbáč. Všichni jsme byly ve stavu, že by jsme to stejně zaspaly :). Takže se to opět odložilo..pro délku filmu na příští víkend. Pája mě a Jířku odvezla k nám, měla nějakou rodinou večeři s přibuzenstvem host rodinky. Jiřka u nás chvíli pobyla a Pája jí zas vyzvedla, páč přespávala u ní ... Jiřka ani Pája druhý den ještě nepracovaly, takže si mohly o jeden ten užívat déle. :). Já to po Jiřičném odchodu za chvilku vzdala a šla chrupkat :).
 
Takže asi tak, žádná mega párty nebyla, ale mě to maximálně vyhovovalo.

Fotečky:  
Vše ze Silvestra
 Pája - Já
Pája - Jiřka
Tohle mě docela pobavilo - Budvar se v USA prodává jako Czechvar
Naše holčičí trojka
Pánové si vzali na starosti šampáňo
Novoroční foto s Jiřkou a Martinem
Holčičí novoroční foto

pátek 6. ledna 2012

Vanoční "prázdniny" ???

     Počítám, že v rychlosti bych shrnula mé vánoční "prázdniny". No prázdniny ... prázdniny, jak pro koho, že?. Dětičky si je pravděpodobně užily, u mě to už zas tak slavné nebylo, páč to vesměs znamenalo, práce od 7am do 7pm.
     Pondělí jsem měla ještě relativně volno. Začínala jsem až kolem třetí odpolední, kdy si mé rodičovstvo  odskočilo na film do kina. Chtěli shlédnou The Girl With Dragon Tattoo. Na kolikrát nakonec museli jít do kina, aby to viděli celé popíšu za chvíli.
     Ráno v pondělí mě Pája vyzvedla, že od její HM dostala dvě Give Card k vánocům do obchodů, tak se chtěla zajet podívat do King Of Prussia Mallu. Strávily jsme tam asi hodinku a půl. Nic se nevybralo. Oni ona - ani já jsme v sobě nenašly takovou tu potřebnou shoppingovou náladu.  V autě mi ještě řekla, že mě její HF zve na povánoční párty k nim domů, která se konala od 12:30pm. Takže se jelo rovnou k nim, tam se chvíli pobylo a pak jsem musela přebíhat k nám, aby mohli moji rodiče odejít. Pondělí mi proběhlo naprosto v klidu.. pracovala jsem asi 4hodky a byl šmytec. 
    Úterý už rodiče normálně pracovali, ale od nějaké 11am do 5pm byl s námi MR. Mark a jelikož děti byly ještě relativně natěšené z dárků, tak si vyhrály sami a ani se moc nehádaly. Úterý mohu také považovat, za úspěšný den. Colton zvládl dohrát tu svoji Big Hunting Game na Wii. Nechápu, jak hra asi za 80$ může mít jen tak málo k hraní. Tedy, ona na té hře je asi nejdražší ta pistole, co k tomu musí být, ale i tak jako.. za 80$  a hra je dohraná po 3dnech??. a to zas nemohu říct, že by u toho trávil od rána do večera, prokládal to ještě počítačem a Nintendem DS   :D :D :/
      Ve středu už to žádná sláva nebyla. Při odchodu host otce do práce mi bylo oznámeno, že dnes přichází Beverly (cleaning lady) - a že by bylo dobré vzít děti do kina. Byl mi doporučen Tin Tin. HF odešel a Colton dostal záchvat, že nikam nepůjde. Když jsem mu oznámila, že není na výběr, že prostě půjde a budeme odcházet asi za hodinu a půl, aby byl barák prázdný pro Beverly, tak si asi už umíte představit ten oheň na střeše. Fakt to bylo asi nejhorší, co si vůči mně zatím dovolil. Začal mě mlátit, kopat a už to nebyly jen náznaky, ale opíral se do toho celou svoji silou, začal po nás všech plivat, kousal a začal kolem sebe házet všemi věcmi a dokonce, kdybych nedávala pozor, tak by mě trefil asi 3kg knihou do hlavy. Všichni jsme se sbalili a šli do mého pokoje, počkali asi 10min a pak už byl zas klid. Ale co vám mám povídat .. sice se mi omluvil, ale prostě kdyby byla možnost ho hodit pod studenou sprchu a zavřít ho do jeho pokoje na zámek, to by možná nakonec pomohlo, páč tohle věčné ustupování, podle mě nikam nevede. Co má za smysl, že když nebude po jeho, tak jako všichni musí utíkat??. MR Mark dorazil asi hodinu po tomto incidentu a jak už byl pak kluk srovnaný s myšlenkou, že jde do kina, tak už žádné problémy ani nedělal a nakonec se oboum dětem film moc líbil. Vybrala se i 3D projekce, protože jedinýTin Tin, který hráli né v 3D byl až pozdě odpoledne a to už nemělo cenu chodit, protože by byla uklizečka pryč. Sice mi  HM minule říkala, že na 3D kvůli ceně nemám chodit, ale po textování s HF nám bylo 3D povoleno. S Jax to bylo také docela na zabití .. páč mi řekla, že Tin Tin je pro dětičky a že ona na něj rozhodně nepůjde. Po textovce jsem se ptala HF, jestli ji mohu nechat doma, když nechce jít. Ten jí to nedovolil a co myslíte, jak to vyřešila?? 20min volala s HM a nakonec si sehnala nějakou kamarádku a bylo jí dovoleno si jít  na MI 3. Jako mě by to bylo šumák, ale ona je fakt strašná potvora a vždycky si nějakým způsobem vynutí to co chce, tím, že ze sebe udělá strašnou chudinku. 
    Ve čtvrtek rodiče pro děti připravili jednu z her co Bailey dostala k Vánocům. Podstatou té hračky bylo, vyrobit si želé pavouky a pak je strčit třeba do mlýnku, nebo takové drtičky nebo je prostě rozřezat. Takže jako "super hra". Samozřejmě, že se k tomu potřebovaly takové ty největší buřtí baterky a ty jsme doma neměly. Takže co došel MR Mark a ten den také Dilit (další psycholožka), tak se vyrazilo na nákup baterek a pak se ještě vzaly děti na zmrznu do Mc Donaldu. Relativně se tím zabilo dost času a polovina dne byla za mnou. Potom, co se vrátilo domů, tak se děti pustily do tvoření těch slizkých pavouků. Samozřejmě začaly první hádky a boje, kdo si bude dělat prvního pavouka...že se to dělá jinak a tak. Ještě to byla hračka, která dělala strašný bordel..ten sliz pak všude tekl, takže se musely všude dát noviny -  jako samozřejmě jsem lítala jak dement a hlídala, ať se nic neušpiní. Fakt hračka,za všechny prachy, kde se muselo vyhodit 12 dol. za baterky a způsobila akorát hádky a bordel. Strašně nápomocné,co si budeme vykládat.  Na druhou stranu musím říct, že je aspoň na chvíli odpoutala od různých počítačových, Wii a Nintendo DS her. Takže jedno malé bezvýznamné + si to zaslouží.
     Někdy ve středu mi HF povidá, že budou v pátek ve 3pm odjíždět na den do Baltimore za příbuznými. Takže až odjedou, tak budu mít padla. Strašně jsem se těšila, jak mi to snad rychle uběhne. K tomu ještě ve čtvrtek večer HF oznámil Bailey, že s ním půjde do práce. Ztropila strašnou scénu.. že já bych se asi neudržela a jednu jí střelila, kdyby se ke mě takovýmhle způsobem chovala, ale tak nakonec se s tím smířila, takže já měla opravdu vidinu klidného dne, kdy jsem věděla, že největší příčina hádek a bitek bude pryč. Až do nějaké půl jedné šlo všechno úplně jak po másle. Dokonce se neúčastnil ani Mr Mark, páč na něj skočila zas nějaká nemoc. (už asi po páté), ale fakt žádné problémy jsem řešit nemusela. Trochu jsem pak měla s  HF malé nedorozumění ohledně "quiet time"- řekl mi, že ho děti budou mít od 1pm. Pro děti to znamená, žádné elektronické hračky .. holky musí jít do svých pokojů - buď si číst nebo spát a mladej si může postavit bungr a spát v něm v obýváku nebo jít k sobě nahoru. No nic, pak slyším, jak se Jax právě baví s HF a přišlo mi, že to nějak kombinují a přesunuli "quiet time" na druhou hodinu. Jenže když jsem pak ve dvě zavelila, že jako "quiet time", tak Jax na mě, že ne, že ve dvě je konec, takže i když byly relativně v klidu, tak si furt hraly na těch elektroakých blbostech a když HF přišel z patra dolů, tak ne mě, že děti tedy žádnej "quiet time" neměly, že? Byl takovej nějakej nabručenej. A pak chvíli před tím než odjížděli, tak se mě ptal jestli jsem dala Bailey oběd, co přišli domů. Já, když jsem se jí ptala, tak mě osobně řekla, že jedla a nemá hlad. Takže jsem mu řekla, že jsem jí sice oběd nedala, ale že mi tvrdila, že jedla, takže poslední hodinka mé pracovní doby byla taková pochybná, ale co.. oni odjeli a byl klid.
     Pája mě pak hned na to vyzvedla, šly jsem si na jídlo a já si ještě dojela pro Ben & Jerrys zmrzlinu, dala si 40ti minutovou vanu, kdy jsem si mohla plácat s vodou jak jsem chtěla, páč jsem ji nikomu vyplácat nemohla a měla jsem se náramně famfárově. Původně bylo naplánováno, že si právě také zajdeme na The Girl With Dragon Tattoo, ale Pája byla na poslední chvíli požádána sousedkou o babysitting, takže jsme to přesunuly třeba na neděli na Nový Rok.
    A abych vám ještě dopověděla, jak to dopadlo s mými host rodiči a jejích kinem ... no, Pate omylem kouknul na program kina stejnojmeného městečka, ale kdesi u LA. Když dorazili do kina, tak v tu dobu zrovna žádný vysílací čas pro jejich zvolený film nebyl. Museli by čekat asi dvě hodiny. Nakonec si zašli na MI 3, s tím, že další den končí brzy v práci a zkusí štěstí znovu. Další den si sice zkontrolovali správné město a čas, jenže 20min před koncem vypli proud. Čekali na naskočení asi 40min a pak to vzdali a konce se tedy opět nedočkali. Nakonec to tedy dopadlo tak, že tuto středu jsem byla nečekaně požádana o babysitting, že by si zašli jen na konec filmu, pokud by mi to navadilo. Já neměla nic v plánu, takže mě to bylo jedno. Doma bych byla tak nebo tak. Když se rodičové asi  po hodince a půl vrátili, tak mi Pate dal 20dolarů. Já je ani nechtěla, páč děti v tu dobu už stejně byly v postali a já to proseděla na gauči s počítačítačem. HF se nedal odbít a ty peníze mně vyložene vnutil. No nic .. další den jsem si zaskočila do TJ Maxx pro kabelku, kterou jsem tam měla už nějakou dobu vyhlídlou :D :D.
      Takže asi tak, k minulému pro děti prázdninového týdnu a trochu vsuvkou také tomuto týdnu. Pro mě to rozhodně žádná procházka růžovou zahradou nebyla.

Fotka:
Tady jenom malá ukázka toho, jak si děti váží dárků.  Opravdu jsem si v minulém příspěvku nevymýšlela, že jich je dobrá čtvrtka do týdne rozbitá.

PS:  Zrovna nedávno jsem tak přemýšlela, že kdyby nebylo kluka, tak bych teď už mohla říct, že bych na 90% přemýšlela o prodloužení, ale s ním to ani příští rok lepší nebude a nevím, jestli mám na to, dva roky snášet ty jeho záchvaty.

úterý 3. ledna 2012

Vánoce v USA

     Sice dnes ráno byla brzká vstávačka, ale ani si neumíte představit jak jsem šťastná, že jsou děti ve škole.

     Abych se tedy vrhla na napsání pár slov k Vánocům, které jsem tady v USA zažila. Hned na začátku se vám přiznám, že oproti Díkuvzdání, kdy jsem byla opravdu nadšená, tak samotné Vánoce mě nějak neuchvátily. Není to tím, že jsem neměla Vánoce na které jsem z ČR zvyklá, ale když se nad tím tak zamyslím, tak to tomu také možné trochu přidalo. Trošku se mi postesklo po takových těch našich českých přípravách, kde už od začátku prosince vás provází vůně cukroví a hodně mě chyběl takový ten náš typický vánoční den s těmi všemi přípravami. Příprava mís s cukrovím, ovocem, poslední dobalování dárků, příprava štědrovečerní večeře a tabule. Vůbec jsem se nějak nedostala do takové té vánoční nálady, i když v podstatě tady jsem měla zas po letech jistotu, že dostanu něco o čem nevím. Poslední léta v ČR mi všichni dávali předem peníze a já si pak dárky pro sebe nakupovala sama. Jen mamča pak ještě dokoupila něco malého, aby bylo aspoň nějaké překvápko.
     Abych to dlouho neprodlužovalo, co mě zklamalo nejvíc je chování dětí tady v USA. Oni sami o sobě očekávají, že dostanou kupu..a když myslím kupu, tak jsou to fakt hromady dárků. Když vidí, že je dárků nějak pomálu, tak si stěžují, že toho bylo loni víc. No a jak toho dostávají nehorázné množství, tak si ničeho vůbec neváží. Typla bych to, že dobrá 1/2 dárků zůstane někde v zapomnění, někde se zastrčí a děti je ani jednou nepožijí - možná jednou.  Další čtvrtka se rozbije hned první týden - páč se děti začnou rvát a klidně po sobě hned nějaké ty hračky ze vzteku hodí, spadnou ze schodů, šlápnou na ně a je po nich. No a ta zbylá čtvrtka je asi tak ta, s kterými si děti vydrží chvíli hrát. Ale když říkám chvíli tak tím myslím opravdu chvinku. Colton - ten můj 8mi-letý si hned první den prázdnin (úterý) začal stěžovat, že kromě Big Hunting Game (hra na Wii - kde se ovladač vloží do jakože lovecké pistole) nedostal vůbec nic zajímavého, že ten zbytek dárků je jak pro mimina. A co myslíte, jak to HF vyřešil???? --> když přišel z práce, tak mu stáhnul novou hru na Ipod Touch. Přitom toho dostal, že by si s tím české děti vyhrály dva roky. On samotný měl asi 3různé hry na počítač nebo Nintendo DS, dostal nějaký lítací model vesmírné lodi Star Wars, takový hyper moderní traktor na ovládání, nějakého mini robota na ovládač a spustu ...spustu dalšího. Třeba s tím mým Air Hocky si ještě vůbec nehrál - ani si neumíte představit, jak třeba mě samotné láká si to zahrát, ale když mu to nabídnu, tak prostě řekne ne a jde si hrát k počítači. A to ho zařadil po rozbalování dárků jako jeden ze tří nejlepších dárků, které dostal. No prostě, tady ty děti jsou tak zhýralé,že by na ně platilo, snad jim jeden rok vůbec nic nedat, aby si začaly vážit toho, co dostávají. Ale to by samozřejmě nepřežily. Fakt by jim stačila dostat tak  1/4dárků, co dostávají, protože zbytek jsou stejně vyhozené peníze a nikdy si s tím stejně nebudou hrát. Jenže to na druhou stranu nejde, prostě by nerozchodily, že by dostaly tak málo. Je to na zabití, co vám mám vyprávět. A to má dvojčata měla ještě 24.12. narozeniny, takže si umíte představit, že oni těch dárků měla, že by je mohla rozdávat dětem v nemocnicích a ještě by jim pořád zbylo.

     Co se týče celého tak nějak vánočního víkendu, tak právě proto, že měla dvojčata 24.12. narozeniny, tak jsme v pátek 23.12. vyrazili na rodinou večeři. Měla jsem na výběr - buď končit v 5pm (místo 7pm jak nejčastěji) a dělat si co chci nebo právě účastnit se večeře. Vydalo se do asi 20min vzdáleného Exton(u) do jedné z rodinky oblíbené mexické restaurace. Nevím proč, ale moje rodinka je na mexické restaurace ulítlá. V podstatě hodně jezdí sem nebo do Chili's - což je síť mexických restaurací rozsetá po celých Státech. Nemůžu to přirovnat k Mc Donaldu, páč jde o table service, ale zas žádný přepych to také není. Mě osobně moc "mexická kuchyně" amerického typu nepřirostla k chuti - nevím, jídlo mi většinou přijde takové neslané, nemastné - občas tedy lehce ostřejší. Colton si beztak dal " chicken and french frides"- takže Mexiko, jak stehno :D.
     V sobotu, tedy dne našich Vánoc v ČR jsem se ráno, kolem desáté sešla s Pájkou, že půjdeme na vánoční kafíčko. Nakonec nám oběma bylo takové vedro, že to u mě vyhrála po domácky vyráběná limonáda a Pája měla také nějaký studený drink. Při odchovu mi HM říkala, že jestli chci, že ve 2pm se bude krájet pro děti cake a ještě přijde jejich bývalá au-pair, která se provdala za Američana a právě, dorazí spolu s manželem. (Není to taková ta typická story, že by si tady někoho nabrnkla, ale manžela potkala v UK, kdy tam studovala po tom, co odjela z USA - docela náhoda, že je zrovna tady z naší oblastí, asi 45/60min od nás. Na rozměry USA je strašně blízko). No nic, to že budu ve dvě doma byla jistota, páč jsem byla s našima domluvena, že ve 12pm mého času, 6pm ČR času se spojíme a tak nějak prožiji štědrovečerní večeři s nimi a hlavně pak tradice v mé ČR rodince je, že se přechází k babičce, která je už bohužel sama, takže strávit aspoň pár chvil s ní. I když letos oslavila 80, tak je ještě schpna přichystat pohoštění a i když jí třeba zveme na vánoční večeři, tak vždycky odmítne. No nic..  s babičkou jsem neměla šanci, co jsem odcestovala do USA mluvit, tak se dohodlo, že ségra vezme počítač a pak se přes skype spojíme. Od Páji jsem dostala misku bramborového salátu, takže si představte, když jsem pak skypovala s našima a oni si dávali do nosu, tak jsem si také mohla symbolicky přidat :). Pak jsem vlastně byli ve spojení, když se rozbalovaly doma dárky, takže mi je pak většinu všichni ukázali přes kameru a pak se tedy přešlo k babičce a ještě jsem s nimi asi hodinku kecala. Nejdřív jsem měla trochu strach, že se mi to bude třískat s tím krájením dortu, ale rodinka někam spolu vyrazila a nakonec dorazily až po třetí hodině a ta jejich bývalá au-pair až kolem čtvrté, pak se kecalo a na krájení nakonec došlo asi ve 3/4 na 5.
     Trochu mě naštval HF - někdy asi týden před Vánoci mi říká, že bude na Christmas Eve menší rodiná večeře a jestli se chci účastnit. Bylo mi blbé odmítnout, tak jsem řekla, že se budu účastnit velice ráda. Důvod proč bych nejradši odmítnout byl ten, že Pája dělala právě řízky s bramborovým salátem a připravila něco jako štědrovečerní večeři u ní, páč její rodinka šla na večeři k příbuzným. Samozřejmě jsem byla pozvaná. Slíbila jsem tedy, že až se s rodinkou najím, tak dojedu, i když po jedné večeři toho už moc nesním. Nakonec to dopadlo tak, že asi v pět třicet co hosté odešli HF zavelil, že si objednáme čínu. Prý je to jedno z mála míst, které je pro ten den k dispozici. Takže jako, já čekala kdo-ví co a oni na mě vyběhli s čínou. No nic - něco jsem si vybrala, snědla asi polovinu a pak přejela k Páje. Dorazila jsem jako první, hned chvíli po mně Maya (Bosna a Hercegovina - do toho večera jsem myslela, že je Srbka - no nevadí :) ). a pak ještě dorazila Ivona, s kterou jsem chodila do školy a s Pájou se už z dřívějška také zná a s ní ještě jedna Kolumbijka. Nakonec jsem se přemohla a přece jenom si ještě dala trochu večeře. Byla i hříbková polévka následoval už ten slibovaný salát s řízkem. Tak nějak jsme si povídaly a kolem jedenácté to mohly ukončit.
     Dvacátého-páteho byl den D pro všechny děti v USA. Mé děti měly dovoleno začít budit zbytek rodiny v 7:30. Klidně by byly schopny vstát i v 6am, ale naštěstí jsou rodiče rozumní a stanovili to na 7:30, s tím, že se na ně tak nebo tak čekalo do 8am. Pocit, jaký jsem já z toho osobně měla  už znáte, ale přece jenom nemůžu jen a jen kritizovat. Fakt jsem musela být hrozně hodná a s dárky se nezapomnělo oni na me. Nejdřív se šlo na rozbalení punčoch. Pete (HF) trochu zavtipkoval, že teď jsem dostala takovou lekci, že sice toho mám v punčoše nejméně, ale zase je nejhodnotnější. Měla jsem tam pár čokoládových bonbonků, takovou postavičku sněhuláka, kde bylo "skoro" mé jméno. Prý hledali to nejblíže možné - takže mě to potěšilo, ale hlavně tam čekala obálka se 100dolarovkou :). Samotné rozbalování dárků tu funguje tak, že se pod stromečkem najde dárek pro každého a pak se od nejmladšího rozbaluje, řekne se od koho dárek je a každému se ukáže. HM, pak sepisuje dárky které děti dostaly od příbuzných, páč se jim pak za to posílají Thank You Cards. Abych se vám pochlubila proč jsem byla moc hodná, tak jsem od rodinky dostala Ipod Touch :), nadále župan, Adidas mikinu, kalendář s fotkami dětí na rok 2012 a pak drobnosti od dětí, jako polštářek, šálu, něco málo z kosmetiky atd.
      Na druhou stranu, tady je právě případ toho, co jsem říkala, že dětem je skoro jedno co dostávají - když Colton rozbaloval dárky, tak třeba řekl "Michaela thnak you so much its awesome", ještě před tím, než to vůbec rozbalil. Takže asi tak. Jak byla kupa dárků obrovská, tak samotné rozbalování zabralo asi dvě a půl hodiny. Mezitím dal Pete (HF) péct snídani - něco jako zapečená vejce s červenou paprikou a párky. Pro mojí rodinku typická vánoční snídaně. Možná to zní divně, ale špatně to rozhodně nechutnalo.
    Já pak šla do svého pokuje a vesměs se zabavila mým novým dárkem - Ipod Touchem :). Sice mně trvalo, než jsem se prokousala všelijakým nastavením, ale člověka to zabaví. Od Páji jsem dostala pozvání na kafe k ní, páč jají HM dostala novou kafé mašinu, ale i když jsem slíbila, že příjdu, tak jsem nakonec usnula a nedorazila. Kolem páté pak dorazili první hosté na večeři, která se konala. Pate si oproti včerejšku nechal záležet a udělal vesměs večeři, která se podává o Díkuvzdání. Takže krocan s všemi možnými dalšími příchody. Navečeřelo se a kolem 7pm byl naplánován příchod HM sestry s manželem a 4mi dětmi. Ty sebou přinesli dlaší dva druhy dezertů. Byla jsem nasycena dostatečně a v podstatě jsem se jako první asi v 8pm omluvila, asi měli pravdu, když mi o Díkuvzdání říkali, že tmavé krocaní maso má v sobě něco, co vás uspává. Dala jsem si sprchu a zapadla do postele a spala jak špalek.

     Ještě mě tak napadlo, jak u nás o vánocích davají na všech programech různé pohádky, tak tady třeba 24.12. davají Christmas Day's Football Matches. Takže jsem zvládla asi dva zápasy amerického fotbalu :).

No nic, docela jsem to natáhla. O tom, jak jsem bojovala s dětičkama o prázdninách a Novém roce zas co nejdříve.

Fotečky: 

Vánoční snídaně
S Pájou na "kafíčku" tedy nakonec limonádě
I bramborový salátek byl :)
Překvápko v punčochách
Vánoce jsou tady
Taky jsem nebyla ochuzena o dárky :)
Na iPodu mám toto věnování - Michaela - Merry Christmas From Jax, Bailey & Colton